AGNOSTIC FRONT - Riot, riot upstart

New York police state/Gulliani fuck you/you know we hate you/fuck you/die!!! Toto líbezné poselství se do vás zakousne s razancí buldočích čelistí hned v úvodní skladbě Police state, kterou se kmeti newyorského hardcoru Agnostic Front pokoušejí pomocí vzletných metafor, nápaditých personifikací a neotřelých básnických přívlastků zobrazit svůj poněkud rozporuplný vztah ke starostovi města New York a jeho přisluhovačům v nápadných uniformních kostýmech se známou NYPD nášivkou na rukávech. Nutno podotknout, že podobnou smršť, jakou kapela předvádí ve výše zmiňované skladbě, jsem už dlouho na žádné HC desce neslyšel. Těžko si představit lepší úvod do nekompromisně tvrdého Riot, riot upstart než zběsilost typu Police state. Všudepřítomná agrese odkapává z každé skladby, ovšem v tomto případě se nejedná o bezúčelné navztekané fňukání nad rozlitým mlékem, ale o přímo namířený protest proti neuchopitelným a bezohledným autoritám. Od předešlé desky Something's gotta give, která vyšla po pětileté pauze, se toho na hudebním výrazu Agnostic Front moc nezměnilo. Stále se jedná o onen hutný punk hardcore okořeněný drsným Rogerovým zpěvem. Vývoje doznaly především melodické linky a vokály, čitelný to rukopis producenta Larse Frederiksona (Rancid). Jinak si jsou ale obě desky podobné jako vejce vejci, snaž až příliš okatá je podobnost chorálů Gotta go ze starší desky a My life z novinky. Žádný velký inovátorský průlom se tedy nekoná, ale upřímně řečeno, Agnostic Front jsou asi poslední kapelou na světě, od které by někdo něco takového čekal.

Pavel Kára