ANTIFEST NO. VIII - Svojšice u Přelouče, 2. - 4.8. 2002

(Petr Pokorný)

Stačil jeden rozbitý Krakonoš, pár zákulisních tlaků a benefiční festival Anti Society Fest v Trutnově skončil. Kvarteto hlavních organizátorů pak začalo přemýšlet o nové lokalitě, kde by osmý ročník největší středoevropské punkové přehlídky, tentokrát Antifest, spáchalo. V druhdy folkovém areálu ve Svojšicích takové místo našlo. Obava z ukončení již zavedeného festivalu tak odpadla.

První den, pátek 2. srpna, odstartovala královéhradecká formace Akce Z, u které šlo o jeden z prvních koncertů, každopádně o první mimo své město. Jako druzí šli na pódium slovenští Brickfield, čtyřčlenná streetpunková formace s ex-kytaristou Zóny A, Leďem. Jsou jako Zóna A, jen jinak, bez pohybů. Každopádně potěšili oslavou Pana Tau v jedné z deseti skladeb, hráčskou jistotou a elegantním oblečením (žlutá košile, puntíkovaná kravata atd.). Hradecké We-me-no bylo možná trochu zbytečné, jeho výkon nepřesvědčí o nutnosti zvát je opět po vystoupení na loňském Antifestu. To byl ovšem problém mnoha skupin, především pak souborů domácích. Chápu ale, že se nové kvalitní kapely nerodí jako houby po dešti a pustit před publikum po sklepech zkoušející začátečníky s minimem odehraných koncertů by se organizátorům festivalu vymstilo. E!E sázeli na staré ověřené věci, dav pod nimi projevoval spokojenost a vše se proto zdálo být v pořádku. Tak, jak se mi dosud Jaksi Taksi nezdáli, tak se mi zalíbili. Prezentovali hlavně novou desku On line. Šamorínský Konflikt byl první skupinou, která byla donucená přidávat a při dlouhých skladbách byla dvojice přídavku až moc velkou bezohledností k ostatním souborům. Stačilo by odehrát závěrečnou hitovku Prečo? a hotovo. I pořadatelé se docela rozčilovali nad takovým přístupem. Následovali čeští Vision Days, angličtí Los Paraliticos a konečně první bonbonek festivalu, maďarská Aurora. Ta byla krátce rozšířená o další kytaru, kterou obsluhoval Csabi, se zpěvem při některých skladbách pomáhal Jury z Konfliktu (aby ne, vždyť šamorínští Exploited mluví maďarsky jako rodilí mluvčí). Do Svojšic Aurora přivezla nové album A rezervátum mélyén, ze kterého pár skladeb odehrála. Polská Prawda tento rok nepotěšila tak, jako v roce 1999. Ani minerálku zpěvák na dav neplival, ani nasazení z muzikantů nevyzařovalo. The Vibrators jako opravdu první hvězda večera otestovali ochranku. Předvedli jízdu včetně hitovky Baby baby a pro následující plzeňskou Znouzectnost položili laťku dost vysoko. Znouzectnost se ale nedala, na Antifestu jsem viděl jeden z jejich nejlepších koncertů. Trochu zklamáním byl naopak set hvězd pátečního večera Angelic Upstarts. Vše dobré, něco z nové desky Sons of Spartacus, pro polskou část publika odehráli Solidarity, mezi přídavky nechyběla Police oppression. Radost Andílky vidět ale něco kalilo. Zvuk, který místy kolísal, a nejspíš ani oni sami nebyli zcela ve formě. Následující domácí bonbónek z Liberce, Hubert Macháně, se na Antifestu prezentoval s půjčenými nástroji. Bez Hajíčka za bicími sestavu s bratry Macháčkovými doplnili Jiří Míl a Jan Doležal. Vynechali písně kontroverzní a na závěr odehráli dva prapunkové hity, God save the Queen a Anarchy in the UK. Tak, jako druhý den Telex, i Hubert Macháně vyloučil návrat na pódia (už pro tu absenci vlastních nástrojů). Ohlas měl ale značný, u domácích možná větší než předchozí Angelic Upstarts. Insania se před punkové publikum trochu obávala jít. Poznámka o drahém mikrofonu mohla lídra kapely v obavách utvrdit. Na festivalu byla jedinou kapelou, která používala mikrofon na vysílačku, navíc vlastní. Z domácích souborů byla bezkonkurenční v anglickém zpěvu, předvedla většinu programu z poslední desky Trans-mystic anarchy. Publikum ale brněnský hard core přijalo a veškeré obavy Insanie byly po jejich setu pryč. Ani Hubert Macháně, ani Insania nehráli už v pátek, na svá show nastupovali po půlnoci, tedy již v sobotu. Nejinak se měla čtveřice uzavírající první den - italští Los Fastidios, Bradavice, Nátěrová hmota a pražská ska parta Vertigo.

Po deváté ráno stál s kytarou na pódiu písničkář Záviš. Přes brzkou hodinu se prostranství pod pódiem zalidnilo, hlavně díky vtipným textům jeho písní. Třebonští Suffer, čtyřčlenná a čtyři roky existující parta, mile překvapili, nasazením počínaje, neopunkem pokračuje a překopanou verzí hitu Rent od Pet Shop Boys konče. Ze slovenských Topolčan pocházel následující kvartet Začiatok konca. Na hranicích hard coru a Oi! se pohybující skupina funguje neuvěřitelných jedenáct let a ve Svojšicích odehrála i dvě převzaté skladby. Trojice V.T. Marvin, Gauneři a Totální nasazení by mohla (spolu s Jaksi Taksi) odehrávat společná vystoupení v klubech. Na festivalu to ale trochu nudí. Zřejmě nejvzdálenější skupinou byli Finové Peruutettu. Na zdejší poměry neznámá kapela odnesla vedro minimální pozorností diváků. Štětínská pětice Analogs chystá novou desku, a tak ve svém setu představila pouze pět budoucích novinek ze čtrnáctipísňového alba, mezi nimi i titulní Trucizna. Léty ověřená dvojice Zeměžluč a Speichelbroiss opět potvrdila své kvalita, podle všeho se na ní lze těšit i za rok. Z domácích souborů byla největší hvězdou, soudě dle ohlasu, končící skupina Telex. Jen čas pro ni vyhrazený pociťuji jako neuvěřitelně krátký. Dva přídavky a dost. Pod pódiem bouří publikum, pětice se uklání, odchází do šatny, dav se nedává. Telex se po sobě dívají, evidentně nechtějí zpět. Konec Telexu. Zóna A si staví aparát a tak vše za Telex řeší. "Přece se tam nevrátíme, když jim stojí komba" mudroval zpěvák Telexu, Karel Bouša. "Oceňuji přístup Telexu, zvlášť oproti jiným kapelám," dodal Jiří 'Fučík' Sofilkanič, jeden z organizátorů pár dnů po akci. Zóna A pro velkou většinu českého publika představila na Antifestu náhradu za Leďa na postu kytaristy, Martina 'Reva' Revického, bývalého hráče ze skupin Morbid Pig a Extip. Svou vizáží evokoval myšlenku na černé brýle, které jediné mu chyběly. Jinak jako by utekl z Ramones. Tři nové skladby a Koňýkovu exhibici na pódiu tentokrát doplnil při skladbě Chlapi zpěvák slovenských Happy Cocks, Kuso. Koňýk ho prohlásil za svého nástupce, zjevně se dobře bavil. Možná i proto, že Zóna A odehrála tentokrát na Antifestu střízlivá. Němečtí Normahl, Tleskač a pořádající hvězda, tedy N.V.Ú. Co k nim dodat, jsou sázkou na favorita. Štěpán Málek tentokrát neplival oheń, přidali jedinou skladbu, If the kids are united, ale obecenstvo bylo spokojené. Už loňským ročníkem ověřený bývalý člen Adverts, TV Smith, přišel na pódium zase s akustickou kytarou, odehrál za obrovského ohlasu osm věcí a vytleskán se vrátil, ale už s kapelou. Doprovodila ho upravená sestava N.V.Ú., vlastně všichni bez Štěpána, navíc s bývalým kytaristou Jardou Liškou. Odehráli tři skladby. TV Smith během nich omládl tak o dvacet let a publikum bylo namlsané. Italští The Twinkles jsou kapelou, kterou snad nelze brát vážně. Hrají dobře, snaží se, ale celé je to ve výsledku příliš přímočarý rockn'n'roll. Členové Zóny A se alespoň při nich vyřádili, pódiová ochranka nevěděla, zda je nakonec nemá vyhodit. Red Alert pustili Italy před sebe, údajně za deset piv, pak šli opět angličtí Guitar Gangsters. Francii hájila pouze skupina Skarface, avizovaní Skunk na Antifest nakonec nedorazili. Skarface si střihli i jedny Boney M. Největší hvězda sobotního bloku, anglická Chelsea v původní sestavě z roku 1979, nalákala mnoho diváků. Dlužno říci, že zcela právem, a kdo Chelsea do Antifestu neznal, jistě se začal zajímat, kde si obstarat její nahrávky. Polští Skampararas tvořili předěl mezi hvězdou zavedenou - Chelsea - a hvězdami nastupujícími, Německo reprezentujícím Lousy a The Revolvers. "Tahle dvojice se mi velmi líbila", nechal se slyšet Štěpán Málek z N.V.Ú. Na úplný konec přišli Disharmonici a před pátou ráno měl letošní ročník Antifestu odzvoněno.

Navštívilo jej okolo čtyř tisíc platících diváků, v areálu jich bylo celkem pod šest tisíc. "Spočítej, kolik jen lidí přijelo s tou kteru kapelou," podotkl organizátor Tomáš 'Bréba' Peterka. Jednou takový byl benefiční zisk festivalu, na tři díly jej chtějí organizátoři rozdělit. "Chceme dát nějaké peníze jedné vozíčkářce, potom pardubickému ústavu sociální péče a největší díl na areál ve Svojšicích," upřesnil Sofilkanič. zda příští rok zase ve Svojšicích, to se sice organizátoři snaží tajit, ale dle všeho tam punkovou přehlídku lze čekat. Kde jinde také?