3. června jste hráli v Praze bez vaší zpěvačky Manu, protože je těhotná. Je ten šťastný otec někdo z kapely?
Otec dítěte je Bagger, náš bubeník. Tudíž Manu není jediná, kdo opouští kapelu, protože také Bagger si vzal samozřejmě dítě na odpovědnost. Momentálně není situace pro kapelu příznivá. Na jedné straně chceme psát nové písně a jít do studia pro Mika z Mad Butcher a na druhé straně chceme hrát koncerty. Nyní jsme našli dalšího bubeníka, ale musí se učit mnoho našich písní a to zabere čas. Na dvou koncertech jsme měli jiného velmi dobrého bubeníka z The Monochords – velmi dobrá punkrock kapela z Frankfurtu, ale ten nám jen pomáhal, protože nemá čas být ve dvouch kapelách. Také jsme hráli dva koncerty pouze s mým zpěvem.

Budete tedy hledat novou zpěvačku nebo si uchováte nynější mužskou sestavu?
Dobrá, problém je, že není snadné najít jinou zpěvačku, která by zapadla jako osoba mezi zbytek kapely. Nemůžeme jít a hledat kdekoliv novou zpěvačku. Manu byla jedna z mnoha našich přátel a byla si vědoma, co dělá, když zpívá v této kapele. Nejsme žádná popová nebo rocková kapela. Naše obecenstvo je zvláštní a často místa, kde hrajeme jsou skutečně drsná, také tu jsou jiné problémy jako možnost útoků ze strany nacistů. Myslím, že člen STAGE BOTTLES si musí být vědom všech těchto věcí a měl by být schopen se k tomu zařídit. Ale samozřejmě, že kdyby se nějaká zpěvačka objevila a zdálo by se, že je v pohodě, tak by jsme ji přijali. Ale v následující době budeme zkoušet používat více zadních vokálů a budeme trochu skladby upravovat, protože je to pro mě velmi těžké zpívat téměř všechen zpěv a hrát na saxofon. Vyžaduje to mnoho námahy a dechu a já bych nemohl takto hrát celé turné.

Když jste byli v Praze, ptal jsem se na to, jak jsi hrál s BLAGGERS ITA. Mohl by jsi nám tedy říct více o této epizodě?
Už je to dávno. Seznámil jsem se s Blaggers, protože jsem pro ně organizoval koncert. Bylo to v roce 1989. Zůstali jsme v kontaktu a stali se přátelé. Když se styl Blaggers trošku změnil a oni začali používat ve své hudbě trumpetu, mysleli jsme, že by jsme mohli také přijmout saxofon. Tak jsem začal s nimi hrát, také kvůli tomu že jsem pro ně organizoval dvě turné během dvou měsíců v roce 1992, a na těchto turné jsme to měli možnost vyzkoušet. Fungovalo to, a tak jsem se rozhodl přestěhovat do Anglie. Hrál jsem s nimi okolo 70 koncertů a šel jsem s nimi do studia nahrávat "United Colors Of Blaggers ITA". Na konci roku 1992 si EMI uvědomilo, že by mohli s Blaggers vydělat nějaké peníze, mysleli si však, že moje skinheadská image a saxofon jsou příliš staromódní, tak jsem odešel z Blaggers. Hraním u Blaggers jsem se ale naučil, jak používat saxofon v punkové hudbě. U Stage Bottles je saxofon mnohem více dominantní, než jak tomu bylo u Blaggers. Nyní můžu opravdu se saxofonem dělat, co chci.

Co váš koncert v Londýně pro AFA, kde jste hráli společně s The Oppressed?
To byl skvělý koncert. Když jsem žil v Londýně, seznámil jsem se, díky většině členům Blaggers, s AFA a dostal jsem se s nimi do úzkého kontaktu. Myslím, že tento kontakt způsobil možnost hrát ten koncert. Na druhou stranu oni by nekontaktovali STAGE BOTTLES, protože nemohli za koncert nic zaplatit. Ale my jsme si mysleli, že je to zásluha přijet do Londýna hrát ten koncert, ačkoliv jsme si museli zaplatit cestu. Byla by to velká chyba nehrát tam. Byl to skutečně skvělý koncert. Je to škoda, že CF 3 (dřívější The Oppressed) již nehrají, protože hráli v Londýně velmi dobře a odlišně než od nahrávek The Oppressed. Mnohem rychleji a mnohem více melodičtěji a s lepšími muzikanty. Jeden z nejlepších koncertů, které jsem kdy viděl.

Jste známy jako antifašistická skinhead kapela; co bylo po vydání vašeho prvního alba, které má velmi silné antifašistické texty, jako například o Ianu Stuartovi, zakladateli nacistické organizace BLOOD & HONOUR?
Hlavně, tato píseň o Ianu Stuartovi byl důvod, že se fašisté začali o nás zajímat a nenávidět nás. Tudíž jsme věděli, že jsme jednali správně. Na druhou stranu tu byly typické reakce jako "Proč mixovat hudbu a politiku?". Myslíme, že je to nezbytné, protože stále je mnoho skinheads ovlivněno nacisty a punks jsou například jejich přirozeným nepřítelem. Jiná věc je, že nemůžu ignorovat, jestliže je nějaké dítě nebo jestliže jsou jiní lidé zabíjeni nebo napadány nacisty. Důvod proč obsahujeme politiku je, že zvláště já jsem byl stále v tradici Blaggers. Pro mě to byla normální věc obsahovat politiku, protože jsem již měl zkušenost hrát hudbu a vystupovat politicky na pódiu a na nahrávkách.

Jaké je vaše spojení s německými antifašistickými organizacemi jako je německá AFA nebo AUTONOME ANTIFA?
Nejsme skutečně organizováni v jakékoliv organizaci, ale jsme v úzkém kontaktu. Někdy je podporujeme svými koncerty nebo oni podporují nás, když se dostaneme do problému s nacisty. Samozřejmě, že na ulicích stojíme společně proti náckům.

Na splitu s NO RESPECT hrajete ska a reggae. Znamená to tedy, že se vaše hudba bude ubírat tímto směrem?
Ne, opravdu ne. Nápad byl, že No Respect budou hrát na tomto EP punkrock, ačkoliv normálně hrají nějaký druh ska a že STAGE BOTTLES budou hrát ska, ačkoliv normálně hrají punk. Byl to jen pokus, protože pár z nás také poslouchá ska.

Budoucí plány?
Jak jsem ti řekl předtím, máme nového bubeníka. Potom chceme začít hrát opět koncerty a v březnu 2000 doufáme, že budeme schopni jít do studia a nahrát nové album.

Co vaše účast na kompilaci "SUN, SEA AND SOCIALISM"? Jste skutečně socialisti, jaké je vaše politické přesvědčení?
Politické přesvědčení v kapele je různé. Jsme všichni silně antifašističtí, ale ne každý již našel pro sebe opravdovou politickou alternativu. Tudíž někteří z nás jsou v tomto směru nepolitičtí. Ale na druhou stranu každý z nás má blízko k levému křídlu a k lidem z tohoto směru, takže to nebyl problém udělat píseň na tuto kompilaci. Nechceme být použiti žádnou stranou, ale být na tomto sampleru s těmito kapelami je naprosto v pořádku. Já osobně jsem socialista, ale momentálně jsem jediný, kdo o tom mluví a nejsem organizován. Před lety jsem byl v německé SWP (Socialist Workers Party). Stejná organizace, ve které byli zapojeni The Redskins v Anglii. Otevřeně, je velmi těžké najít lidi, kteří umí opravdu společně pracovat na vysoké politické úrovni. Poznal jsem mnoho idiotů, ačkoliv byli levicový. Nejlepší byli členové RED ACTION v Londýně. Sympatizoval jsem s nimi, když jsem tam žil.

Nějaká zábavná příhoda za dobu existence kapely, se kterou byste se chtěli podělit se čtenáři?
Mnoho srandovních příhod, ale pravděpodobně ne pro veřejnost.

Díky mnohokrát za rozhovor. Udržte si dobrou práci!!!!