ZERO TOLERANCE

vlastnoručně přeložený rozhovor ze zahraničního webu

rozhovor z 12.2. 2000

Prosím o stručnou historii, včetně současné sestavy.

Simon (kytara) a já (baskytara) jsme odstartovali kapelu v roce 1997 s Martinem (zpěv) a Brayo (bicí). Krátce po nahrání naše prvního singlu Martin zemřel. Byl varován, aby přestal s pitím, ale svůj chlast miloval až příliš. Rozhodli jsme se pokračovat ve třech a Simon převzal zpěv. V roce 1998 jsme se rozloučili s Brayo a náš kamarád Criss, dříve v External Menace, se stal bubeníkem. Toto je tedy současná sestava - Simon, já a Criss. Takto se nám to líbí.

Diskografie.

Sick Of You 7 EP (Helen of Oi) 1997
Time To Move On (split LP s the Restarts) (Rejected)1998
Home Sweet Hackney LP (Combat Rock)2000
Plus dvě skladby na Oi its Streetpunk 2 (Helen of Oi)

Popiš vaši hudbu a jaká jsou hlavní témata v textech?

Začali jsme s tradičním britským streetpunk/Oi!V posledních letech tam je trochu více dalších vlivů. Nějaké songy jsou více 77 a jiné jsou tvrdší. Ale stále máme hodně refrénů, což lidé milují.
Všichni děláme texty. Nesnažíme se hrát rozsáhlé politické komentáře a nechceme být dalšími poetickými laureáty. Píšeme o věcech, které nás štvou, jako CCTV nebo o věcech, které upoutaly naši pozornost, jako železniční neštěstí v Paddingtonu.

Jaký je oblíbený song každého člena kapely?

Simon má rád Tiger Feet od Mud, Crissův Stairway to heaven, ale myslím si, že to možná změní.

Proč jsi v kapele? (otázka od Magoo z Anti-Nowhere League, když jsem se ho ptal, na jakou otázku by měla být tázána další kapela)

Pro mě to nejsou určitě peníze a ani to není kvůli fantastickému životnímu stylu. Miluju těch 15 minut slávy. Miluju tu příležitost vystoupit a udělat trochu hluku. Ve dne - odpovědná matka, v noci - punkrocková diva. Bytí v kapele je návykové.

Jaký je nejlepší koncert Zero Tolerance?

Byly zde dobré koncerty, ale také ty, kdy chceš jít domů a brečet... The Fleece and Firkin v Camdenu s UK Subs byl nezapomenutelný, bylo tam tak narváno, že ses nemohl hýbat. Venku bylo 50 lidí, kteří se nemohli dostat dveřmi. Atmosféra byla úžasná. Hodně tancování, řvaní, pití. Takový by měl koncert být.

Jakou otázku bys chtěla, aby ti byla podána při rozhovoru a jaká by byla odpověď?

Jaký je tvůj oblíbený film?....Rita, Sue and Bob Too.
Na jakou baskytaru hraješ?...A Fender Jazz 77
Kdo byly Elvisovi rodiče?...Gladys a Vernon.

Jaká je punk/Oi! scéna v tvém okolí?

Je zde hodně punx z celého světa. Hlavním problémem je nedostatek slušných míst. The Golden Shoe zve kapely téměř pravidelně, ale vypotřebují všechno pivo do devíti.
The Swan v Tottenhamu pořádá koncerty příležitostně a ty pravidelné jsou přátelské. The Garage je dobrý na větší koncerty, ale je příliš drahý a pivo chutná jako chcanky. Kapely, které se mi v okolí Londýna líbí, jsou The Restarts, PAIN, The Tone a Airbomb.

Plány, koncerty a nahrávky pro rok 2000.

Nové CD Home Sweet Hackney, které jsem už jistě zmínila, je vydané u Combat Rock recs. Na distribuci v UK se zatím pracuje. 7 "Ep vyjde na jaře také na Combat Rock. Budeme hrát v Anglii na konci března na několika koncertech s Casualties a v dubnu budeme mít s nima turné po Německu.

Něco závěrem?

Toto mě v poslední době nejvíc uchvátilo: Red Flag 77 - Short Sharp Cut, Lunachicks - Luxury Problem, Clash - From here to Eternity.