Přehled kapel v severních Čechách

Bez diskuse jedna z hlavních punkových bašt u nás. Pocházeli odtud F.P.B., ŠANOV I nebo DO ŘADY!, ale existovala zde i spousta méně známých kapel. Centrem dění byly Teplice (a v nich pak zejména hospoda Vyšehrad), kde se během 80. let těch samých pár lidí vystřídalo v tolika kapelách, že rozplétat onu složitou historii kdo, kde, kdy a s kým, dá pěknou fušku. Řada z kapel, o kterých bude řeč, se ani nedokázala vyškrábat na pódium, nicméně později posloužily jako odrazový můstek pro známější formace. Mezi tyto dnes už skoro zapomenuté průkopníky patřili P.O.P.Š. (POPULÁRNÍ ORCHESTR PETRA ŠTĚPICHINA), SVAZ ÁČEK, A.S.P. (Asekurační spolek prasat) a HLUCHÝ TELEFON.

P.O.P.Š. existoval v letech 1981-83 a hrál hlavně cover verze SEX PISTOLS a THE CLASH. Kapela se pak přetransformovala v A.S.P., který fungoval zhruba jeden rok ('84-'85) a z něj pak vznikla první sestava UŽ JSME DOMA (U.J.D.). Ta vystoupila poprvé na punkovém parníku na Vltavě v létě '85. Dále už Miroslav Wanek (rozhovor v Rinsing Stage č. 12/96): "Pak U.J.D. zorganizovali v Teplicích ilegální 'Koncert straněných skupin', kde hráli U.J.D., F.P.B. a HLUCHÝ TELEFON. Tam mě vybídli, jestli s nimi nechci zpívat, že nemají zpěváka. Řekl jsem, že ano, ale jen pod podmínkou, že se nebudu do ničeho motat, že nazpívám, co mi řeknou a že budu dělat texty, jestli budou chtít. A že moje hlavní kapela je F.P.B., že se tedy jedná jen o výpomoc. Asi za dva týdny odešli čtyři členové původní sestavy kvůli tomu, že jsem kritizoval způsob vedení zkoušky (pozdní příchody, necvičení, rozprávění místo zkoušení atd.). Zůstali jen Jindra Dolanský a Jula Horváth. Sešel jsem se tedy s Romkem Hanzlíkem a požádal ho, jestli by nechtěl hrát na kytaru (oba jsme tehdy hráli ještě v F.P.B.). Tato čtveřice (během pár měsíců jsme pak oba odešli od F.P.B.) se stala první stálou sestavou na mnoho let."

I přesto, že se v jejich hudbě punkové postupy objevují, UŽ JSME DOMA se většinou do punk rocku neřadí - jejich styl je natolik originální, že hranice tohoto žánru daleko překračují: "Absolutní špičkou mezi našimi punkýši je podle mého názoru UŽ JSME DOMA. Podařilo se jí něco, co jsem pokládal za nemožné. Posunula punk hudebně dál. Dlouho jsem uvažoval, jestli je to, co kapela hraje, ještě punk. Kapela prokládá klasický punkový rify zvláštní, ale stejně agresivní a naléhavou muzikou a dociluje tím toho, že kapelu berou jak tvrdí punkýši, tak příznivci experimentální a původní rockový muziky. Je důkazem toho, že se nevyplácí o jakémkoliv hudebním stylu tvrdit, že je už jenom konzervou. Každá konzerva se dá totiž otevřít." (Mikoláš Chadima ve Vokně č.14)

K U.J.D. už stačí dodat jen pár vět. V roce '88 nahradil Julka Horvátha na nějakou dobu za bicími opět Milan Nový a za jeho působení (ještě předtím než emigroval) vyšel u Pantonu v roce '89 v edici 'Rock debut' samostatný singl. Bicí na něm jsou ale natočeny s automatem - ve studiu k tomu kapelu navedli producenti (nahrávat živé bubny prý zdržuje), výsledkem je velmi bizarní break v písni "Jó nebo nebo", který zní jako výstřel ze samopalu. Milan nový tedy na této desce nehraje ani notu, i když na obalu je normálně uveden jako jeden ze členů. U.J.D. samozřejmě existují dodnes, mají za sebou čtyři LP desky, několik turné po USA a ve světě patří mezi nejznámější české alternativní kapely.

Další kapelou, personálně spjatou s U.J.D. i s F.P.B. byl SVAZ ÁČEK. Existoval v letech 1983-84 ve složení: Ota Chlupsa (kytara), Petr Keřka (basa-bratr Pavla Keřky - mj. F.P.B. a U.J.D.) a Julek Horváth (bicí). Chlupsa a Horváth se na chvíli ohřáli i v F.P.B. (koneckonců jedna z největších pecek F.P.B- 'Snad' byla původně v repertoáru SVAZU ÁČEK ještě jako 'Občanka' a text spolunapsal Ota Chlupsa na základě vlastního zážitku). Ota Chlupsa to pak chvíli zkoušel v ŠANOVU I, pak si založil kapelu MIMO ZÁKON (kytarový rock) a po revoluci se s bývalými členy ŠANOVA Báčou a Kyselkou potkal opět ve formaci DIXIE 45. Julek Horváth hrál taky v UŽ JSME DOMA, potom v ŠANOVU I a v DIVIZI T. SVAZ ÁČEK veřejně nikdy nevystoupil.

Ještě nám zbejvá čas
Zařadit se v stejnej dav
("Ještě nám zbejvá čas" - DIVIZE T)

DIVIZE T je pak poslední větví tohoto zamotaného a pořádně rozvětveného rodokmenu první vlny teplických kapel. Vznikala pomalu během roku 1988 tak, jak z ŠANOVA I postupně odcházeli jednotliví členové jeho první sestavy. Od září '88 pak funguje ve složení: Báča (basa), Čermák (kytara, zpěv), Zorka Veselá (saxofon) a Horváth (bicí). Na konci prosince je v teplickém divadle nahráno první demo, pak odchází Báča na vojnu a od ledna '89 ho nahrazuje Wanek. Ten si v DIVIZI T naplno rozvzpomněl na svou punkovou éru a některé ze skladeb tak získaly typického ducha F.P.B. Někdy v roce '91 DIVIZE T skončila, zůstala po ní také povedená účast na kompilačním LP "Roll over Teplice".

Kapelu HLUCHÝ TELEFON tvořili pankáči nové nastupující teplické generace - hráli v ní Karel Kalousek, Radek Uhlíř a jeho brácha Jindra. Existovala někdy v letech '85/'86 a odehrála jen jeden koncert (ten, o kterém se zmiňuje Wanek). Měla vystoupit i na punkovém parníku na Vltavě, ale tam nakonec nehrála. Radek Uhlíř posílil v létě '86 F.P.B. a později pak ŠANOV I, ve kterém už hrál i Kalousek.

Třetí z TELEFONU, Jindra Uhlíř (kytara), se v roce '88 spojil s Martinem Růžičkou (bicí) a Mirkem "Johny" Pencem (basa, zpěv) a vznikla tak JATEČNÍ ULICE. V roce 1990 je vyhozen Uhlíř a nahrazuje ho Karel Synek. V nové sestavě je nahráno demo "Anarchy in Bohemia". JATEČNÍ ULICE na něm produkuje celkem chytlavý melodický punk rock, sice zdaleka ne tak divoký jako její sousedi ŠANOV I, ale zní to docela úderně. V některých textech jsou použity básně Františka Gellnera. Kapela hraje hlavně v Teplicích a okolí, mj. i se skotskými punks ANHREFN. Na podzim 92 odchází Synek do kapely UŽ SE BERE (U.S.B), kde se přidává k Jindrovi Uhlířovi a na basu zde hrají další Uhlíř - Marek, zřejmě další z bratrů (pokud je to skutečně tak, pak jsou Teplice městem zajímavého úkazu, kdy tři bratrské klany - Uhlířů, Keřků a Kyselků hrají snad úplně ve všech - a není jich málo - punkových kapelách, co se tady kdy objevily!). U.S.B. zní jak staří F.P.B. a taky jim s koncerty pomáhá Růžička. V těchto místech už by se dala předrevoluční teplická punková historie ukončit, koneckonců punk se před rokem '89 hrával i v dalších severočeských městech.

Především to byl Liberec, kde od roku '83 působil OI OI HUBERT MACHÁNĚ. Jádrem kapely byli bratři Macháčkové (Ivan - kytara, zpěv a Mirek - basa, zpěv), oba předtím hráli v punkové kapele PARAGRAF 202. Na bicí hrál a zpíval Tomáš Hájíček. Premiéru měli na jednom z fesťáků v Ostrově nad Ohří (původně vznikli jen kvůli tomuto koncertu). Někdy v roce 1985 vyměnil Mirka Macháčka u baskytary Martin Tyma. Kapela koncertovala především na neoficiálních akcích a někdy pro prdel vystoupila i na oficiálním koncertě (kupříkladu v upnutých sakách a s baletkami a doprovodnými zpěvačkami na soutěži Ještědský drak, kdy je porota brala nesmírně vážně, zato jejich kamarádi se váleli smíchy).

Jednalo se pravděpodobně o první českou kapelu, jejíž styl by se dal označit za Oi! - hrála tvrdý a úderný punk a ostatně se k tomu stylu hlásila už přímo svým názvem. Největším jejím hitem byla písnička "Práskni negra do hlavy" (když se jí pak o deset let později v seriálu Bigbít jeho autoři odhodlali pustit v televizi, tak název radši předělali na "Práskni Petra do hlavy"). Údajně snad mělo jít jen o vtip, ale sloka 'nakopat je do komor a pak pustit plyn' mi zrovna k popukání nepřipadá. OI OI HUBERT MACHÁNĚ tak se svým rasistickým textem o pár let předběhnul ORLÍK. Navíc se tahle skladba objevila i na kompilacích "Razie" a "Bohemia punk vol.I" společně s dalším válem "Kravata je strakatá". Obě pocházejí z nějakého živáku z půlky 80. let. Live nahrávky existují tři - Ostrov nad Ohří (1984), OI OI HUBERT MACHÁNĚ / A 64 / FPB (1984 - společný koncert) a "Live in Reichenberg" (1985). HUBERT MACHÁNĚ se na podzim '86 rozpadl (vojenská služba), znovu se dal dohromady až těšně po revoluci (už bez toho OI OI) a v roce '91 vydal z Globusu nepříliš zdařilé LP "Zazdili nám WC" a pak se rozpadli. Bubeník Hájíček později zpíval v kapele KRUCIPÜSK.

Od dubna '84 do podzimu '85 fungovala v Mostě kapela RADIO, orientující se na rock'n'roll s prvky punku (někdy býval její styl označován za punk'n'roll). Punkověji zněla především ve svých začátcích. RADIO fungovalo oficiálně, hrálo např. v Ostrově nad Ohří, v pražských klubech a často vystupovalo také v Plzni. Kapela přestala fungovat poté, co ji opustili zakladatelé Karel Šůcha (basa) a jeho manželka Zdena (zpěv), kteří pak založili známou formaci LAURA A JEJÍ TYGŘI. Po RADIU se uchovala studiovka z roku '84 a live nahrávka, kterou později šířila distribuce M.D.C.

V Ústí nad Labem začaly punkové kapely vznikat až těsně před listopadem a ke koncertování se dostaly ještě o dost později (vesměs v r. '91). Jednalo se o spolky NA ÚTĚKU, W.C. (WORKING CLASS) a M.V.S. (MRTVOLKY VE SPREJI), všechny víceméně v EXPLOITED stylu.

Podobně na tom byl KUKAVŮZ z Jablonce nad Nisou, který se dal dohromady v létě '89 a hrál punk ovlivněný SEX PISTOLS a DEAD KENNEDYS.

Od jara '89 fungovala další severočeská kapela - NABETON z České Lípy. Původně se mlátilo místo do bicích do polystyrenů, ale od podzimu se sehnala aparatura a tak už v říjnu mohl NABETON vystoupit. Od jara '90 koncertuje častěji a to se zavedenými formacemi jako ZEMĚŽLUČ, PLEXIS, TŘI SESTRY, HUBERT MACHÁNĚ atd. V domovské České Lípě to NABETON nemá zrovna jednoduché díky skladbám jako "Skinhead raus" nebo "Adolf Hitler to byl dobrej malíř pokojů!". Toto město se totiž záhy po revoluci, kdy staré máničky poněkud radikálněji shodily vlasy až do plešata, stalo jedním z hlavních center naziskinheads u nás. Punkové koncerty v České Lípě a okolí se tak v té době často stávaly terčem jejich útoků. NABETON pak existoval ještě po celá 90. léta, kdy hrál už v jiné sestavě poněkud odlehčenější rock'n'rollové punk. Poslední koncert měl 17. března 2001 - benefit na náhrobek kytaristy, který těsně předtím zemřel. Potom ukončení činnosti.

Pro část severních Čech se stala charakteristickou měsíční krajina povrchových dolů v kombinaci s oblohou pestře zbarvenou zplodinami chemiček, nedýchatelným vzduchem ve městech a nekonečnými řadami šedivých paneláků, do kterých býali vysídlováni obyvatelé vytěžených obcí. Možná právě tato syrová realita měla za důsledek to, že se punk rocku v tomto kraji tak dařilo. Konečně režimu nepřátelské podzemí zde mělo tradici už v undergroundu 70. let - z Teplic pochází vydavatel Vokna František Stárek, ve Vísce u Chomutova existovala jedna z nejznámějších undergroundových komun, kde mj. hráli taky PLASTIC PEOPLE a z Loun je známý organizátor ilegálních koncertů Lábus.

Protože represe komunistických orgánů byla v severních Čechách vytrvalá a místní kapely si tak ve svém rodném kraji příliš nezahrály, koncertovalo se poměrně často jinde - hlavně v Praze. Výjimkou pak nebyly situace, kdy ze severních Čech chodily do hlavního města udání např. na F.P.B., ve kterých býval vysloven zásadní nesouhlas s tím, aby takovéhle kapely hrály "třeba někde v Praze."