Přehled kapel ve východních Čechách

Ve východních Čechách to punkem před rokem '89 příliš nežilo. Koneckonců, není se co divit - o tom, že v krajském městě Hradci Králové panoval tuhý režim už řeč byla, a v dalších větších městech to nebylo moc lepší. Koncerty se tak odehrávaly po nejrůznějších venkovských sálech - v dokonalém utajení a ve spolupráci s undergroundovými soubory. Tři takové fesťáky se před revolucí podařilo uspořádat např. v Hrádku u Nechanic. V samotné jámě lvové se místní máničky v polovině 80. let snažily pořádat festivaly androšských kapel v hospodě Bukovina na okraji Hradce, ale hned druhou akci Veřejná bezpečnost tvrdě rozehnala.

Známějších punkových kapel bylo pomálu - určitě mezi ně patřil havlíčkobrodský NAŠROT, mezi další rozjetější východočeské formace patřily ještě novobydžovští N.V.Ú., NÁTĚROVÁ HMOTA z Dobrušky a svitavský ČERTŮF PUNK. Což je v podstatě všechno.

Havlíčkův Brod měl slušnou undergroundovou tradici už počátkem 80. let - kromě NAŠROTU, o kterém je řeč v samostatné kapitole, se z téhle party vyloupla ještě jedna punková kapela - resp. kapela, která měla krátké punkové období v letech '82/'83 než přesedlala na dřevní androš. Jmenovala se GUMOVEJ KNEDLÍK a vedle pozdějšího člena NAŠROTU Jouzy "Vodníka" Bárty (bicí) zde hráli ještě Milan Bárta (kytara, zpěv), Milan Pospíšil (basa, zpěv), Milan "Myšák" Myška (kytara) a Zbyněk Suchdolák (zpěv). Kapela produkovala celkem drsný pub-punk, veřejně v tomto období vystoupila snad jen dvakrát. Texty se týkaly hlavně hospod, chlastu, holek a života v jejich rodné čtvrti Žižkov. V letech '83/'84 fungoval na místním gymnáziu ještě melodický punk rock nazvaný PVC, ten ale veřejně nikdy nevystoupil.

Sila přecpaný raketama, dvě strany rozdělený drátama
A na lidský davy míří atomový hlavy
("Evropskej člověk" - NÁŤEROVÁ HMOTA)

V Hradci Králové přežívala v nejhorších letech '83-'85 neopunková kapela ARBEITER. Oficiálně vystoupila jen jednou a to až v posledním roce své existence v Hradci - Lochenicích, což pak pro dva členy kapely skončilo soudem (narušování socialistického soužití). ARBEITER ale pravidelně pořádal 'veřejné zkoušky' ve své prostorné zkušebně v centru Hradce. Určitě ještě existují nějaké nahrávky, zatím se je ale objevit nepodařilo. Složení kapely se měnilo, ale nejskalnější sestavu tvořili Jirka Žlábek (basa, zpěv), Luboš Caban (zpěv), Milan Jošt (kytara) a Benny (bicí). Po odchodu kytaristy na vojnu (po jehož návratu zhatilo plány na znovuobnovení kapely to, že z vojny zamířil rovnou do kriminálu kvůli vexlování) přešel basák do kapely NÁTĚROVÁ HMOTA, která už tehdy nějakou dobu fungovala v nedaleké Dobrušce. Po jeho příchodu se sestava stabilizovala takto: Luděk Paprskár (kytara, zpěv), Pavel Král (bicí), Žlábek (basa, zpěv) a v některých skladbách ji doplňovala zpěvačka Jindřiška Vacková. NÁTĚROVKA měla premiéru na konci prosince '85 v Jaroměři, společně s F.P.B. a P.S. vystoupila v Praze v září '86 (což byl také asi jediný její předrevoluční koncert mimo východní Čechy). Z prvního koncertu se dochoval živák, věrně zachycující její nářezový syrový neopunk v duchu EXPLOITED. Jinak kapela hraje dodnes, kupodivu pořád skoro stejně jako v roce '86.

Dodnes hrají i N.V.Ú. Kolem téhle aktivní party existovaly už před jejím vznikem i po něm další regulérní kapely či boční projekty, takže vyznat se v tom je trochu problém. Každopádně kořeny N.V.Ú. sahají někdy do roku '86, kdy se k tehdejší dívčí novovlnné skupině MANICHINACE jako hosté připojili kytarista Pavel "Pafka" Doležal a zpěvák Štěpán "Steve" Málek (ten už v r. '82 založil během studií na hořické "šutrárně" kapelu JEŽKOVY ZRAKY). Dlouho to ale nefungovalo a po změnách sestavy se v roce '87 zrodil už punkovější ADAPTER (časem se objevily ještě další názvy - ŽIDOVA STROUHA, KMITAJÍCÍ ADAPTÉR apod.) a po dalších změnách se v roce '89 název ustálil na N.V.Ú. (NEPŘICHÁZÍ V ÚVAHU). Sestavu tehdy tvořili kromě obou otců zakladatelů ještě Renata Pavlíčková (klávesy, zpěv), Aleš Vostřesz (basa) a Robert Molín (bicí). Kapele se podařilo uspět při přehrávkách přímo v Hradci Králové a začala častěji vystupovat a dostávat se do povědomí lidí nejen v Hradci, ale i v celých východních Čechách.

Počátečních N.V.Ú. nehráli čistý punk - v hudbě byl hodně slyšet vliv nové vlny, což se projevovalo i použitím kláves a dívčích sborů. Oproti tomu punkové skladby tehdejší sestavy znějí trochu jak metalovější DIE TOTEN HOSEN a další německé kapely. Toto počáteční období mapuje kazeta "...že je magor", na které se objevuje i cover SEX PISTOLS "Rock'n'roll Swindle". Po revoluce se mění bubeník - přichází Jiří "Jyřýček" Franc, který předtím působil v několika sklepních hradeckých formacích (AMOK, EVAKUAČNÍ BALÍČEK, MEGAFUCK, TERPSYCHORA), stylově mezi punkem a metalem. S ním je nahráno druhé demo "Obchází mě dokola", které už zní punkověji. Tím také začíná období permanentního koncertování, kdy se N.V.Ú. s přehledem stávají jednou z nejaktivněji koncertujících českých punkových kapel, což vlastně trvá dodnes.

To, že se v Hradci s punkery dvakrát nemazlili, dokládá i kauza 'Kamil Petrovický a spol.', kdy v červnu '87 napařil okresní soud pětici obžalovaných nepodmíněné tresty za výtržnictví a útok na veřejného činitele, kterého se měli dopustit na podzim '86. Tehdy v jedné vesnici kousek od Hradce příslušníci VB ukončili svatební oslavu v místním hostinci s tím, že se hosté chovají nepřístojně (nejvíce však policajtům vadil jejich punkový zjev - jak se sami vyjádřili, "něco podobného ještě neviděli") a novopečené novomanžele naložili do antonu. Někteří hosté tomu chtěli zabránit a do odjíždějícícího auta začali kopat, což vyvolalo u strážců zákona zuřivou reakci a zhruba padesátku přítomných lidí seřezali, postavili ke zdi a pak odvezli na stanice v širokém okolí. Výsledkem bylo oněch pět odsouzených.

Třetí a poslední známější východočeskou grupou byl svitavský ČERTŮF PUNK.

Kožený bundy, zježená hlava
Jsem vyvrhel lidskýho stáda
("Styl" - ČERTŮF PUNK)

První pokusy založit kapelu se datují až do let '84-'86, kdy se parta spolužáků jedné svitavské střední školy schází na půdě, kde chlastá a mlátí do hrnců a akustických kytar. Později se jim do rukou dostávají opravdové nástroje a odehrávají jeden koncert. Poté přichází vojna a skutečná historie kapely se začíná psát až od podzimu '88, kdy se vrací dva zakládající členové Robert "Čabas" Jokeš (basa, zpěv) a Jiří "Fifi" Fiedler (zpěv). Kapelu doplňují o kytaristu a bubeníka a v dubnu '89 mají premiéru na akci ve Svitavách. Po změnách sestavy hrají v létě na okresním kole Rockfestu a týž den na nějaké vesnické zábavě. Víc se kapela rozjíždí až s příchodem revoluce, kdy hraje např. na brněnské Křence spolu se ZEMĚŽLUČÍ. V červnu '91 je nahráno a vlastním nákladem vydáno demo "Bordel v bordelu", na kterém většinu skladeb tvoří předrevoluční pecky a jako bonus ho uzavírá několik chaotických původních nahrávek ještě z roku '86.

Hudebně je ČERTŮF PUNK klasickým představitelem něčeho, co by se dalo s trochou jízlivosti označit za 'typický český vesnický punk' - hudba pevně v hranicích vytyčených EXPLOITED a SEX PISTOLS (od obou taky hráli několik coverů) a texty převážně o chlastání. Tvorba kapel tohoto typu bývá většinou přesnou reflexí prostředí, ze kterého pocházejí, což je vlastně pro punk typické, takže ono spojení 'vesnický punk' nemusí automaticky být pejorativním. Prostě - u kapely pocházející z kulturní pustiny, jakou Vysočina bezesporu je, by se jiné vystupování dalo očekávat asi jen těžko.

V podobně ortodoxně alkopunkovém duchu začínal i trutnovský PARAGRAF 29 (= trest smrti). V Trutnově fungovala před revolucí celkem početná tlupa pankáčů, kteří pravidelně poslouchali punkrockové pořady na polském rádiu a obráželi nejrůznější akce. V únoru '88 dali dohromady kapelu a pomalu se začali seznamovat se svými nástroji. První koncert o rok později ještě se dvěma zpěváky nedopadl moc dobře, ale poté, co se sestava zredukovala na čtveřici Máca (basa, zpěv), Mlíko (kytara), Piháč (kytara) a Hugo (bicí), se začala tvář kapely postupně měnit. Druhý koncert se odehrál v říjnu '89 a bylo to zároveň poslední vystoupení pod starým názvem. Vzniká BRIGÁDA OI s orientací na politický punk typu CRASS, CONFLICT, OI POLLOI apod. s texty mj. ostře kritizujícími týrání zvířat, potraty nebo komercionalizaci punku. Jako taková fungovala jen krátce - od února do listopadu '90, kdy ji opustili Piháč a Hugo (dva ze trojice bratří Matějků - nejdříve známých pankáčů, posléze skinheadů), aby založili BULDOK - kapelu pevně spojenou s počátky naziskinheadovského hnutí u nás. To mělo počátkem 90. let v těchto končinách (Trutnov, Hronov, Náchod) obzvláště silné zázemí. A také spojenou se vznikem české pobočky organizace Blood & Honour. Zbylá dvojice pak nějakou dobu fungovala jako M+M (MÁCA + MLÍKO), kdy za pomocí automatického bubeníka produkovala těžce politický anarchistický grind/thrash.

V České Skalici působila v letech '89-'92 kapela PROHIBICE (existuje demo) a v Broumově ŠILENÝ MAX (krátce po revoluci fungoval pod názvem UZAVŘENÝ PRŮCHOD II), obě v klasickém EXPLOITED stylu. Klasický punk rock BOHUNA ŘEKLA ŽE JO (název podle křestního jména místní kulturní inspektorky) hrál v Hradci Králové zhruba tady někdy v téhle době. A to je z předrevolučních punk rockových východních Čech pravděpodobně vše.