RECENZE AKCÍ

New.gif (2572 bytes)20. 11. 2004 - TOUR DAVOVÉ PSYCHÓZY "Nakrmte prežratých"
Bratislava (Babylon Music Club)
Davová Psychóza, Extip, Fire Stars (Košice), Mroš & The Voices (Ostrava)

TOMÁŠ

Prvy hrali Mros & The Voices, podla mna kapela ktora sa na tento koncert moc  nehodila.Stylovo to neviem zaradit, ale pripadali mi trochu ako Safri Duo,  hlavne ich spevak.Kazdopadne odohrali dobry koncert, vcelku sa dalo.Po  nich hrali The Firestarts z Kosic o ktorych som pred tym este nikdy nepocul  a z ich koncertu som bol velmi milo prekvapeny, podla mna kvalitny Hard  Core.Po The Firestarts zacali hrat Ex Tip, ktorych som uz na zivo videl vela  krat, cakal som od nich aj covery od Sex Pistols ktore maju na koncertoch vo  zvyku hrat, namiesto toho zahrali na zaver covery od Ramones s Revom.Takze  to bola uplna parada.Revo to perfektne zahral na gitare a odspieval.No a po Ex Tipe uz hrala ocakavana Davova Psychoza a bol to dalsi z ich perfektnych  koncertov ktore som zazil.Par skladieb tam s nimi odohral aj Kaktus ako  solovy gitarista, musim uznat, ze to bola supa.Zahrali aj skladbu Echo V  Raji s gajdami tak to bol tiez zazitok.Cely koncert hodnotim velmi  pozitivne, aj ludi prislo dost, dobra atmosfera, vsetko...

16. 10. 2004 - IV. ALBÁNSKÝ DIY FEST
Havířov (Stružník)
Bushův Pyj, Nový Svět, the Rohlik, Raincoat 34, Goro, Jumbo Jet, 6MAS, Basta Basta, Wheel Of Dharma, Screaming For A Change, Abstinence, Vyplá Televize, Syde, Extrudovaný Výrobek

PALO

V Havířově na Stružníku se konal další albásnký festival pořádaný Albáncem a sliboval dobrý nářez s mezinárodní účastí. Na plakátu bylo kolem 15 kapel, nakonec to vypadalo mírně, ale opravdu jen mírně, jinak. Vyjeli jsme tři - já, Honza a Majkl vlakem z Třince o půl třetí. Do Havířova jsme dorazili kolem třetí, pak busem na UAN a na Stružník. Na místě nebylo ještě moc lidí, ačkoli už akce měla podle plánu začínat. Chyběly ale nějaké aparáty a příslušenství k bicím, což moc nevadilo, protože lidí tam bylo poskrovnu (nevím, jestli se splnil slib, že prvních 30 lidí dostane pivo zdama, ale pokud ne, moc to asi nikomu nevadilo). Albánec byl zjevně nervózní a nasraný. Já taky, protože náš pan bubeník Maňa je tak trochu do grunge a sere na to, že už jsme měli hrát. Nechal si ujet dva vlaky a dorazil kolem šesté, z čehož jsem se málem psychicky zhroutil, neboť skoro bylo po koncertě. Ale po řadě. Aparát se sehnal, lidi přijeli, kapely přijely, Maňa stále nikde. První kapela - zahájení festu - Bushův pyj. K tomuto vystoupení říká Dan: Bushův pyj, velmi mile překvapil. byl poznat velky rozdíl oproti prvnímu koncertu. Nejlepší byl asi song, kdy albansky hral na kytaru, Palo a Darek grcali. jen tak dál... .Poté domácí kapela Nový svět se zpívajícím bubeníkem. Takový klasický punk s rychlými pasážemi, místy dobře proložený různými vychytávkami, ale jinak nic než klasický punk jaký hrajou tisíce kapel.  The Rohlik. Dan říká:The Rohlík- jako obvykle nezklamali, i když tam v některých částech kytara a basa nebyly nějak sehrané:-)/co má ale říkat Extrudovaný výrobek, že?/ Uprostřed koncertu byli přerušeni Albáncem, bo přišli nácci, to celkem vylidnilo sál, takže pogovalo mín lidí ale jinak v pohodě. K tomu bych ještě dodal, že Maňa přišel cca 2 minuty před začátkem koncertu. Jsem rád, že někdo pařil a že lidi dokonce chtěli ať nekončíme, když nám Albánský řekl, že už máme končit. Ale tak nic. Zadupali jsme si to sami.  Raincoat 34 se ukázali se dvěmi novými songy. Fakt dobré. Taky se mi zdálo, že jejich starší věci zněly jinak něž předtím a Pavla už zpěv zvládala podstatně líp - vlastně úplně. Tohle byl teda zatím nejlepší koncert v nové sestavě, jaký jsem viděl. Ovšem překvapila mě na pódiu přítomnost týpka, který tam s RC34 blil do mikrofonu, ale moc ho nebylo slyšet. Mohlo to být zajímavé. Nechyběl ani Albánec se svým krákorem. (Albánec si vůbec hodně zařval a zahrál) Pak jsem šel nalívat guláš (byl fakt dobrý), takže jsem prošvihnul Goro z Prahy. Slyšel jsem ze sálu zvuky ale víc jsem se musel věnovat hladovým lidem. Ovšem Maňa si koupil jejich album, tak si to snad poslechnu někdy v klidu. Takhle se neodvažuju něco říkat. Ovšem pak naběhla na pódium první zahraničná hvězda - Jumbo Jet. Nádherná hudba, podle plagátu emocore, podle mě energie a naprosto brutální svěžest. Pohybově skvělé, basák naprostý šílenec, zpěvačka super hlas, nemám co dodat, i když mám radši spíš tvrdší hudbu. Pak jsem si pokecal s bubeníkem a Maňa si koupil jeho vlastní projekt-album. Jsem zvědavý jaké to bude. Následovalo vystoupení 6MAS. Brutální rychlý energický HC/crust. Pro mě velkolepý zážitek, stejně tak pro Majkla. Máti by to asi nepřežila. Nádhera. Ovšem vrchol měl přijít - finská kapela Basta Basta. Finština zní dost brutálně i když je jen řvaná. Tahle kapela mě naprosto položila. Bubeník se asi čtvrt hodiny před koncertem fyzicky rozvičoval mimo pódium, což jsem pochopil hned když začal mlátit svých xy úderů za sekundu. Žádné prokecy mezi písničkama, sypali tam jednu věc za druhou, pohybově perfektní, kytarista předváděl naprosto šílené kreace, zpěvák málem umřel. Sice toasi nebylo úplně stoprocentní, ale i tak nádhera. Šel jsem pak pokecat se zpěvákem a taky byl v pohodě, dal mi na sebe hodně kontaktů a vůbec s ním byla sranda. Důkazem budiž fakt, že někdo našel na zemi protézu a dal ji na památku právě finům, za což dostal CD a fini byli úplně bez sebe :-). Ptal jsem se ho taky, proč má Wheel Of Dharma nášivky psané anglicky i azbukou. Říkal, že zpěvák je rus. To bylo taky skvělé zpestření. Ruština zní snad ještě líp, hlavně pisnička Krasnoe na bielom, která postupně gradovala, se mi zdála nejlepší. Zpěvák do toho dával naprosto všechno, divil jsem se, že mu neexplodovaly tepny na krku. Pohybově už to sice nebyl takový odvaz jako Basta Basta, ale hudebně taky naprosto skvělé.  Někdy touhle dobou jsem se šel projít ven a když jsem se vrátil, panovalo pozdvižení. Nějaký člověk tam údajně dělal bordel. Ale nějak se to urovnalo a akce zdárně pokračovala. Odvolávám se na Dana, který se odvolává na Marka z Hibakushi, že dalši kapelou byli Screaming for a change. Osobně jsem je neviděl, ale nemám pocit, že bych je minul. Možná to byl jen nějaký omyl, nedorozumění. Rozhodně pak hrála kapela Abstinence. Straight edge trojice měla na začátku problémy s nalazením, pak rozjela sice krátké, místy jen instrumentální, vystoupení, signalizující nadějnou budoucnost. Jako bonbónek se pak kapela rozšířila o Albánce, převzala název Vyplá Televize a zahrála pár věcí pro všechny fanoušky Horkýže Slíže, Martina Maxy a Standy Hložka, což přivítali zejména místní pankáči probudivší se z kómatu způsobeného alkoholem. Dvakrát jsem viděl Syde a dvakrát skočil život blány na kopáku. Teď jsem se jim však mohl věnovat trošku více a docela se mi to i líbilo, i když to fotrovství z toho bylo slyšet dost. Bubeník řval docela dobře a nutno říct, že kapela s dvěma basami byla určitě zajímavostí. Pak ještě vystoupila kapela Extrudovaný výrobek. Na jejich obranu nutní říci, že basák nevydržel a tou dobou (kolem dvou ráno) byl už asi někde doma, takže narychlo sehnaný týpek nemohl dokonale podpořit kytarovou a rytmickou sekci. Protržená blána na kopáku taky kapele na kráse nepřidala. První věc se mi zdála docela dobrá, i když na konci nastal trochu rozpad. Další dvě písničky byly hodně zkažené, ale čtvrtá se mi fakt líbila, kdyby tam ještě byla ta basa tak by byla určitě dobrá. Doufám, že na mě Dan a spol nejsou nasraní, že to takhle píšu. Určitě se jim jiné koncerty podaří líp. Tím jsem si jistý.  To byl konec. Na vlak jsme šli asi kolem čtyř, doma jsem byl v šest ráno. Další albásnký DIY fest bude v prosinci, měl by tam být mj. i Rozpor a Shitnoise, takže kdyby měl někdo zájem... Moc jsem tam toho nevychlastal, i když s tímhle tam problém nebyl, distro bylo bylo uspokojující, fašouni moc neprudili, vlastně skoro vůbec. Jediné minus tam byly asi záchody, ale kde jsou záchody dobré, že jo...tak to je asi vše.

25.9. 2004 - OBLÉHÁNÍ KOŽEŠINOVÉ FARMY VÍTĚJEVES

DŽIM

Po dubnové demonstraci při Dni laboratorních zvířat tu byla další protestní akce, tentokrát proti jedné kožešinové farmě na Vysočině. Bohužel toto místo bylo špatně dostupné, a tak už radši s předstihem dorážím vlakem do zastávky Moravská Chrastová, odkud je Vítějeves vzdálená asi 6 km, tam se musí dojít po svých. Kolem jedné hodiny doráží od Prahy i od Brna početná skupinka protestujících. Opět se tu sešli všichni stáří známí z hc/punk scény, jak jinak taky...! I když se tu taky našla výjimka jako jedna asi 40-ti letá paní, která taky přišla vyjádřit svůj nesouhlas.
Po krátké domluvě vyrážíme směr Vítějeves, může nás být tak zhruba 60 a poněvadž byl už docela časový skluz, o rozvoz a rychlejší přesun na místo se starají tři osobáky. Na místě už čekají novináři a další co dorazili už přímo autem do Vítějevse. Nějaké pozdravy, otevření transparentů a hned vyrážíme k místu činu - kožešinové farmě. Ta byla už předem na nás připravená tím, že v dostatečné vzdálenosti od farmy byl postaven plot, abychom se nemohli blíže k ní přiblížit. Při jejím obcházení na nejlepší přístupové místo farmy začíná přes plot první hlasitá konfrontace mezi majitelem p. Ducháčkem versus Michalem Kolesárem (prezident OHZ) s demonstranty. Poté bylo na přilehlé stráni vysvětleno pár informací o této a jiných kožešinových farmách. Vysvětlovat jaké je to svinstvo by bylo zbytečné, to jsme tu mohli vidět sami na vlastní oči, k tomu ještě ten šílený zápach a smutné pohledy norků a lišek, které na nás zvědavě přes plot koukali, musí snad každý říct hlasitě NE!
Pak už jsme se vydali za zvědavého zájmu vesničanů vyjádřit svůj hlasitý protest přímo k domu p. Ducháčka, u něj byla postavena trojnožka s ostnatým drátem, do které si nahý vlez týpek s přezdívkou Čuňas, což mělo symbolicky představovat utrpení nevinných tvorů při tomto odporném způsobu podnikání. Zaznívali skandování jako: Ducháček je vrah!, Otevřete klece, Kožich je boelst, Kožich je vražda apod. Následovala asi 10 minutová chvilkově napjatá konfrontace mezi oním VRAHEM a demonstranty, kteří mu ale nedali šanci v opodstatnění jeho byznysu, a tak mu nezbývalo nic jiného než raději ustoupit do pozadí. Vše samozřejmě (bez zásahu) sledovala policie, která sice naše názory nesdílela, ale byl nám nechán volný prostor ke svobodnému vyjadřování. Něco z toho bylo i vidět na Čt1 v pořadu Reportéři Čt, i když tato reportáž byla poněkud..., prostě spíš mně připadalo, že se zastávala sama chovatele, ale to už tak u TV bývá. Za sborového výkřiku My se vrátíme! a pískání byla poté protestní akce ukončena, myslím, že se nás tu sešla tak slušná stovka a můžeme toto setkání odpůrců zneužívání a týrání zvířat považovat za povedené.
Když už jsem seděl ve vlaku, vzpomněl jsem si, že na farmě se ještě společně s novináři a policií pohyboval taky jeden skinhead, který mi byl už nějak povědomej a pak mi došlo, že to byl osobně Radim Štěchovský, který se snaží na Hradecké univerzitě přednášet o extrémismu a rád sonduje všechny tyto aktivity, které pak s radostí předává policii i náckům. Samozřejmě tato akce není a ani nemůže být žádný extrémismus, ale známe přece naši policii i názor naší nezasvěcené veřejnosti!!! Stejně tak jako rozdávání jídla (Food not bombs), na které nás Štěchovský v Hradci Králové přijde vždy z dálky navštívit a to poctivě ještě ani jednou nevynechal! Takže pozor na tohohle hajzla (více se lze o něm dočíst ve split zinu Sami Sobě č. 6, červen 2002, který seženete přes acv.litvinovsko@seznam.cz)

17.9. 2004 - ANIMAL RIGHTS PARTY
Nová Paka (Club Klaxon)
Skandaal, Pavilon M2, Satira Regula

IVANA

O téhle akci jsem se dozvěděla už s předstihem, neboť jejím organizátorem byl kamarád Džim. Ihned mi bylo jasné, že účast na Animal Rights Party je pro mě povinností! Jak už jste si mohli všimnout, o práva zvířat se zajímám a podpořit takovou akci byla samozřejmost. Už jen proto, že to byl benefit pro OHZ (Ochránce hospodářských zvířat) a Food Not Bombs Hradec Králové. A navíc...součástí celé této akce nebyla jen hudební produkce, ale také promítání, vlastně i proto byl začátek stanovený na 18. hodinu. Na programu dne byl dokumentární film Bowling for Columbine, zabývající se tématikou zbrojařského průmyslu v USA, především legálním držením zbraně v podstatě pro každého občana USA, mladistvých nevyjímaje. Ročně je v USA střelnou zbraní zabito tisíce a tisíce lidí, kdežto v Anglii, Kanadě, Německu ... jsou to jen desítky. Není to trochu podezřelé? Tématem je i násilí na školách (dva školáci v městečku Littleton na gymnáziu Columbine postříleli svoje spolužáky, nejmladší - šestiletý - vrah v historii USA zastřelil svou stejně starou spolužačku), ale i zlo, které páchá USA po celém světě vč. sponzorování teroristické sítě Al-Kaidá, mj. i díky tomuto daru mohl zrealizovat Bin Ladin a spol. svou akci zaměřenou na WTC 11. září. Každopádně zajímavý film, který získal řadu cen a bez servítek útočící na přední politiky této velmoci. Doporučuju si ho sehnat, stojí to za to!!! Ještě než začalo vystoupení první kapely, následovala krátká Džimova přednáška proč a pro koho je tato akce pořádaná, návštěvníci se mohli dozvědět o činnosti OHZ a získat informace o aktivitě Food Not Bombs (= podávání vegetariánské stravy pro lidi bez přístřeší). Už během promítání mě ale mrzela jedna věc, myslela jsem si, že když je to benefit pro zvířátka = pozitivní akce, kuřáci si mohli  alespoň pro jednou nechat ten svůj hrozný zlozvyk doma, bohužel neakceptovali ani přání pořadatele, aby byli tolerantní vůči ostatním lidem, kteří nemají zájem čuchat ten jejich smrad. Vážně nechápu lidi, kteří se snaží bojovat proti týrání zvířat a při tom tato svinstva podporují. Je strašně jednoduché říct, že vivisekce je zločin, ale už těžší snažit se tuto hrůzu nepodporovat. Nestačí jen kupovat netestovanou kosmetiku, ale také nesponzorovat tabákové firmy, které nesmyslně testují škodlivost cigaret na zvířatech, proč proboha? Když je jasné, že cigarety ničí zdraví, zabíjejí lidí a bohužel i mají těžký dopad na lidi cigaretám neholdující. Vím, že nemůžu změnit celý svět, nemůžu změnit, aby se přestaly prodávat cigarety, ale snad se mi podaří těmito řádky přesvědčit někoho z vás, že kouření cigaret je zbytečné a trpí tím miliony lidí a zvířat po celém světě. I kdyby si to vzal k srci jeden z vás, mělo by to moje psaní smysl. Můžete mi o svých výsledcích napsat....Po Bowling for Columbine přišel na řadu druhý a zároveň poslední dokument, o kterém jsem věděla, že to nebude příjemná záležitost, ale bohužel povinnost. Dokument o vivisekční laboratoři Covance v německém Münsteru. Tento snímek byl tajně pořízen novinářem schovaným pod jménem Marcus, který v této "továrně na smrt" 5 měsíců pracoval. Laboratoř je specializována na pokusy na opicích. Unikatní na celém případu je, že v několika zemích (Německo, Švýcarsko, Anglie) je publikování tohoto 100% PRAVDIVÉHO dokumentu je pod vysokou pokutou 250 000 eur zakázáno. Neodpustím si ještě pár stručných informacích o Covance - jedné z největších vivisekční firem na světě. Působí v 18 státech, zaměstnává více než 6.500 zaměstnanců a minulý rok dosáhla zisku 940 milionů dolarů!!!! Prachy, prachy, prachy, všechno se točí kolem nich. Nedbá se na zvířecí utrpení, prioritou je pro ně ZISK. V ČR sice žádnou laboratoř nemá, ale mezi její zákazníky patří např. dobře známé firmy jako L´Oreal, Unilever, Johnson and Johnson, BASF, Chanelle...Pokud vám pohled na těžký a zároveň záhy končící život primátů v této laboratoři není lhostejný, nekupujte tyto výrobky, hledejte netestovanou kosmetiku, používejte výrobky od českých firem, vřele z vlastních zkušeností doporučuju firmu CHOPA, kterou seženete snad v každé drogerii. Pokud máte zájem se o vrazích z Covance dozvědět více, klikněte ZDE, kde jsou i nějaké fotografie, je to děsivý pohled, ale nejsnazší je k problému se otočit zády.. Na stránkách Svobody zvířat je také k dispozici video, zhluboka se nadechněte a směle do toho, určitě vás to vyburcuje k nějakému činu - jako mě: neodpustila jsem si vás o tomto zločinu informovat, i když určitě někteří z vás již toto video viděli, když se, stejně jako já, zúčastnili dubnového benefičního koncertu pro Pochod za nahrazení pokusů na zvířatech a o den později i samotného pochodu. Abych pravdu řekla, ani se mi moc nechce psát o muzice, i když kapely by si zasloužily, abych o nich zmínila alespoň několik vět. Role začínajících padla na hradeckou kapelu Skandaal, jejíž název je tak příznačný, že snad ani nemusím definovat styl, který hraje :)) Tuhle kapelu jsem už jednou viděla a myslím si, že za tu dobu pokročili zase o jeden hudební schůdek výš. Co se týče textové stránky, bohužel nemůžu zase tak moc posoudit, protože, i přes nesporné hlasové kvality zpěvačky, jí nebylo moc dobře rozumět. Co jsem ale měla možnost zaslechnout, jednalo se spíš o jednoduché texty, které vás sice kdovíjakým poselstvím neochromí, ale asi ani nepřekvapí, protože na české scéně bohužel neexistuje nějaká ska/reggae kapela, která by měla texty o právech zvířat nebo třeba ekologii, jaké mají třeba HC nebo některé punk bandy. Skandaal hrají spíš klidnější formu ska, přehupující se do reggae, ale občas to dokáží pěkně roztočit a jedna píseň toho večera byla dokonce skapunková! Radost mi udělal i song "Our house" od ska legendy Madness podaný v osobitém Skandaal stylu. Po nich měla na řadu přijít kapela Tostaki hrající emo-hardcore ve stylu Thema 11, avšak kvůli zdravotním problémům bubeníka dorazila jiná hradecká kapela Pavilon M2, o téhle kapelce jsem doposud věděla snad jen to, že existuje, ale jejich hudebních kvalitách jsem se mohla přesvědčit až ten večer. Tak co na nás vyvalili? Já bych to definovala jako emo-rock, pestrost kapele nechybí - střídala klidné až romanticky-popově laděné pasáže (nepleťte si to ale s shit popem, který je běžně dostupný v TV a rádiích) až po divoce a dravěji působící melodie. Když bych je měla přirovnat k nějaké kapele, chtě nechtě se mi jako první vybavili polští emaři Blue Raincoat, kteří mě po poslechu jejich prvního alba naprosto dostali (jejich první album na MC a druhé album na CD k dostání stále v My Way distribuci). Nevím, jak dlouho kapela funguje, každopádně smekám klobouk (kdybych nějaký měla :) nad jejich výkonem, hudebně opravdu vynikající, texty v AJ, takže mi jejich význam uniká, ale pokud se mi dostane do ruky jejich písemná podoba, určitě se o ně budu zajímat. Po dvou hradeckých kapelách se dostalo i na třetí kapelu, která celou party uzavírala. Jednalo se o Jičíňáky Satira Regula, pro které, pokud se to ovšem nezměnilo, to byl poslední koncert před rozpadem. V Jičíně moc kapel není, takže díky bohu za tuhle kapelu hrající směsici hardcore/metalu s občasnými emo prvky, složenou ze tří chlapíků (kytara, bicí, zpěv). Jestli to byl opravdu jejich poslední koncert, je to určitě škoda, takže doufám, že se najdou jejich následovníci....Na závěr hodnocení účasti - když jsem se před začátkem bavila s Džimem, říkal, aby aspoň dorazilo těch 50 platících (vstup byl 70 Kč), myslím si, že nakonec mohl být s účastí jakž takž spokojený, protože padesátka jich tam byla minimálně - já bych řekla tak kolem 70. Vyšší účast by samozřejmě zajistila vyšší příděl do kasičky OHZ, ale co se dá dělat, svůj smysl akce určitě splnila - promítané dokumenty a rozdávané letáky od Nesehnutí, Svobody Zvířat, OHZ se zase dostaly do dalších a dalších rukou a třeba i něco popř. někoho změnily...

***********************************************

navíc něco málo fotek ze dvou akcí, které zde recenzované nejsou, ale kterých jsem se zúčastnila (Unite Fest 2004 ve Stromovce a červnový ska/reggae festival v lomu u Josefa u Hořic)

28.7. 2004 - Antidote, Lepra 32
Tábor (MC Orion)

LUKÁŠ

Tak na tuhle akci se těšil snad každej Pankáč v okruhu 50 Km. A taky, že BYLO na co se těšit. Měli tu totiž zahrát Antidote, dnes celkem populární punk rock kapela z Holandska, která úspěšně kopíruje ten americkej model ,,pogo punku´´ V žádném případě to není žádnej lacinej plagiát to určitě ne - maji svoje osobité pojetí. TAK ! Na místě jsem přesně. Hodinky ukazují 19:00 - dokonalej mistr v načasování :-) Tou dobou se v klubu nachází asi tak čtyři lidi - to je divný. S tím jak se minuty líně vlekly jich ale přibejvalo - počet se zastavil asi tak kolem 50tky - to sem teda čekal víc. Přijeli i chaos punx z Moravy + další mimo měští fans ... Roli předkapeli na sebe vzali táborší pankáči Lepra 32. Viděl sem je už asi po čtvrtý, a bylo to zase o kousek lepší než minule - hlavně ty novější songy. Hitovka DDT nesměla chybět. Po devátý hodině už se na pódiu začali hemžit a formovat borci z Antidote. A po chvilce ladění spouštěji svůj set. Zvuk je docela dobrej, trochu vokály skřípou, ale pohoda. Hrajou se hitovky jako: My Life (věnovanou chaos pankáčům z Přerova) I Don´t Care (sklízí největší úspěch), Let´s get Drunk, novější věci - Fuck the Media, My Goverment is a Farce, Back in Year zero, New Enemy atd. ... Pak se asi v půlce setu drápe na podium Huib, kterej má (odhaduju) přírůstek 2 Kg / denně - Takže je zas o něco tlustší než minule :-) A korunuje to nápisem na křiváku Fat Punks not Dead :-) S kapelou zaspívá nějaký songy z alba ,,Go Pogo´´ a taky věci jako Fuck You (při který vyfakoval zvukaře) nebo 15 in ´77. Celá akce končí chvilku po desátej, kvůli nočnímu klidu. Du domu ... usínám asi v 0:30, a pak se ve 4:30 roztiká budík do nočního ticha - zasraná práce!

23. 7. 2004 - Sons of Saturn, Newmen
Tábor (MC Orion)

LUKÁŠ

V ten samý den co se konala tahle akce v Orionu měl proběhnout i dvou denní festival Letní Krmelec, takže se asi mnozí rozhodovali kam se vydat. Co se týkalo mě volba byla hned od začátku jasná - de se do Orionu. Koncert začínal ve 21:00, ale pak se asi tak hodinu a půl čekalo na to, až se všechno připraví, především mixážní pult pro DJ kterej měl pouštět CD´s až obě kapely dohrajou, jenže to furt nechtělo fungovat a nebo to hrálo blbě ... takže radši naběhli na pódium New Man - znáte je někdo? Já ne ! A to mi sakra můžete veřit, že o týhle kapele ještě hodně uslyšíme (jestli se nerozpadnou) protože to co hráli bylo naprosto úchvatný - emo hardcore na dvě kytary, který rozhodně nehrály uplně to samý, ale každá kytara jela to svoje, a tak si myslim, že by to mělo vypadat, protože to vytvářelo dokonalej chaotickej, ale přitom melodickej a temnej sound. Vsadil bych se, že Envy poslouchaji doma hodně často :-) ... Zato Sons of Saturn z Francie už jsou profláklou kapelou. V ČR hráli poměrně dost koncertů a jenom tady v Táboře byli po třetí (jestli se nepletu) během ani né půl roku. V následujících dnech měli ještě zahrát na Pohoda Festu ve Vodňanech a Fluff Festu v Plzni. Dle trička zpěváka s motivem kapely JR Ewing se dalo na první pohled odhadnout v čem se asi pěvecky inspiruje řev, řev, řev .... chvílku se kéruje do zvukaře. A pak se spouští scream hardcore peklo, a to co se týče hudby tak i šou na pódiu teda spíš pod pódiem, kde zpěvák docela slušně řádí, občas k němu seskočil sekundovat i kytarista(kterej vypadá jako typickej rock´n´roll leader) oba se tam svíjí / kroutí jak smyslu zbavení - což se u kapel tohoto typu samozřejmě vyžaduje, a je to nadmíru působívé. Za zmíňku stojí ještě bicmen, kterej třískal do škopků s opravdu maximálním nasazením a agresivitou. Publikum je nadšeno včetně mě, a vyžaduje se přídavek, kterého se nám dostává - a pak svůj výstup upocení borci z Francie ukončují, za bouřlivého potlesku ! Ani nevim jestli už maji venku nějakou desku, mám pocit, že jenom cd-ep, ale nerad bych kecal. Každopádně se těšim až se nějaká jejich nahrávka dostane do mejch pařátů. Mixážní pult pro DJ se zprovoznit nepovedlo .... Už se nemůžeme dočkat na středu, kdy tu hrajou Antidote !!!!!!!!!!!!

16. - 17. 7. 2004 - POHODA
Trenčín (Slovensko)
Chumbawamba, SKA-P, Leningrad Cowboys, The Wailers atd.

SAMMY

Do Trencina sem dorazil kolem 5. odpoledne po tri hodinove ceste busem z Brna. Cestujici na fest by na prvni pohled poznalo i moje slepy strevo.
Po te, co sem si na brane vzal klasicky festivalovy naramek, sedl si k plotu a ulozil prospekty do baglu ke mne prisel nadrateny slovak a rika mi ze to tu strazim, sem byl lehce zarazeny. (Ja to tady prece vubec nestrazim) Po delsim vysvetlovani (, kdy se snazil svuj plan drzet v tajnosti a ja na nej cucel jak vyvorana mys) sem se konecne dobral toho, ze ja jako bude delat, ze to tady jako strazim a on jako projde s balikem pohodovych novin dovnitr mezi zabranami. Rekl sem neco ve smyslu, ze ma mou plnou podporu a muze smele a neohrozene vkrocit. Slovensky pritel zavolal Janka a oba se opilecky (a taky trochu smele a neohrozene vydali do arealu). Asi za minutu je vyvedli.
Panorama hor mohutne obepinajicich Trencin osvetlovalo silne letni slunce a na main stage uz valeli argentinsti Rescate...respektive koncili. Zdali se byt docela uchazejicimi, az na jejich image. Preci jen nemusim zpevaka navleceneho v technarskych zvonacich, kytaristu, kery se zapomnel v casech nejbrutalenjsich heavy metalovych koncertu (ale teda naopak to vynahrazoval bubenik jak poleno).
Po ulozeni baglu a tak sem se dostal na Chio stage, spis teda nahodou. Taky sem chtel odejit, kdyz sem slysel rozcvicujiciho se kytaraka, hral neco ve stylu Kiss (taky sem si pomyslel neco o polibeni prdele). Vyssi moc, ale zasahla a ja se jen znudene posadil. Kdyz slovinska kapela Elvis Jackson nahodila prvni, tak sem se dokonce dosoural k podiu. Nakonec se z toho vyklubal narez fsech narezu krutejsi nez Samokruto. Hustikalni kombinaci hardcoru, punku, ska, reggae a dancehallu doprovazel zpevak neuveritlne neuveritelnou show. Napr stojka na hlave po dobu jedne instrumentalky..nebo (a to bylo fuckt drsny) rozbeh na podiu, dlouhy skok, roznozka ve vzduchu, pri tom vyhozeni konfetu z ruky a dopad pod podium, rychly uprk do publika, kde stravil asi tak 4 minuty. Navstevy publika ještě nekolikrat zopakoval.
Jednou ze 137 hvezd Pohody byla british anarchist pop group Chumbawamba. Nastlupili v cerveno cerne kombinaci, ale f podstate sem si jich moc nevsmal, pac sem byl nedospany. Ze země sem se zvednul prakticky jen na nejvetsi hit Tubthumping. Jak byva jejich dobrym zvykem dali ahoj (a to slovensky) Georgi Bushovi, Tony Blairovi, Britney Spears, Christine Aguilere, Usamovi, teroristum,.. AC Milanu, Bayernu Mnichov.
Potom sem se konecne potkal z Hansem, kery prijel autem s rodicma (a dovezl mi nahradni spacak, pac svuj sem zapomnel). Dali sme PRVNI pifko a sli juknout, co hraje. Prakticky sme zustali na Bramburkovy Stage, gde hrala prvni skupina, jenz znela jako Asian Dub Foundation. ADF to vsak nebyli. Zrovna hrali Brains z Madarska. Taky to vic nez jenom uslo. Rozhodne se Brains nemeli za co stydet a klidne by mohli ADF konkurovat.
Po navsteve hip-hop/ jungle/ breakbeatoveho stanku (tady hrala dalsi vec podobna ADF) pomola prichazel cas na Leningradske Cowboye. V zadnem pripade jejich povest nelhala. Kovboji se dostavili v plne sile i se dvema go-go tanecnicemi. Bubny byli zakryty kulisou traktoru. A to jako poradne vytuneneho kouriciho zavodniho traktoru. Roztancovali vedrem vyschle publikum. Hrali vetsinou coververze rockovych pecek, doplnovali je o trubku, akordeon. Nejvetsi hity Metalliky prevarovali do totalni parodie. Parodie na parodovanou parodii. Na podium prisel i clovek, kery zil 25 let ve stinech jeskyne v Memphisu a to famous Elvis Presley. Brali lidi na podium. Však taky jejich konecna znamka (hlasovalo se pres sms) byla 1,01 (hodnoceni jako ve skole). Ted uz vim, co znamena rock´n´roll.
V Durex stanu se nam podarilo chytnout dve hip-hop hvezdy. Kontrafakt, slyseli sme jen zavarecnou (jejich nejvetci hit) Mam svoj plan, ci jak se to menuje. Uprimne, nic moc jinyho se od nich nepotreboval slyset. Dalsi stars se objevily v podobe Indyho a Witche (a taky LA4). Vodrapovali a voddjovali jak novy songy (dle me nic moc) i stary jako Cesta strytu, Sila slova,,My 3 (pric niz dj nestihl vymenit desku, tak to tusim Indy zachranoval asi timhle: Kolik nas je?? 3!! Takze my 3. /dj nestiha/ jo, jo Cesi nejsou zadni mistrine, ne. Rekove, hrozni haluzari.) V podstate sem taky slysel, co sem chtelzarval sem si oblibenou hlasku v lete teplo, v zime snezi, to mi stacilo.
Pak po jeste nejakym potloukani sme nasli misto (kde jak se ukazalo rano nas dokonce nikdo nepoblil) na spani.
Probudily nas ostre slunecni paprsky a povidani lidi ze sousedniho stanu. How do you spell PIČO? nebo What do you mean KLOBÁSA? ci treba klasicka hlaska festu Tady snad, kurwa, nikdo nema ganju.
Rano sme si vyhradili k prohlidce mesta. Zjistili sme, ze snad Trencin zije pod armadni vladou, tolik armadnich budov v centru mesta by se mohlo libit jedine Bushovi (mozna jeste Arniemu). Slovensko by v klidu mohlo vyhlasit stanne pravo, to zase ne ze ne.
Zpatky na letisku zme boli kolem 15 hod. Zrovna kdyz mela prijit nejvetci hvezda. Uvadeli ji Karpatske chrbaty. Vazeni damy a panove, mame tu obrovskou cest uvest obrovskou hvezdu, jak na pomery Trencina, tak Slovenske republiky, celeho festivalu. Hvezdu, ktera presahuje svou hvezdnosti celou stredni evropu. Ted prijde nejznamejsi jmeno celeho festivalu. Star, kterou sme jeste u nas nikdy nevideli a mozna uz neuvidime. Uz se chysta ten, kvuli kteremu sem stalo za to prijit. Obrovsky potlesk pro nejvetsi hvezdu festivalu. Potlesk pro Ratafaka. Ano byl to on slavny ratafak. Vsichni se povedenemu vtiku zasmali a mohli sme zase frcet dal.
Bylo teplo. Tim myslim opravdu teplo, asi tak ze by se dali smazit vajicka na pristavaci plose. Nekdo si mozna udelal smazeny mozecek. Bohuzel k tomu prispivalo i to, ze chybel stin. Jelikoz slo o letisko, tak nejblizsi stromy rostli v zahradce domu pred arealem, maskovacich siti rovnez po malu. Slo o to jen si poradne odpocinout pred hlavnimi hvezdami (az na Cowboye a Ratafaka) festu. Mohlo byt cca 6 vecer, kdy se zacalo rozhlasovat, ze ADF missed the plane and will play ´bout 3 am.tak ok, aspon se nebudou kryt se Ska-P. Poprvy sme projeli mou novou fajku.
Jeste pred Spanelama byli k videni Rumuni s balkanskou dechovkou. Jako jo, parada.
Na Ska-P sem dosel s docela velkym predstihem, takze sem stal zhruba v 15. rade. (Hanz zatím cekal na bratra.) Minuty ubihaly a ja se posouval dopredu. Když to Ska-P odpalili skakal sem ve 4.rade uprostred. V tom nejdrsnejsim kotli. Ska-P nastoupili tak nejak klasicky, tak jak nastupuji. Zaujal me teda trumpetista o nemz sem vubec nevedel ze s amigama taky hraje. Mohl vazit kolem 130 pravych spanelskych kg. Mel jenon (opravdu JENOM, nepocitaje trubku a potitko) skotskou suknia ked sa otacel(obrazek vhodny na rotten.com). V kazdym pade sem po prvnim songu myslel, ze dostanu infarkt, jelikoz se skankovalo dabelsky rychle a ostre (jak nam skap hrali). Po nejakych 15 minutach to zcela vrelo, dostal sem se az do druhy rady. Zacal sem ocenovat, ze glady maji kovovou spicku, jinak bych pozbyl prsty u nohou. Nejzakernejsi kamikadze podnikali dva rude kluci ze zadnich rad. S rozbehem skakali na poctive skankujici vpredu, rovnovahu sme udrzovali jen s Jahovou pomoci. Fsichni se smali. K super nalade prispela i show nahore pred nama. Nejdriv se objevil poldovske tezkoodenec a demonstrant s peacem na triku. Videli sme nefalsovany policejni teror. Taky to nekteri dali najevo hozenim petek na svestku (jedna ho trefila primo do stitu). Todle divadelni predstaveni ukoncilo FUCK OFF POLICE! z celeho publika. Tady toto si nejvic uzival prave prostorove vyraznejsi trumpetak. Evidentne byl v sedmym nebi z toho mohutnyho fakofu. Jako druhy kostym si Pipi nachystal uncle Sama a k tomu i chudy. Po dalsich hitovkach, doslo na ska-pskou koncertni klasiku Cannabis s velkou ganja vlajkou. Za zaverecnou dekovacku se gringos odmenili rozhazovanim svých tricek. Pulpul (zpevak) pojal dekovacku hodne vazne a skoncil ve slipech. Dokonce i ty si zacal stahovat, ale zahy ukazal, ze ho ma takle malyho, zakroutil hlavou a spodky si prece jen nechal.
Svym zpusobem sem byl rad za konec, mohl sem se jit zchladit pod vodu. A najit Hanza s bratrem. Ti se bavili s nejakym borcem, kerej chtel tabak. Ondrej mu nabidl, avsak moc se nazavdecil, pry ze je starej a hnusnej a ze by si tam mel dat ovoce. Ondrej to vzal za sve vetou A mas tady jabko. Borec evidentne zaskocene odvetil neco na zpusob, ktere debil by tahal s sebou jabko.
Dali sme nejaky to pivko nejakyho toho speka. V breakbeat stanu zase znela muzika a la ADF.
K veceri na hrala Cesaria Evora. Nic lepciho sme si nemohli prat.
Nejvetsi hvezda festivalu Moloko me moc nebavila pro svou pomalost.
A pomale nastaval cas na legendu, ktera spolecne s Bobbym Marleym proslavila Jamajku a zajistila ji velke prijmy z turistickeho ruchu. Na Kofola stage se chystali The Wailers s Juliem Marleym (proste mlade od Boba). Z puvodni sestavy jich uz moc nezbylo, presto big big respect. Poradne to rozjeli az po 10-15 minutach. Pri No, Woman, No Cry menili goverment yard in the Trentch Town za goverment yard in Slovakia. A refren zpival snad kazdy, stejne tak pri Exodusu (ten ale moc neznam tak sem spis jen tak broukal). Mlady Marley se zacal vyzivat v predzpivavani jednoduchych popevku, ktere po nem masa poslouchajicich opakovala. Ze songu, jenz proslavili Jamajku chybel jedine snad Get Up Stand Up. Neda se rict jinyho nez big big respect a ze byli uzivaci (hlavne No, Woman, No Cry).
Po (vydychavaci) a hodnotici pauze sme nabrali smer Durex stage (ten breakbeatovy stan, kde pulka djs a skupin znela jako adf), slo se na Eda Rushe. Ten tam sice nebyl, jelikoz to nikdo z nas nezaregistroval, tak to nevadilo a manik u pultu byl povazovan za Eda. Btw Edovi prasknul usni bubinek, coz je pro dj docela neprijemne. Po Rushovi prisli Bad Company.
Dalsi pauzicka se vyplnila balenim jointa a sezenim na mokre trave. Zaroven taky rozhovorem s nejakymi slovaky. Predstavovani bylo dlouhe, stejne vsak pres napor decibelu sem neslysel jak sa chalani volaji. Dve věci co vim jiste. Za prvni, jeden z nich mel jit k soudu za prechovavanimozny trest 2-10 let, asi to bude na Slovensku trochu drsnejsi nez u nas. Za druhy a za posledni, po tom speku sem se dostal do zenskeho otvoru na ctyri (zanajici na p, neni to pusa) naprosto.
Nejak ani nevim jak prisla 3.hodina ranni a ADF (Soundsystem only, jako kapela si davaj oddych). Na stagi se objevil Dr. Das (jako frontman), dyzdeje jmenem neznam. Poucenim se stalo, ze ADF nemusi znit jako ADF. Klasicke hity chybeli (Fotress Europe, Real Great Britain, New Way New Life, Enemy of Enemynikdo tenhle vecer nikdo neslysel). Avsak davali ještě ostrejsi dub-junglove spodky a zpev z kadenci ta-ta-ta-ta a jeste mnohem vic. Kurva, soudruzi, at se proti Dr. Dasovi nejaky samopaly zahrabou, pral to do nas daleko rychleji. Textovou munici maj taky nabitou ostryma, jenze proste v te rychlosti neslo rozumet. Vyjimkou a jedinym superznamym songem nebylo nic jinyho nez Free Satpal Ram (jedna z nejnaslaplejsich z ne soundsystemove tvoby). Venovani Satpalovi, jejich zpevakovy zrovna hnijicimu ve vezeni. Pod podijem se rozpoutal tak drsne kotel, ze 90% punkovych koncertu i fanousci Baniku muzou zahrabat (no preci jen trochu s nadsazkou). Rvalo se i skakalo se hojne. Asian Dub Foundation zklamali a nezkalamali. Uvital bych nejakou hitovku, zaroven vsak byli vic ostrejsi, vic vybusnejsi, vic rychlejsi, vic agresivnejsi.
Mezi tim se nam nejak rozednelo a na mobilu svitilo 4:20. Probrany kapsy nam daly na posledni pivo. Hrali Bashment Pirates (vsecny dobry pisnicky dvakrat a oni maj jen dobry), jediny cesky ragga/dancehall. Bashmentum se podarilo smazat vsecky podiove podivane dvema hlaskama. Tak co kotatka, chce se vam spat, pronesl jeden z piratu hlasem, vypovidajicim o tom ze celou noc nespal, zato vydatne hulil. Cely kotel tvorilo 10 (slovy deset) lidi, zbytek sedel na lavickach kolem pospaval. Druha byla: Tahle je pro vas, teroristy, zasrany zmrdy, co zabijej nase zeny a deti. Doufam, ze vam nekdo poradne nakope prdel.
Dali sme papa Pohode, po nekolika kilometrech i Trencinu i Slovenske republice.

12. 6. 2004 - CORE RITUAL
Modrá Vopice (Praha)
Gloom, Soukromey pozemek, Penile Atresia, Ambrosia, Korupce, Fuck da karot, Rebelscope, Shatter

IVANA

Původně jsem ani tuto recenzi psát nechtěla, protože jako jeden z mnoha lidí trpím akutním nedostatkem času, ale jelikož jsem už "zahálela" dost a nenapsala jsem ani recenzi na Unite fest ve Stromovce, nakonec alespoň pár řádků napíšu. A to nejen proto, že jsem Zdeňkovi z pořádajících Bad Point slíbila pořádný dík a chválu za uspořádání této akce a Michalovi za odvoz :) Takže...pouštím se do toho. O pořádání této akce jsem se dozvěděla právě díky Zdeňkovi a jelikož se mi líbí nadšení, s jakým se do toho Bad Poinťáci pustili, slíbila jsem jim, že je svou účastí podpořím. Začátek byl avizovaný na 15.00, takže jsem s Tomášem a Radkou vyrazili směr Modrá Vopice, ale ouha, tento klubík je docela od centra odstrčený, takže jsme vystoupili na konečné stanici a dále jsme nevěděli, kudy se vydat. Nezbývalo nic jiného než zavolat Zdeňkovi, aby mi cestu k cíli popsal. Ten mě informoval o tom, že začínat ve tři určitě nebudou, protože jsou ještě na cestě pro Rakušáky Rebelscope, kteří byli hlavní hvězdou večera - možná s říkáte "jaká hvězda", vždyť je to úplně neznámá kapela. Ano, máte pravdu, ale ne tak docela, jak se záhy ukázalo, tahle kapelka je opravdu hvězda (alespoň pro mě, přinejmenším jeden z objevů poslední doby). Nakonec jsme do Vopice úspěšně dorazili, ale jediný návštěvník, kterého jsme tam zatím viděli, byl Tomášův kamarád Mářa. Usídlili jsme se u jednoho z prázdných stolků, "společnost" nám dělali pouze zvukaři, barmani a další lidé patřící k inventáři klubu :) Já jsem s sebou opět brala svou distribuci, ale zatím jsme se rozhodli, že nic vytahávat nebudeme, až podle účasti. Po čase se přeci jen pár lidí ukázalo, ale pořád to byla chabá účast. A já už jsem pomalu začala nervóznět, ne kvůli sobě, ale spíš kvůli klukům, kteří tenhle festík uspořádali.  Po příchodu prvních lidiček přijeli i samotní pořadatelé. A po nich i další lidi, i když stále to byl malý počet. Ještě na Unite festu jsem se Zdeňka ptala, na kolik si tipuje účast nebo alespoň kolik by si aspoň přál návštěvníků, on odpověděl 150, to se nakonec ukázalo jako dobrý odhad, protože +- těch platících tam přišlo, takže se ani nevydělalo, ale naštěstí asi ani zase tak neprodělalo. Bylo už kolem páté a zatím žádná kapelka nehrála, čas jsme si zpříjemňovali tlacháním a pojídáním výborného vege guláše (spíše polévky :)  od pana kuchaře Zdeňka :)) To pozdní odpoledne měla vystoupit i HC kapela Deheth C, ale ta nakonec kvůli nějakým problémům s kytaristou nevystoupila. Vzhledem k tomu, že jsem většinu času prokecala se zajímavými lidmi (spešl pozdrav klukům ze Soukromého pozemku a jejich oddanému fanoškouvi Hliníkovi :) nebo ho strávila u distra, byla jsem dost ochuzena o hudební zážitek, takže se k jednotlivým kapelám moc vyjadřovat nebudu. Stručně k programu, který byl odstartován kolem 18.00. Mimo plán tedy vystoupila kapela Gloom, o jejichž vystoupení jsem byla téměř komplet ochuzena, takže moc toho nepovím, snad jen, že hrají nějaký druh punku (???). Jako další se nám představili Soukromey pozemek z Příbrami, jejich zpěvák byl zajímavý "hybrid" (v dobrém slova smyslu :) punkera  a skinheada, jak bylo vidět, k myšlence spojenectví mezi těmito 2 hnutí se přiklánějí, jasně to dokazuje píseň punks and skins united, dobrý byl i song o Evropské unii. Další na řadu přišli grindeři Penile Atresia, o kterých můžu říct ještě míň než o Gloom, ale jistě svou prácičku odvedli dobře. Další vystoupivší Ambrosia hraje mix metalu s HC, někdo tomu říká emo-metal, já to zase tak moc neřeším, ve škatulkách se zase tak nevyznám. Tu už jsem sledovala trošku pozorněji a celkem se mi jejich vystoupení líbilo, i když přiznám se, že metal mi k srdci moc nepřirostl, když ale převažovali HC prvky, byla jsem v sedmém nebi :) A po nich trashpunkový nářez v podobě bandu Korupce, kteří dokázalo publikum pořádně přivést do varu, víc by k tomu asi řekl Tomáš, který si tuhle kapelu nemohl vynachválit, ale jelikož ho teď po ruce nemám, musíte si vystačit s tím málo ode mě :) Po Korupci vystoupila, podle mého, druhá nejlepší kapela večera a to čeští emo-coristé Fuck da Karot, pod tímto docela srandovním názvem se skrývá opravdu talentovaná banda, alespoň mě jejich vystoupení dostalo. Emo-core mám hodně moc ráda, takže jsem tuhle kapelu zavrhnout nemohla a ani nebyl důvod. Určitě si musím sehnat jejich nahrávku (pokud nějakou mají), protože to je přesně ten styl, který mi poslední dobou sedí nejvíce. Po výborné show Fuck da Karot se na řadu dostali rakouští coristé Rebelscope, jak už jsem zmínila výše, o téhle kapele jsem se dozvěla až z plakátu na Core ritual a jelikož mám HC hodně moc ráda, byla jsem na ně zvědavá asi nejvíce.  Pokud jste, stejně jako já, Rakušáky neznali, vězte, že vznikli v roce 2001 a vím, že na světě mají první demonahrávku s názvem New Generation, kterou musím někde sehnat...kdyby ji někdo měl, ať se mi určitě ozve!! Jejich vystoupení bylo pro mě opravdu zážitkem,  , ještě se tak dostat k jejich textům, abych věděla, o čem tito chlapíci vůbec zpívají, teď mě napadá, že se stačí mrknout na jejich internetovou adresu www.rebelscope.com, takže to hned po dopsání této recenze udělám. Už během večera jsme řešili otázku, jak se z toho (poměrně) zapadákova, kde se Vopice nachází, dostaneme, zda vůbec budou nějaké spoje, nakonec jsme to mohli hodit za hlavu, protože se kamarád Michal (mimochodem kytarista výborné HC/punkové kapely COMPROMIS a znovuobjevivší legendy V.A.P. - taková malá reklamka :) nabídl, že nás na kolej na Větrník, kde jsme měli u Radky zajištěno ubytování, doveze. Takže jsme areál opustili, aniž bychom zaslechli alespoň kousek nu-metalových Shatter, ale jelikož mě tento styl neláká, docela mě to ani nemrzí. Za poslechu Davové Psychózy jsme se dostali až na Větrník, kde naše pouť skončila a teď už nás čekalo jenom propašování se na kolej (oproti původnímu plánu jsme museli zajišťovat spaní ještě Mářovi), které jsme úspěšně zvládli a mohli jsme se uvelebit na dvouposteli - sice jsme byli čtyři, ale díky tomu, že jsem usnula přitisknutá na Tomáškovi, mi to vůbec nevadilo :) Usínala jsem se a probouzela se stejným pocitem - Core ritual byla opravdu vydařená akce a chci jen vzkázat všem, kteří se nezúčastnili, že toho můžou litovat.

FOTKY (4)


5. 6. 2004 - Omylem, Svoloč, Destyl, 1328 Beercore (D)
Sklípek (Louny)


ONDRA -  fotky z této akce zde: http://cb.barevne.net/

Lounský sklepník funguje po zrekonstruování zhruba dva měsíce, nevím jak vypadal dříve, ale nyní vypadá jako více než sympatický rokáček. Ne bezdůvodně berou zálohu za sklenice od piva (jaxe později ukázalo) - jen škoda, že svou sklenici jsem neměl tu čest vrátit - někdo to asi odčinil za mne...

Na to že asi týden zpátky tam chyt odpaďák, tak povodeň od hasičů již není aktuální a smrádek již také vyčichl a tudíž akce mohla probíhat naprosto bez problémků. Před počátkem vystoupení strach z neúčasti kompenzoval pan Iggy Pop, promítaný na plátně. Až jej nakonec vystřídala první group.

Byla jí formace z Kladenska titulovaná jako 'Svoloč', postupně vznikající během loňského roku. Hráli tak intenzivně, že jednomu z návštěvníků praskl půllitr - až s podivem tomu nikdo neuvěřil. Já to viděl na vlastní oči.

Chvíli po nich nastoupila skupinka pana organizátora - Omylem (ještě v plenkách - aby ne, po dvou měsících společných studií) - tato již legendární "batolata" však předvedla neskutečné zvěrstvo, které vyburcovalo pár psychicky narušených lidí, aby tam začli bezhlavě tančit indiánský tanec pogo. Skupina si sice postěžovala na špatné nazvučení hlasu - to postřehli i lidé naslouchající - ale na (ne)kvalitě jejich zvukově-hlasového projevu jim to neubralo. Nadšený psychotický dav je nenechal přestat hrát, a tak byli donuceni zahrát ještě několik jejich treků. Pokloňme se jim.

S nástupem další formace 'Destyl', se na parketě trochu vystřídalo obecenstvo spolu s punkrockem trochu jiné šarže. Radši jsem se již neodvažoval vstupovat pod podium - po té co se tam mihlo pár vržených sklenic, jsem si držel patřičný odstup. Puuuuunkáčové však nezaháleli a i tato skupinka sklidila patřičný obdiv. Jejich konec skoro znamenal konec večera, neboť se po nich velká část lidí vypařila. Když se však Mnichovští borci začli připravovat, vše se rychle spravilo.

1328 Beercore (volně přeloženo asi jako pivní jádro) se předvedli v nejlepším světle, jen jsem byl předurčen k tomu, abych si je nemohl užít. Omylem se dostajíc do rozvášněného davu jsem byl kopnut do slabin(y) a zbytek jejich vystoupení jsem se proválel v křečích. Přesto mi pěkně zpříjemnili chvíle, kdy jsem se za rohem válel po zemi.


5. 5. 2004 - 2v1, Vertigo - Praha (Stromovka)


RADKA

Ve Stromovce se poslední dobou dějou hodně zajímavý věci co se hudby týče. Rozjíždí se tady hodně reggae a ska akcí a to je fakt dobře. Tentokráte měli zahrát dvě pražské ska kapelky Vertigo a 2 v 1. Musím přiznat, že tyhle dvě hudební skupiny nepatří k mým vrcholným oblíbencům, což ale samozřejmě vůbec neznamená, že jsou špatný. Nicméně tentokrát mě mile překvapily. Jediný problém, který se objevil, bylo počasí. Nad Prahou se už od odpoledne stahovaly mraky, takže jsem měla trochu obavy o zdárný průběh akce. Akce ve Stromovce se totiž konají v otevřeném prostoru, jelikož je to Music garden a přesto, že je prostor z větší části zastřešený, by bylo dost nepříjemné, kdyby se přihnala nějaká slota. No, nestalo se tak a tak jsme se mohli plně věnovat hudbě. Vlastně ještě jedna akce do toho vlezla - všudypřítomný hokej. Naštěstí narozdíl od pondělního koncertu polské reggae kapely Paprika Korps, která měla hrát v holešovickém Cross klubu a jehož počátek byl kvůli hokejovému přenosu odsunut až někdy na jedenáctou hodinu, takže jsme na akci rezignovali, se v tomto případě tak nestalo. Nicméně, aby hokejoví a zároveň ska fans nepřišli zkrátka, po dobu hudební produkce běžel na pozadí přenos hokeje. Nic pro mě, takže jsem se věnovala spíš hudbě. První nastoupili kolem osmé hodiny skapunkoví 2 v 1. Ska punk v poslední době už moc neposlouchám, občas mám problémy i na něj zapařit, každopádně objektivně posouzeno, 2 v 1 předvedli opravdu dobrý výkon. To se koneckonců projevilo i na zájmu lidí, kteří se začali pomalu srocovat pod podiem a na kapelku pařit. Jsem ráda, že tentokrát jsem 2 v 1 shlédla už s plnou dechovou sekcí, protože na posledním koncertu, kdy jsem je viděla - na Unite festu ve Veltrusech u Kralup minulý rok v červnu odehráli svůj set pouze s trumpetistou (což sice nebylo zas až tak špatný), ale s rozšířenější dechovou sekcí má jejich skapunk znatelnější odpich. Po nich přišlo na řadu Vertigo. Na ně jsem byla zvědavá, protože dosud spíš jejich produkce šla mimo mě, až na jeden koncert tuším že to bylo na Skankin Pragga ve Futuru, kdy mě ale zatím moc nezaujali. Ale podle reakce lidí je vidět, že Vertigo už svoji početnou fanouškovskou základnu mají. Jejich hudba je klasické "pražské"ska :o), dobře odvedené, je vidět, že to kapelu baví a lidi pod podiem taky. Vertigo pokračovali v tom, co 2 v 1 začali, tzn. bavili lidi a pod podiem se vytvořila super pozitivní pařba. Je taky fakt, že bylo docela potřebný se hýbat, samozřejmě že jednak kvůli tomu, že  tahle hudba rozhýbe skoro každýho, ale druhá věc byla i vkrádající se zima, přece jen noci jsou ještě chladný (alespoň pro mě). Takže díky chlapíkům z Vertiga za příjemný hudební zážitek a za to, že nás tak dovedli rozhýbat. Přesto, že jsou dobrý, něco mi v jejich projevu chybí, ale je to spíš subjektivní zážitek, takže tuhle poznámku bych nebrala jako kritiku. Další věc, kterou Vertigo mile překvapili bylo to, že představili svůj klip na jednu ze skladeb, který se podle mého názoru povedl a velice dobře je v něm propojená hudební a obrazová složka. Poslední fázi večera obstaral DJ Kaya, který pouštěl reggae music. Postaral se tak o hudební zábavu pro zbytek lidí, kteří zůstali, díky. Přesto jsme nevydrželi až do úplného konce, bohužel ale už ani nevím přesně v kolik jsem Stromovku s dobrým pocitem z propařeného večera opouštěla.


24. 4. 2004 . Bad Tones, Flaming Cocks, Delusion
Praha (Rock Café)


RADKA

I když nadále zůstává mým horkým hudebním favoritem a nejoblíbenějším stylem skáčko, není občas na škodu si poslechnout něco z trochu jiného hudebního soudku...Ta možnost se naskytla, když jsem oželela koncert Tleskače a Skaprašupiny, který se ve stejný den konal v Akropoli a vyrazila na akci slibující taky dobrou zábavu a hudební zážitek. V Rock Café, který patří k mým oblíbeným klubům, se konal koncert Bad Tones, Flaming Cocks a Delusion. Musím přiznat, že všechny kapely jsem doposud znala jen podle názvu, ale vzhledem k tomu, že psychobilly, rockabilly nebo hc si taky ráda poslechnu, bylo rozhodnuto. Navíc na Bad Tones i Flaming Cocks jsem  už několikrát měla úmysl vyrazit, tak teď konečně se podařilo. A rozhodně nebylo čeho litovat! Lidičky z HPK a Tiger Heroes pro příchozí připravili skutečně hudební lahůdky. A to všechno za cenu příjemných 90 korun. První začali svůj set Bad Tones. Jejich hudba na pomezí psycho- a rockabilly měla fakt odpich. A to navzdory tomu, že hráli pouze ve třech - bicí, kytara a nechyběla samozřejmě ani nepostradatelná basa. Něco úžasnýho. V jedné skladbičce jim taky vypomohla zpěvačka, což přineslo příjemnou změnu. Jestliže jsem byla z Bad Tones nadšená, to velké překvapení teprve přišlo. A to v podobě kapely Flaming Cocks. Je velice obtížné tuhle kapelu nějakým způsobem zaškatulkovat, na plakátech byli adresovaní jako turo rock´n´roll (to je co?? :o). Každopádně jejich hudba je především o energii a o tom, že je to fakt baví! Rockabilly podle mě tvoří asi základ, ale je v tom i punková energie, vlivy hc a taky prvky ska! Nejsem moc odborník přes styly, no myslím si, že nejlepší je si Flaming Cocks - stejně jako předchozí Bad Tones - poslechnout naživo. Vřele doporučuju! Strakoničtí Delusion, poslední kapela večera, předvedli klasický hard core, na který se perfektně zapařilo. Hitem, který sklidil obří úspěch, pak byla určitě cover od Kritické situace Blaničtí rytíři, perfektně odvedená. Skoro všichni už zpívali s kapelou. Tak co nakonec k tomu dodat? Snad jen díky a víc takových akcí...


23. 4. 2004 - Lahar, Balaclava, X-Wing
Praha (007)
+ 24. 4. 2004 - Pochod za nahrazení pokusů na zvířatech


IVANA

K této akci se moc rozepisovat nebudu, protože si myslím, že vše podstatné napsal ve svém reportu kámoš Džim, takže pokud si chcete k oběma akcím něco přečíst, navštivte jeho stránky http://sweb.cz/dzim, popř i stránky Svobody Zvířat. Snad jen si neodpustím pár slov. Jsem moc ráda, že jsem se těchto smysluplných akcí zúčastnila, je k ničemu jen nečinně přihlížet a nadávat nad pivem, že vivisekce je svinstvo. Na koncertě se vybralo dost peněz (kolem 17.000 Kč) na rozvíjení další činnosti Svobody Zvířat, tisk dalších letáků atd., takže jsem ráda, že jsem mohla svou návštěvou podpořit dobrou věc. Samotný pochod byl pro mě nevšední záležitostí a měla jsem z něho dobrý pocit. Svůj účel jistě spnil i infostánek SZ umístěný na Staroměstském náměstí, lidí, které tato problematika zajímala, bylo dost a z jejich pohledů se dalo vyčíst, že byli velmi nepříjemně šokováni a určitě netušili, jakých svinstev se někteří "lidé" dokážou na zvířatech dopustit. Byla jsem svědkem reakce jedné paní, která byla hodně zaskočena a pořád dokola opakovala, že tohle se přece NESMÍ. Bohužel smí, toleruje to stát, tolerují to profesoři na školách a koneckonců to tolerují i samotní lidé, kteří nic netušíc hromadně nakupují ať už třeba kosmetiku typu Colgate/Palmolive či Procter & Gamble. Pokud tyto řádky čtete a máte rádi zvířata, nepodporujte tyto ukrutné zločiny, které jsou páchány na nebohých tvorech!!! To je asi tak vše, co jsem teď ze sebe dostala. Fotky, jak  pochod probíhal, můžete vidět zde.

FOTKY (12)


15. 4. 2004 - Polemic, Chancers
Ostrava (Fabric)


PALO

SKA music moc není u nás na Ostravsku slyšet, zvláště pokud se jedná o živou produkci. A protože už nás se Sefem nebavilo poslouchat reprodukované "Miej niź zero" od Lady Pank, které hraje na každém rohu, ale pouze z bedny, tak nás potěšila nabídka hned dvou akcí v rytmu na druhou dobu - 15.4. to byli Polemic a Chancers ve Fabricu (další akce, na které jsem nebyl byla 16.4.2004 a to RASTA ESTA v Marley Clubu). Do Fabricu jsme dorazili v šest večer, ale bylo ještě zavřeno, tak jsme se v nedaleké knajpě šli posilnit. Seděli jsme tam asi do osmé a zdálo se nám, že vůbec nikdo nepřijde. V osm se před klubem tlačilo zhruba patnáct lidí a zdál ose nám, že akce buď není, nebo se zruší. Ihned po vstupu jsme za fakt lidové vstupné 80,-Kč usedli na plechové židle a do klubu se odněkud vřítilo strašné stádo lidí. Později jsme zjistili, že přijeli zájezdovými autobusy. Byli tu lidi i ze Slovenska a United Kindom a určitě i odjinud. U baru stál DJ Kaya a pohyboval se tu i Fiala z Mňágy.
Ten taky uvedl celou akci a jako první pozval na pódium bratislavskou kapelku Polemic. Ti zahájili koncert instrumentální skladbou a pak už to do lidí pálili i se zpěvem. Přes "Hurikán", kterým to začlo, "Škandál", "Komplikovaná" nebo "Jah Live" se dostali k bodu, kdy představili svou novou zpěvačku Niku. Ta se uvedla nad míru dobře a zpěvem do kapelky perfektně zapadla v písních "Noc" a "Gangster SKA". Pak zase pódium opustila. Polemic dali taky trochu najíst punks, kterých tu bylo poskrovnu svojí ska-punkovou písní, a v pohodě se přenesli na konec svého vystoupení. Byl jsem pěkně unešený, spokojený a zpocený...přidávali ještě dvě věci. Sice nezahráli "Skank", který lidi hodně chtěli, nicméně vztyčený prostředník v písní "Rudie" adresovaný všem náckům byl taky dobrý. Super...dal jsem si pivo a horlivě čekal na the Chancers, které jsem naživo ještě neviděl.
Ti přišli zhruba po pů hodině, po nezbytné instalaci svého loga a ladění. Pak už přichvátali a rozjeli perfektní 2tone fest. Simon mě uchvátil od začátku. Ať už tím, jak pařil a hrál si s kšandama, ale taky angličtinou. Učím se to už bezmála osm let, ale nerozuměl jsem mu ani slovo, snad jen oi!, žižkov skins a fuck nazis :-)). No každopádně jsem byl u vytržení od začátku. Pravdou ale bylo, že teď to byli spíš skins, kdo pařil pod pódiem, a tak to byl odost často o hubu pro mně, který má 70 kg a 180 cm.... :-))) "Žižkov skins", "Rudeboy paradise", "Rub it easy" a další věci si fakt říkaly o uznání, ale je pravda, že ke konci (as ito bylo únavou) už mi všechny splývaly. Každopádně Chancers si uznání zasloužili stejně tak jako Polemic.

Ještě bych se pak zmínil o tom, co se dělo pak. Probíhala tu totiž diskuse s kapalami, kritiky a dvěma moderátory, z nichž jeden, jak se později ukázalo, to měl v hlavě fakt vymetené. Ale pořádně. Nejdřív to začalo takovými klasickými kecy "Jak dlouho hrajete?", "Jak jste vznikli?" apod. Pak se ale někdo zeptal kritiků, co na to říkají. Jeden to zhodnotil ještě dost tak objektivně, jako že Polemic by si pozval na svatbu a Chancers na to, aby někomu ukázal, co je to SKA (tím nechci ,a on asitaky nechtěl, říct, kdo je lepší - spíš myslím, že šlo o to vyjádřit, že Chancers a Polemic hrajou rozdílně pojaté ska) Druhý kritik to měl ale asi v halvě jasné taky - Polemic jsou skvělí, Chancers jsou shit. Simon na protest se slovy shit a fuck opustil studio :-)) potlesk. Za chvíli se vrátil a debata mezitím pokračovala. Pak se ale někdo zeptal na módu a skins. Polemici jsou fakt pohodáři, ale když se podíváte na Chancers, musí vám být hned jasné co je to skinhead. Někdo mu vysvětlil jak asi tak vypadá skinhead, popřípadě rudeboy, ale následovala otázka: "Nepřipadá vám blbé nosit uniformu? Já jsem celý život dělal všechno proto, abych uniformu nosit nemusel.." nato začala celkem bouřlivá diskuse na téma boneheads jsou takoví a vy se oblíkáte stejně. Mám pocit, že boneheadi a ti další sráči ukradli módu skins...no nic, to si asi pánové nepřečetli. Slovenský moderátor asi chtěl udělat ze Simona nácka, když se ptal - "Proč se oblíkáte jako "ti druzí" skinheadi?" To už jsme měli se Sefem dost...a vyvrcholilo to otázkou "A co vaše politická orientace?"..na to tenorsax ze Chancers :"To ne, to bychom tu byli dvě hodiny" ...oponuje Fiala:"Tak to zkrátíme do šesti minut"...nestalo se...slovák-moderátor nyní přesunul své soustředění na jiné místo a chtěl z Chancers udělat pro změnu extrémní komunistické demagogy...řvalo se, nadávalo se, skákalo se do řeči... Polemici jen tak seděli a nezúčastněně se smáli..pak nám řekli, ež by si měli dát jointa byli by všichni v pohodě...nakonec to někdo useknul asi po 45 minutách a pokračovalo se, jako by se nic nestalo...tak teda nějak skončila debata o ska, ve které nejčastější slova byla vyřvávané "marxismus a skinheads"....nic moc....vůbec to nebylo konstruktivní, ale to snad uvidíte v Ladí Neladí někdy v květnu, pokud to teda nesetříhají. A myslím, že střihač má hodně práce....

žijte SKA....


10. 4. 2004 - Ska Reggae Night IV
Hořice v Podkrkonoší (sál Bystřice)
Sloppy Livin', All'Skapones, Klouzačka + DJ Honýsek


IVANA

Po dlouhé době jsem opět sedla k PC, abych sepsala nějakou, pro vás jistě zajímavou, recenzi :) Tentokrát to bude na další, v pořadí již čtvrtou, Ska reggae night konanou po půl roce opět v Hořicích a opět zásluhou Dušana a jeho Black and white gangu! Na programu dne měly být následující kapely: Sloppy Livin', All'Skapones a Obříska, posledně jmenovaná kapelka však nakonec nepřijela a místo ní zahrála nedávno vzniklá hořická kapela Klouzačka...
Začátek hořických koncertů je stanoven vždy na 19. hodinu, ale začíná se obvykle později, tentokrát po osmé. Dubnovou taneční noc odstartovala, pro mě do té doby zcela neznámá, litevská ska punková kapela Sloppy Livin', která má v současnosti šňůru po českých pódiích. Sympatická muzika s příjemnými chlapíky, se kterými jsem dokonce vyměnila nějaké svoje věci z distribuce za jejich CD, proto pokud si chcete poslechnout nefalšovaný litevský ska punk zpívaný v  rodném jazyce, stačí si o něj napsat. V Hořicích zněli více punkrockově, neboť jim chyběl/i člen/ové z dechové sekce. Na kráse to však nic neztratilo, zkrátka poctivě odehraná punkrocková show okořeněná ska prvky. Jediným mínusem jejich vystoupení bylo, že zahráli jenom pár písniček, protože je k naší smůle čekalo ještě jedno vystoupení v nedalekém Hradci Králové. Dle reakcí lidí, kteří se dostavili v solidním počtu (i když by jich mohlo být samozřejmě daleko víc, příště neváhejte hořický mejdan navštívit!!!), se jim Litevci líbili stejně jako mně, ale nevýhodou každé kapely, která nějaký koncert začíná, je, že lidi se teprve rozkoukávají a moc netančí.
Druhou kapelou byli karvinští All'Skapones hrající, jak jinak, ska music, kteří mě překvapili zpěvačkou za mikrofonem, která podala velmi dobrý výkon, ostatně jako celá kapela. Zpestřením pro mě byly také klávesy, které ne každá ska banda používá a polské texty, které asi ve dvou případech zazněly. Nevím, co bych k nim napsala víc, zkrátka klasická česká kapela hrající klasické české ska :) Jsem ráda, že se tu ska scéna celkem rozjíždí, teď jen vydržet.
Dále měla vystoupit hořická Klouzačka, na kterou jsem byla obzvlášť zvědavá, protože v jejím čele stojí Dušan - "pachatel" všech ska/reggae nocí :) Přednost dostal DJ Honýsek, který nám pouštěl pecky ska, reggae scény, obzvláště mě potěšilo několik songů od jamajské legendy Petera Toshe. Nakonec však došlo i na Klouzačku, která odehrála teprve své druhé koncertní vystoupení a určitě se neměla za co stydět. Vzhledem k tomu, že existují velmi krátce, převažovaly instrumentální záležitosti, ale ani ty nepostrádaly originalitu. Zajímavý mix ska-reggae-jazzu a já nevím co ještě a navíc obohacený o smysluplné texty, např. ten o právech zvířat, jehož refrén "...a co? Mají právo žít" mi zní v hlavě ještě dnes :)
Kdybych měla celou akci ohodnotit, nezbývalo by mi nic jiného než dát 1*, protože do Hořic jezdím vždy ráda a to nejen díky tomu, že se tam sejdou fajn lidi a skvělí kamarádi. Radost mi jako vždy udělalo i nekuřácké prostředí, se kterým se bohužel na žádných jiných akcích nesetkávám, což je škoda, protože rozdíl je to značný...ani nevíte, jak krásně se mi dýchalo!!! Potěšil mě taky zájem návštěvníků o informace týkající se především práv zvířat, vegetariánství atd. - přivezla jsem letáky (zdarma je nabízím ve svém distru, více viz. Distribuce) a i pořadatelé zajistily dostatek informačních materiálů. Sešlo se také hodně podpisů pod petice - Zbraně nebo lidská práva?, Zrušení kožešinových farem na území ČR a Zvýšení dolní a horní hranice trestů za týrání zvířat. Děkuju všem, kteří neváhali obětovat kus svého volného času a pod petice se podepsali!!! Na závěr bych ještě chtěla poděkovat Dušanovi, který mně a dalším 4 lidičkám zajistil přespání u něj doma. Moc moc děkuju za všechny!!
A nezapomeňte - 14. 5. je další Ska reggae night, tentokrát vystoupí pražští Vertigo a konečně i Obříska, ale hlavně slovenská hc/punková legenda DAVOVÁ PSYCHÓZA!!!!! Kdo nepřijede, bude litovat!!!

FOTKY (16)


25. 3. 2004 - Davová Psychóza
Praha (007)


RADKA

Tak  nám koncem března zahrála v Praze hc/punk klasika ze Slovenska - Davová Psychóza. O tomhle koncertě jsem věděla poměrně dost dopředu a tak už asi 3 týdny dopředu jsem se těšila, že půjdem. Davovka přece jenom u nás nehraje zase tak často, bylo by škoda je propást, už vzhledem k tomu, že se mi to několikrát povedlo :(  Nakonec jsem málem propásla i tenhle koncert, vzhledem k jistým časovým nesnázím, které ovšem nebyly zaviněné mnou :) Tudíž na Strahov jsme nakonec dorazili až kolem půl desáté. Takže jsme nestihli předkapelu, vůbec ale nevim, kdo tam hrál, tak sorry. Nicméně jsem byla vůbec šťastná, že jsem se do strahovského miniklubíku  narvali. Kdo má s tímhle klubem zkušenosti, mi jistě dá za pravdu, že občas to bývá celkem šílená záležitost - omezený prostor vs. obrovský zájem lidí o hudbu - ať už jde o hc, punk, ska a jiné spřízněné styly. Zájem lidí je fakt super, bohužel klub není nafukovací. A proč tam musí být tak šíleně zahuleno? Ale myslím, že o tomhle se už tady v několika recenzích psalo, takže k hudbě...Co psát o Davovce? No tak, koncert byl skvělej, i když jsem se víceméně musela zaměřit jen na poslech hudby, páč se svými 160 cm jsem někde ze zadních řad od zvukaře musela vydávat dost energie, abych aspoň zahlídla co se děje na podiu. Taky je fakt, že jsem Davovku už strašně dlouho neposlouchala, ale tenhle koncert mi jejich songy perfektně oživil a zjistila jsem, že je mám v hlavě docela zarytý. Pro mě pořád zůstává jedničkou jejich deska Antropofobia, takže mě potěšilo že z ní zaznělo poměrně dost songů. Asi nejen mě, protože songy jako Christiania a samozřejmě hlavně Volajte policiu... (Tiesnove volanie) zpíval s kapelou snad každej. Ale nebyli jsem ochuzení ani o skladby z alb Svet žaluje a Kríza vedomia. Takže jsem byla samozřejmě ráda, že se nám nakonec podařilo na koncert dorazit. Jediná výtka by tady asi byla: bylo to strašně krátký! Fakt, myslím si, že hodinový koncert, na to že Davová Psychóza si přijela zahrát až ze Slovenska, je dost málo. Takže teď nezbývá než se těšit na jejich další akci - takže přijeďte 14.5. do Hořic!


21. 12. 2003 - Skampararas, All No Stars, Degradace
Praha (Rock Café)


RADKA

V době těsně před Vánocemi byl pro všechny ska milovníky připraven dáreček v podobě koncertu polských Skampararas s podporou Pražáků All No Stars a se spřízněnými punkery Degradace, který se konal v Rock Café. Akce se fakt vydařila, super atmosféra, hafo lidí a samozřejmě skvělé kapely, které předvedly parádní výkon. Vystoupily v pořadí All No Stars, Skamparas a celou akci úspěšně ukončila Degradace velkou pařbou.
All No Stars, kteří celou akci po půl osmý zahajovali mě mile překvapili. Naživo jsem je viděla jen jednou a to asi před rokem ve Futuru na Skankin´Praga, kde mě moc nezaujali a pak jsem měla možnost zaslechnout i jejich živák z ledna 2003 z pražského klubu Mlejn, který jsem kvůli dost hrozný kvalitě nebyl schopná strávit a poslechnout celou. Tenhle koncert byl ale jednoznačně výbornej. Myslím, že je možné bez obav zařadit All No Stars mezi špičku české ska scény. Obzvlášť mě pak potěšila coververze hitu Hotknives In my dreams. Fanoušci této kapely si tak mohli alespoň částečně oživit vzpomínky na vskutku povedený říjnový koncert Hotknives v pražském Futuru, protože In my dreams v provedení All No Stars je coververzí zdařilou. Jedinou nevýhodou setu All No Stars bylo to, že lidi celkem málo pařili, to ale tak většinou bývá a kapela, která nějakou akci zahajuje je v nevýhodě, i když může být fakt dobrá.
Polští Skampararas, kteří pak nastoupili, pařící deficit rozhodně vyrovnali. Skampararas jsou u nás už dost známí, jednak v České republice dost často koncertují, hlavně ale je jejich hudba skvělá a výborně se na ně paří. Mají dost fanoušků, což se ukázalo v množství lidí na parketě, kteří už po prvních tónech začali pařit a zpívat s kapelou. Pod podiem to bylo celkem maso. Skampararas jsem měla možnost vidět poprvé na loňském Antifestu a pak ještě dvakrát - na Big Fire Hat v Abatonu v únoru 2003 a na Unite festu v červnu 2003 ve Veltrusech. Tenhle koncert mi přišel ale ze všech nejpovedenější. Taky lidi nechtěli Skampararas pustit z podia a ti museli ještě několikrát přidávat. Ale to už se o slovo a o místo na podiu hlásili chlapíci z Degradace, kteří také Skampararas už během jejich setu zdařilě vypomáhali :o)
Vystoupení samotné Degradace se pak neslo na punkové vlně a to doslova. Kapela i lidi natěšený dlouhým čekáním a množství z nich i, jak se zdálo, alkoholovými povzbuzovači, si to fakt užili. Někteří lidi přišli jak bylo vidět vyloženě jen na Degradaci. Set Degradace, to byla jedna velká pařba, na podiu i pod podiem a lidi se bavili. Před jedenáctou celá akce skončila. Takže na závěr - supr vydařená akce a ať je takových víc.

Moje pozn. (Ivana): Na tomto koncertu jsem byla i já, ale vzhledem k tomu, že recenzi na Skampararas a All No Stars jsem psala už několikrát, přenechala jsem prostor někomu jinému.

FOTKY (6)


6. 12. 2003 - Jaksi Taksi, Houba, Lepra
Skrýchov u Opařan


KOVÁŘ

Byl sem v sobotu 6.12. ve Skrýchově u Opařan, kde hráli Jaksi Taksi a jako předkapelu měli Lepru a Houbu. Vstupný bylo 100 Kč, což mi za tyto tři docela dost dobrý skupiny nepřišlo tak moc. Klub (kulturák) kde se akce konala byl taky slušnej - pivo bylo k dostání v půlitrech (SKLENICÍCH!!! - to sem fakt nečekal), který pak pořadatel dokonce snášel k pultu, bylo možný koupit i něco teplýho k jídlu.
Ke koncíku - Začátek byl kolem devátý hodiny, kdy začala hrát skvělou muziku skupina z Tábora vzdáleného asi 15 km a to Lepra!!! Ze začátku byl klid, ale pak se rozjelo slušný pogo, všichni se očividně bavily, jen pořadatel občas koukal po poněkud výstřednějc oblečenejch lidech. Lepra hrála asi 45 až 60 minut....
Houba nastoupila asi po půlhodinový přípravě. Jejich podle mě dost tvrdá muzika vyprovokovala k pogu ještě víc lidí - myslim, že to bylo to nejsilnější pogo za celou akci. Pak už se začala objevovat únava - tedy druhá přestávka a příprava hlavní skupiny večera a to Jaksi Taksi.
Jaksi Taksi začali písničkama z novýho alba (Všechno dobrý - i sem si ho tam koupil a musim říct že to neni ono - dřív hráli líp - dle mého soudu). A pak pustili jejich klasiku: Děkujeme vysmahněte, Politická jelita, Globální, Spotřebitel, Koleje atd. atd. atd...... Jejich starý texty maj hodně co říct. Když skončili a šli z pódia tak začal dav křičet :„Ještě!!!!“ (známá to věta na koncertech) - i Aleš z JT sešel z pódia a přidal se k nám, JT tedy (nečekaně) přišli a dali dvě poslední a to poslední jejich dost dobrej kousek a to: Tratarad ON-LINE............ Pogo vrcholilo a pak konec....... Většina lidí bylo z poga tak zničená, že usínali na schodech před kulturákem.... Začal přesun domu... SKVĚLEJ KONCÍK....


4. 12. 2003 - Polemic, Fast Food
Praha (Roxy)


IVANA

Do Prahy měla přijet další ska legenda - německý zpěvák Dr. Ring - Ding s jeho (už několikátým) projektem zvaným The Sharp Axe Band (známý také jako zpěvák raggamuffin, hudby klasické spíš pro černochy, pokud tohoto borce neznáte a dostane se vám do ruky nějaké jeho album, nebudete snad ani věřit, že se za tím hlasem skrývá urostlá postava německého bělocha). Původně jsem do Prahy vůbec jet nechtěla, protože bych musela druhý den ráno brzo vstávat do práce, ale nakonec jsem si to rozmyslela a těšila se na parádní ska akci. Na plakátech byla jako největší hvězda avizovaná slovenská ska banda Polemic a Němci spolu s českými Fast Food byla zařazeni pouze jako support, což je pro mě celkem nepochopitelné, ale budiž...Místem konání se stal klub Roxy, meka elektronické-taneční hudby, ale ska je vlastně taky tanenční muzika, takže do tohoto prostředí celkem zapadá.
První smolná věc, která se mi stala, bylo zpoždění vlaku, opět se ukázala typická neschopnost a nespolehlivost ČD, už takhle jsem to měla na koncert jen tak tak, protože koncert měl začít v 19.00 a já jsem se měla původně do Prahy dostat až 18:45. Bohužel  mě ještě čekalo 30 minutové mrznutí na nádraží v Nymburce. Nakonec jsem bez újmy na zdraví (kupodivu) do matičky Prahy přeci jen dorazila, avšak k Roxy jsem se dostala až kolem 20. hodiny!!! Při zjišťování ceny vstupenek jsem se dozvěděla další nemilou zprávu a daleko mrzutější - Dr. Ring - Ding kvůli hlasové indispozici nepřijede!!! To byla docela rána pod pás, protože kvůli Polemic a Fast Food bych do Prahy nejezdila (ne že bych neměla tyhle soubory ráda, ale přeci jen tu hrají docela často a několikrát jsem je, narozdíl od Mistra, viděla), docela mě dostala i cena vstupného, 220 Kč (holt to je Praha a Roxy), s Dr. Ring-Dingem by to stálo 280 Kč!!!! Takže celkem pálka když vezmu v potaz, že v říjnu stál koncert Hotknives (spolu se Sto Zvířat a Gang Nails) 250 Kč, myslím, že Hotknives jsou ještě známější a navíc přijeli až z Anglie! Nicméně jsem se rozhodla nakonec koncertu zúčastnit, když už jsem do Prahy zavítala. Klub byl více než dobře zaplněn, je vidět, že Polemic i Fast Food mají silnou fanouškovskou základnu. Myslím si, že tam bylo i spousta lidí, kteří znají jen Polemic a kdybyste se jich zeptali na další ska kapely, nedej bože jamajské ska legendy, asi by si na nikoho nevzpomněli. Ale nevadí, lepší nějací lidé než žádní, protože díky hojné návštěvnosti se tam vytvořil solidní kotel a lidi pařili. Naštěstí je v Roxy hodně místa, takže jste nemuseli být natlačeni na sobě jako sardinky (nevýhoda jinak super klubu 007). Zajímavostí byla i velká obrazovka za pódiem, kde bylo možno vidět pány muzikanty nebo při koncertu Polemic docela překvapivě i protesty proti zasedání MMF nebo různé rastamany a ska motivy.
Jak už jsem psala výše, do klubu jsem dorazila kolem osmé, kdy už na pódiu hráli Fast Food, takže ani nevím, kdy začali hrát. Bohužel k mé smůle toho večera Fast Food asi po 15 minutách skončili, takže než jsem se rozkoukala byl konec :( Pár písniček jsem zachytila, dokonce i moment, kdy se na pódiu s kapelou objevil nějaký týpek a zazpíval si s kapelou, spíš "zarapoval" - raggamuffin jako vyšitý (náhrada za Dr.Ring-Dinga). I když jsem z FF moc neměla, věřím, že odvedli svou práci dobře, však už jsem je několikrát naživo viděla a nikdy mě nezklamali. Kolem 20.40 začali hrát Polemic a na ně se vytvořil ještě daleko větší kotel. Po celou dobu svého vystoupení zahráli průřez všemi svými alby, samozřejmě nezapomněli hity i z nového alba Nelám si s tým hlavu, stejně jako spolehlivě roztancovali publikum songy Rudie a You Can Get It (cover od Jimmyho Cliffa, více známý v provedení jamajské star Desmonda Dekkera), podle mě, z nejlepšího alba - prvotiny Do ska. Po hodině hraní chtěli skončit (!), to jim však nikdo pochopitelně nedovolil, takže hráli několik dalších písniček, střídali pomalejší kousky a v zápětí je nahrazovali těmi svižnějšími. Po dalších cca 20 minutách hraní si, stejně jako FF, přichystali hosta, když při songu "Tak ahoj" přivedli hosta - černošského zpěváka, že by přímo z Jamajky? To se mi zjistit nepovedlo, ale překvápko dopadlo na jedničku, protože slyšet ve ska opravdový hlas černocha (tak to má být, černoši a běloši spolu, žádná rasová nesnášenlivost!!!) a ještě k tomu všemu naživo, je celkem unikát. Ke ska a reggae music se černošský hlas hodí nejlépe, co si budeme povídat, přeci jen to je hudba zrozená v hrdlech Jamajčanů. Zhruba po 1,5 hodině hraní Polemic skončili a na řadu přišel ska mix pocházející z repráků. Návštěvy akce nakonec nelituju, i když kdyby přijel Dr. Ring-Ding, dala bych plný počet bodů, teď dávám 4 body z 5 :))

FOTKY (5)


29. 10. 2003 - The Hotknives, Sto Zvířat, Gang Nails
Praha (Futurum)


IVANA

V červnu letošního roku jsem propásla vystoupení ska legendy The Skatalites, tentokrát jsem si ale už další legendu (i když mladšího data) se zvučným názvem The Hotknives ujít nenechala. Narozdíl od Jamajčanů Skatalites, Hotknives pocházejí z Anglie a nepatří do první vlny ska, nýbrž vznikli až v období 2tone éry, kdy se na výsluní vyhřívaly kapely jako Bad Manners či Madness. Ale už k průběhu samotného koncertu...
Místem konání se stal smíchovský klub Futurum, což mi hned, když jsem se dozvěděla, že tady budou Hotknives hrát, udělalo velkou radost, protože bych už nechtěla zažít zářijový "masakr" na koncertě No Respect na 007. Prostornější Futurum bylo pro tuhle kapelu vybráno dobře. Pořadatelé nenechali všechnu "práci" jenom na Angličanech, ale jako předkapely zvolili rockabilly v podání Gang Nails a další ska legendu, i když spíš jenom v českém měřítku, Sto Zvířat.
Pro dokonalé probrání se a rozproudění krve žilách nemohla být vybrána lepší kapela než Gang Nails, která začala hrát něco málo po deváté. Možná pro ty absolutní oddance skáčka, kteří neposlouchají nic jiného, to mohl být trochu nevítaný host, ale jelikož neposlouchám jenom ska, zpestření v podobě rockabilly jsem uvítala. Na rozjezd dobrá věc, pomalu začínám songy Gang Nails znát, i když nemám žádnou jejich nahrávku (mají vůbec nějakou?), ale tohle bylo pro mě třetí vystoupení téhle kapely, které jsem měla možnost vidět, takže už si jejich skladby začínám pamatovat. Převzaté věci od Ramones, samozřejmě v rockabilly podání, nebo zajimavý ska'n'roll song mě už sice zase tak nepřekvapily, ale ani nenudily. A zajímavostí pro ty, kteří Gang Nails třeba neznají, je určitě basa, která do zvuku kytar a bicích zapadá více než dobře. Gang Nails odehráli kolem 40 minut svého repertoáru a přenechali místo další české kapele.
Tou byla známá česká banda Sto Zvířat. Tato kapela působí na poli české hudební scény už pěknou řádku let a abych se přiznala, nikdy jsem ji moc neposlouchala. Sice mám doma poslední album "Ty vole na základní škole", ale nepatří k těm deskám, které často poslouchám. No oni hlavně úplně takové to klasické ska nehrajou, i když nástroje k tomu potřebné mají, tím myslím např. početnou dechovou sekci. Je to spíš takový mix ska, popu (ten je citelně znát především na již zmíněné poslední desce), rocku, jazzu a určitě i spousty další muziky. Vlastně jsem tuhle bandu viděla teprve podruhé v životě a živé vystoupení ve mně zanechalo dobrý dojem. Dokonce jsme se dočkali i nějakého toho přídavku, který si publikum vyžádalo, i když já už jsem spíš byla straaaašně moooc natěšená na The Hotknives :))
Ti, na které většina přítomných přišla, nás nechali nejprve chvíli čekat. Na pódiu se objevoval jenom klávesista Richard, ale po nějaké době (ta asi ani tak dlouhá nebyla, ale v ten moment se mi  to zdálo jako věčnost :) se na pódiu objevila kompletní sestava téhle brightonské ska party. Kapela se skládá ze čtyř chlápků v pokročilejším věku, kteří se chopili dvou kytar, bicích a samozřejmě kláves, nástrojem pro tuhle kapelu zcela charakteristickým. Kdo kapelu moc neznal a čekal nějakou ska kapelu vybavenou bohatou dechovou sekcí, možná byl ze začátku zklamán, ale záměrně píšu to důležité slůvko "ze začátku", protože v tomto případě vůbec nevadí, že tam dechy chybí, klávesák se do toho umí pořádně opřít, až úplně zapomenete, že do ska vůbec nějaké dechy patří :) Takže Hotknives své vystoupení načasovali na dobu něco málo po 23. hodině (řekla bych kolem 23:15) a ihned svým ultra-melodickým ska soundem ukázali, proč jsou právem označováni za jednu z nejlepších anglických ska kapel. Velkým plusem je, že si pánové nehrají na žádné velké hvězdy, i když by na to měli právo, ale jsou to především sympatičtí chlapíci, kteří mají dar skládat skvělé písničky. Bylo na nich vidět, především na zpěvákovi, že je ten koncert ohromně baví a do svého projevu vkládali veškerou svou energii. Hlavně ze začátku to byla obrovská smršť hitů (u Hotknives platí, že každý song je hit), muzikanti nasadili šílené tempo, takže zpočátku ani nedělali pauzy mezi jednotlivými písničkami, jak skončila jedna písnička, hned přišla na řadu druhá. Nikdo si ani neměl čas oddechnout a musel v tom tanečním kolotoči pokračovat, ať chtěl nebo ne, protože tahle hudba jim ani nic jiného nedovolovala. Až později začali navazovat kontakt s publikem, každá písnička si zasloužila mohutné ovace a jak bylo vidět, byli tím velmi potěšeni, možná ani nečekali, že lidé budou tak šílet, dokonce ty nejznámější skladby zpívalo publikum s kapelou. Při vystoupení Hotknives zazněly písničky snad ze všech alb, i když největší podíl připadl na songy z posledního alba "Screams, Dreams & Custard Creams". Nesměly chybět největší hity kapely "Dave & Mary", "Holsten Boys" nebo "Don't Go Away", který se také k velké nelibosti všech ukázal jako poslední. Samozřejmě to byl několikátý přídavek, protože nikdo nechtěl tenhle skvělý taneční mejdan ukončit. Ale v nejlepším se má přestat a tak asi 45 minut po půlnoci zazvonil zvonec a pohádky je konec :) Na zpěvákovi bylo vidět a také to říkal, že už jsou jeho hlasivky značně opotřebované, není divu, při koncertu do toho dával opravdu všechno, dokonce ho na několik písniček zastoupil jeho spoluhráč - klávesista, takže měl on a i celá jeho kapela právo na odpočinek....
Co říct na závěr? Účast byla, myslím si, velmi slušná, dokonce jsem tam zaslechla i nějakou němčinu a možná tam byly i další národnosti, přeci jenom je Praha město kosmopolitní. Nálada v sále byla perfektní, takže investovat 250 Kč do zábavy se vyplatilo. Lepší než jenom sedět v hospodě a nalejvat do sebe pivo po litrech. Do budoucna bych přála sobě, ale i ostatním skamaniakům, podobných ska akcí víc a pánům muzikantům především pevné zdraví, aby se na nás zase přijeli podívat, protože pokud tu budou zase někdy hrát, 100% tam nebudu chybět a vy, kteří jste tam nebyli a máte rádi ska, si to taky nenechte ujít! Ska is the rhythm that makes your body move!!!

PS: Jak jsem se až dodatečně po koncertě dozvěděla, zpěvák a jediný zakládající člen Mick Clare před tímto turné odešel. Ve zpěvu ho nahradil baskytarista Mark Carew, který přišel do Hotknives v roce 1992 (hrál nebo ještě hraje??? v psychobilly kapele Long Tall Texans) a kapela přijala za svého nového kytaristu (jeho jméno mi zatím není známo, ale vypadal mladší než ostatní členové, bohužel oficiální stránky Hotknives jsou mimo provoz :(


18. 10. 2004 - Ska Reggae Night III
Hořice v Podkrkonoší (sál Bystřice)
Skandaal, All No Stars, Green Smatroll


IVANA

Zásluhou Dušana a jeho gangu se zase v našem, jinak na koncerty né moc bohatém, kraji (vyjma koncertů pořádaných v HK) něco dělo. V pořadí již třetí ska reggae night, předchozích dvou tanečních nocí se zúčastnily kapely Fast Food, Fidel Castro, Tleskač a Chocolate Cucumbers. Nyní roli převzaly pražské ska kapely All No Stars a Green Smatroll a hradečtí Skandaal, kteří pro mě byli velkou neznámou. Začátek stanovený na 19:00 samozřejmě vystoupení žádné z kapel neodstartoval, hrát se začalo před 21.hodinou. Úvod patřil Skandaal, kteří si pro nás přichystali zajímavý mix ska, reggae, jazzu a dalších hudebních vlivů. Kapela je složená z mladých lidí (u českých ska kapel to je celkem pravidlo) včetně dvou slečen, zpěvačky a saxofonistky. Zpěvačka s dobrým hlasovým projevem si místy vyměňovala mikrofon se saxofonistou, který, nemůžu si pomoct, jakoby z oka vypadl zpěvákovi Olafovi (a zároveň taktéž saxofonistovi) z německé kapely Stage Bottles :) Zpočátku jsem se bála, že návštěvnost nebude zrovna valná, ale nakonec to byl jen můj špatný odhad, protože během vystoupení Skandaalu se účast pomalu ale jistě zvedla a lidí přišlo celkem slušný počet. I když možná by mohlo být trošku víc, jako odměna organizátorům, kteří si určitě zaslouží uznalý obdiv. Pokud jde o to, jací lidé na hořické ska mejdany chodí, jedná se o klasický mix všech možných lidí, protože ska není hudba jednoho hnutí, je pro všechny, kteří se rádi baví. Můžete tam vidět rudeboye, pankáče, rastamany, skinheady nebo zkrátka lidi, kteří jsou v pohodě a ska je baví stejně jako mě. Jako pořadové číslo 2 se objevila na pódiu 2tone kapela All No Stars, která změnila zpěváka a myslím, že to je jen ku prospěchu. Díky tomu, že předchozí kapela už návštěvníky jakž takž rozehřála, je jasné, že v "řádění" pokračovali i nadále :) Myslím, že kapela se od posledního vystoupení, kde jsem je viděla (květnový koncert na Mlejně v Praze) ještě zlepšila a určitě bude její zdokonalování se pokračovat i nadále. Jak je zvykem ANS, do svého setu zařadili i několik cover verzí, např. od uznávané anglické ska legendy Hotknives (mimochodem ta hraje 29.10. v pražském Futuru, takže očekávám, že tuhle kapelu svou návštěvou podpoříte) zahráli song In my dreams nebo stejně jako v Mlejně zazněl vynikající ska song Surfin' in Tofino od kanadských Planet Smashers. Jako taková třešnička na dortu zahrála kapela Green Smatroll, kterou jsem už měla možnost 2x vidět a ani potřetí mě nezklamali. Je to také díky tomu, že klávesy ve ska music miluju (proto třeba neustále vyzdvihuju Hotknives). Zahráli spoustu potenciálních hitovek, mou srdcovkou je song Rastaman, fajn song s pohodovým textem. Doufejme, že činnost téhle kapely, stejně jako dvou předešlých kapel, jen tak nevyhasne, byla by škoda zahazovat takový talent....Na závěr patří ještě poděkování lidičkám, mým kamarádům, kteří na koncert dorazili a díky jejich společnosti byl  čas strávený na téhle akci o to víc příjemnější: Džimovi a jeho kamarádovi za zajištění dopravy tam i zpět, Dušanovi a ostatním klukům za uspořádání akce a za to, že i nyní zakázali vstup netolerantním blbečkům s cigaretou (ani nevíte, jak krásně se mi dýchalo, víc takovýchto zákazů na akcích a bude ještě líp, to není žádné omezování, vy, kuřáci, omezujete nás, protože nikdo nemá zájem si vaším blbým zlozvykem ničit zdraví!!!), jmenovitě pak dalšímu ze spolupořadatelů Alešovi za příjemný pokec (jsem ráda, že jsem tě poznala) , Verče, Káje, Lucce a dalším holkám, se kterýma jsem si mohla skvěle zatancovat, Přemkovi za celý ANS ansámbl + samozřejmě za CDčko Planet Smashers, Petrovi a jeho jičínským kamarádům a v neposlední řadě klukovi, se kterým jsem rozvíjela teorie na téma nebezpečných zvířat: "žralok by ti ublížil, né že ne, příště už se s tebou nehádám" :)) Takže shrnuto podtrženo výborná hudba s výbornými lidmi, jak málo stačí ke štěstí!


13. 9. 2003 - No Respect
Praha (007)


IVANA

Nejít na koncert No Respect by byl velký hřích, takže jsem jít prostě musela :) Tato šestičlenná kapela hrající mix punk rocku/oi!/ska se skvělými dechy patří (alespoň podle mého) k tomu lepšímu, co německá scéna nabízí. A navíc tu hrála poprvé (a možná i naposledy, i když doufám, že nás budou svou muzikou bavit a poučovat, samozřejmě v tom dobrém slova smyslu, ještě hodně dlouho!). Pro odpůrce No Respect (pokud vůbec nějací jsou): předem upozorňuju, že tato recenze bude jen a jen kladná, protože tahle kapelka hraje perfektní muziku a myslím, že i samotní muzikanti jsou fajn lidi, to ostatně dokazuje rozhovor s nima dělaný, který si můžete přečíst na tomto webu. Někteří členové kapely jsou skins a připomínám, že ti praví! skins, ne ty zrůdy bez mozku, kteří s tímto hnutí nemají nic společného. Ale už k samotnému koncertu...Na "Sedmičku" jsme se dostali kolem osmé, po zaplacení vstupného (150 Kč...na kapelku těchto kvalit je to cena, myslím si, celkem rozumná) jsme přišli do celkem ještě ne moc zaplněných prostor strahovského mini klubu. Už předem mi bylo jasné, že návštěvníky koncertu budou především skins, ale našlo se tu i pár pankáčů nebo "normálních" lidí. Nikde jsem neviděla, v kolik má koncert začít, ale odhadovala jsem to na devátou, klasický čas začátku koncertů. Mezitím nám čas zpříjemňovala ska music linoucí se z repráčků. No Respect žádnou předkapelu ani "pokapelu" neměli, takže svoje vystoupení zahájili něco málo po devaté. Během koncertu se klub zaplnil až téměř praskal ve švech a tím pádem byly zhoršeny podmínky pro nějaké velké taneční kreace všech přítomných a občas to bylo celkem o hubu (děkuju jednomu skinheadovi, který mě během koncertu nechtěně "vyučoval" boxerskému umění nebo spíš něco na ten způsob, i když nástrojem byl v tomto případě loket :)) No Respect do svého setu zařadili průřez jejich třemi alby, bohužel mám doma jenom jejich prvotinu "Excuse my smile" a slyšela jsem pár songů z nového alba. Jak se ale zdálo, podobně je na tom i více lidí, protože nejvíc lidi pařili na kousky právě z debutu. Největší ohlas samozřejmě zaznamenala hitovka "Human Scum", kterou zná snad každý. Mrzelo mě, že nehráli moji oblíbenou píseň "Statement", ale člověk nemůžu chtít všechno :) Kapela chtěla asi po 70 minutách skončit, ale nikdo jim to nechtěl dovolit (pochopitelně, jejich muzika působí jako droga, už tě nepustí). Takže několikrát přidávali, jako takovou třešničku na dortu zahráli i jeden krátký ryze punk rockový song, což bylo pro zpestření fajn, ale jsem ráda, že se hned po něm zase vrátili ke svému osobitému pojetí muziky s využitím skvělé dechové sekce! Jednou musí ale i ta nejfantastičtější věc skončit, takže zhruba po 90 minutách zahráli poslední píseň a celá show skončila. Jsem přesvědčená o tom, že tenhle koncert byl pro hodně lidí (včetně mě) jednou z nejlepších akcí roku. Co víc si přát? Snad to, aby do budoucna přibylo takovýchto akcí víc, protože tohle je jeden z mála způsobů, jak zařídit, aby se tahle muzika dostala mezi lidi. Je nutné, aby se antifašistické a antirasistické myšlenky šířily dál, třeba prostřednictvím této nebo i jiné kapely, protože stále je tu hodně mladých začínajích skins, kteří nevědí, že být skin není synonymem pro fašistické a rasistické zrůdnosti. Tečka.


1. - 3. 8. 2003   - FLUFF FEST - Plzeň
Yaphet Kotto, 1000 Travels of Jawalharlal, Strenght Approach, Pointing Finger, Caliban, Jetpilot, With Love a další...


MARGIN WALKER

Tří denní hardcore fest se uskutečnil jako minulý rok v Plzni, i když na jiném místě, tentokrát dále od centra. Poklidné místo s možností koupání v řece a stanování bylo vybráno velmi dobře. Line-up byl velmi lákavý, přestože znovu převládal stále na oblibě stoupající metalcore. Dle početné enklávy straight edge nebylo pochyb, že poptávka určuje nabídku. Protože nejsem zrovna fanda metalcoru viděl jsem z kapel vyznávající tento styl opravdu málo. V pátek jsem bohužel nestihl His Another Fall, ale Eastern Star se mi líbili moc. I když je pravda, že po některých změnách v sestavě už to neni takovej nášup jako to bývalo. O to je to zas melodičtější. Portugalci Day of the Dead hráli taky slušně. Celkem našláplej uřvanej oldschool a příjemnej cover od Minor Threat. Poté nastoupili indie rockeři L´Point a konečně jsem je po roce viděl hrát déle než 20 minut. Dokonalá posthardcorová smršť a pořádnej emo feeling je přesně to co L´Point ani náhodou nechybělo. Nové věci vytlačili ze setlistu většinu songů z Aquilla Bert, ale určitě to vůbec nevadí. Nový album bude určitě bomba. Už se nemůžu dočkat. Jen si myslím, že by si zasloužili trochu početnější publikum. 100% nejlepší česká indie kapela. Balaclava mě tentokrát trochu zklamala. Je to sice příjemnej oldschool, ale tentokrát tomu nějak chyběla živelnost a často byla dost rozhozená rytmika i zpěv. Metalovou serii I Shot Cyrus,Discarga, Deadlock jsem vynechal. V sobotu jsem si počkal až na Islanský oldschoolery I Adapt. Který se mi moc líbili. Taková klasika ala Youth of Today, ale dobře zahraná a hodně energická. Švédský emo-pop Jetpilot byla paráda. Vzhledem k mojí oblibě Get Up Kids a Alkaline Trio jsem se na tuhle kapelu opravdu těšil a ta splnila moje očekávání. Místama ubíhající neopunk, místama emotivní indie rock. Celá show jela v pěknym tempu a ke konci gradovala. Daylight byli docela zajímavý, ale vzhledem k tomu horku jaký ve vnitř bylo jsem dvě kapely v řadě nezvládl. Zato jsem si pořádně užil brutální italský emo violence With Love. Co hráli naposled na 007 tak totálně zešíleli. Z živelnýho ema s konturama se vyklubala úchylárna bez hranic. Zběsilý screamo střídaný úplně netradičníma pasážema. Častej šílenej kytarovej i beatovej sampl A dokonalá pódiová show. Jestli zní na tom splitu s Climatizado takhle tak to je síla. Caliban se mi celkem líbil. Na téhle kapele je znát, že umí opravdu hrát a někdy má opravdu kvalitní aranže songů. Z metalů, kterých sem viděl vždycky maximálně pár minut byli ale nejlepší. Večer proběhla před místní hospodou diskotéka pro nějaký fotbalový turnaj, ale nakonec se zvrhla v šílenou párty. V neděli jsem jako první viděl Monophonic. Tahle kapela 3 slečen hraje takovej ostřejší indie rock ala L7, ale trochu s rocknrollovějšíma postupama třeba jako Yeah Yeah Yeahs. Bylo to super, i když místama trochu monotóní. Light the Fuse and Run byl taky masakr. Docela originální screamo. Portugalský oldschool Pointing Finger se vytáhl hlavně coverama od Youth of Today a Gorilla Biscuits. Jinak vcelku obyčejná klasika. Japonci 1000 Travels of Jawaharlal byl hodně našláplej emocore s vyměklejma pasážema. Tahle kapela mě opravdu uchvátila, přestože hrála děsně krátce. Strašně to valilo, emotivní zpěv a skřípající kytara. Vřele doporučuji! Italové Strenght Approach hráli melodickej oldschool. Velmi dobře zahraný a zajímavý. Pro mě jedna z nejlepších kapel na Fluffu. Místama to bylo hodně drsný a někdy to zas znělo až skoro jako Good Riddance. Poslední nastoupili jako největší hvězda Yaphet Kotto a všechny předpoklady bez chybně splnili.Emocorová klasika předvedla skvělou show. 2-3 zpěvy ve většině písniček a zběsile šílený aranže.Z celý kapely sálala energie a mě bylo jen líto, že podobných emo klasik neni na Fluffu více. Celkově byl festival hodně vydařenej. Distra, občerstvení dostačující a spousta výborných kapel. Akorát bych uvítal víc indie rocku, emocoru, ale i emo-popu jako byli právě Jetpilot, kteří mi společně s 1000 Travels of Jawaharlal, Yaphet Kotto,With Love, ĽPoint a Strenght Approach přišli na Fluffu jako nejlepší.


1. - 2. 8. 2003 - ANTIFEST - Svojšice
Deadline, Scrapy, Exploited, Stiffs, Mad Sin, Sick On The Bus a další


IVANA

Na Antifest jsem vyrazila i přesto, že kapely, které tam měly hrát, nebyly, až na pár výjimek, zrovna ty, které poslouchám. Největší hvězdou by pro mě byla moje milovaná švýcarská kapela Vanilla Muffins, ale ta, z pro mě neznámých důvodů, nakonec vůbec nepřijela :( Předem příznávám, že hlavní hvězda festu Exploited mě vůbec nezajímá a pro mě tím největším lákadlem rozhodně nebyla. Chápu, že pro někoho to je legenda, ale já už to beru především jako velkej business a v tom mě utvrdilo i chování zpěváka, který prý údajně měl nějaké přípomínky k Polákům, kteří nabízeli trika Exploited. Nebudu se tady rozepisovat jednotlivě o každé kapele, která tu zahrála a ani nebudu dodržovat přesný pořádek, jak jednotlivé kapely vystupovaly. Jednak proto, že si to ani nepamatuju a také proto, že jsem všechny kapely neviděla. K programu...myslím, že minulý rok byl mnohem bohatší, hlavně pokud jde o zahraniční hvězdy. Vibrators, Skarface, Skampararas, Guitar Gangsters, Aurora....to jsou jména, která patří v mém pomyslném žebříčku hodnot na ty nejvyšší příčky. Letos bych to maximálně tak mohla říct o anglických Deadline a německých Scrapy. Pokud jde o Deadline jejich streetpunkovou muziku mám ráda a zpěvačka Liz je frontmanka s velkým F a navíc majitelka skvělého hlasu. Dokonce se jí skvěle podařilo zprudit jakéhosi striptéra, který se na pódiu předváděl se svým dosti nevábným tělem, její hláška na adresu tlouštíka "nothing to be proud of" byla přesná. Přesvědčili mě, že to co ukazují na deskách, umí skvěle zahrát i naživo. A když ještě přidali skvělé fláky od Ramones "Sheena is a punk-rocker" a Cock Sparrer "Riot Squad" nemělo to chybu. Snad ještě víc než Deadline jsem byla nadšená z německé oi! ska kapely Scrapy. Jedinou nevýhodou bylo, že hráli v pátek až někdy po třetí hodině ranní a to už jsem byla dost mrtvá na to, abych na ně mohla pořádně zapařit, ale i tak jsem nějaké taneční kreace zkoušela :) Vážně nechápu organizátory, kteří vždycky ty největší hvězdy nechávají na tak pozdní dobu. Jako třeba minulý rok Los Fastidios. Chtělo by to trošku víc uvažovat a nestrkat české a slovenské kapely na ty nejlepší časy, protože ty, narozdíl od zahraničních stars, můžeme vidět častěji. Scrapy hráli úžasně a spoustu lidí dokázali v těch skoro už ranních hodinách rozhýbat. Nejvíc se mi líbily úžasné songy z desky Saturday Night a to především hned ty dva úvodní "Local Pub" a "Skinhead, boots and reggae". Další zahraniční kapely už ode mě takové kladné ohodnocení nezískají. Snad jen Argies z Argentiny se svým melodickým punk-rockem, maďarská kapela s příšerně dlouhým, nezapamatovatelným a nevyslovitelným názvem Hétköznapicsalódások, ufff ani teď si nejsem jístá, že jsem to napsala dobře. Trošku mi připomínají Auroru, i když v tvrdším podání. Mad Sin byla také zajímavá psychobilly kapela, ale na můj vkus hrála moc dlouho a zrovna před Scrapy, takže už jsem byla spíše natěšená na skáčko, kterého tam bylo letos málo - kromě nich už jen Tleskač  a Chancers. Dobří byli i Stiffs, kteří hráli podobnou muziku jako Guitar Gangsters, tzn. hodně melodický punk-rock, v jejich případě snad i místy pop punk. Polští Analogs byli průměrní, sice se na ně vytvořil kotel především polských skinheads, ale nemůžu si pomoct, mám je radši na deskách. Zklamala mě kapela Sick On The Bus, od které jsem sice předtím slyšela jen jeden song v mp3 a ten se mi líbil, ale naživo mě fakt strašně nudili, hráli nějakou tvrdší odrůdu punku, ale pro mě nic moc, to už mám radši třeba Varukers. Angličani Los Paraliticos mají  zpěváka idiota. Mezi songama furt kecal hlášky typu "fuck, fuck you, fuck off, suck my cock...", takže přesto, že jejich muzika nebyla zase tak špatná, mě tahle kapela nechávala zcela chladnou. O Exploited se moc zmiňovat nebudu, snad jen, že nápad s laserem nebyl zrovna šťastný, když vás zasáhl do oka, bylo to pěkně nepříjemný a navíc si myslím, že takováhle show zkrátka už do punku nepatří, to je spíš do nějakých estrád a ne na punkový festival. Zajímalo by mě, kolik za jejich vystoupení chtěli, díky té přehnaně vyparáděné show, to asi málo nebylo. Hudební kvality radši hodnotit nebudu, protože jak už jsem psala na začátku, nepatřím mezi fanoušky Exploited a to asi říká vše. České kapely jsem si moc neužila, protože jsem jich spoustu prošvihla, za zmínku snad stojí skáčko Tleskač (pražské kolegy Chancers jsem už neviděla, protože asi tak v půlce Exploited jsem to zabalila a šla se trošku vyspat do stanu, protože předešlou noc jsem toho fakt moc nenaspala a bez spánku to zkrátka nejde), Do Řady/V3S, Už jsme doma, slovenští Konflikt...Zbytek kapel, o kterých jsem se tady nezmínila, jsem buď neviděla nebo bych o nich nic extra zvláštního neřekla. Celkově byl festival celkem povedenej, snad jen trošku míň sluníčka, i když si člověk nevybere, deštivé počasí by bylo daleko horší. Další opruz - socky, těch se dá asi těžko zbavit a kdo na ně nenarazil, tomu upřímně gratuluju. Zákaz vstupu psů se asi taky moc nedodržoval, což je mi líto, především kvůli těm roztomilým chlupáčům, kteří asi tolik tu hlučnou punkovou hudbu jako jejich páníčkové nemilují. Na ceny jídla a veškerého pitiva radši nadávat nebudu, nemělo by to cenu. Musím poděkovat lidem, kteří tam měli svůj veganskej stánek s výborným jídlem, především zeleninové kuličky byly opravdová lahůdka :) Kam se hrabou všechny ty hot dogy, klobásy a další svinstvo, ve kterém ani nevíte, co je namleté...i když...co bylo vlastně v těch kuličkách? :) Ale čert to vem, bylo to satsakramentsky dobré a maso v tom určitě nebylo :) Radši už přestanu psát tuhle recenzi, kdo ví u čeho bych nakonec skončila, jednalo se přeci jenom hlavně o tu hudbu :) Pro příště by to chtělo víc ska, hlasuju pro Podwórkowi Chuligani, Skampararas, Ska-P nebo by to chtělo dotáhnout nějakou legendu se zvučným jménem, já bych byla pro Cock Sparrer, ale ty už to asi zabalili. Tak teda Adicts a hlavně ať už konečně dovalí Vanilla Muffins!!! Doufejme, že se to bude konat opět ve Svojšicích, je to fajn místo v pěkném prostředí. Sice jet kyvadlovkou je pěkný maso, ale něco se pro ten punk musí vydržet :)

PS: A ještě bych si na Antifestu moc moc přála kapelky typu Stage Bottles, Klasse Kriminale, Los Fastidios...prosíííííííííím :)


27. 6. 2003 - POSLEDNÍ ŠKOLNÍ DEN
Praha (Střelecký ostrov)
Kamil Jasmín Band, Švihadlo, Sto zvířat, Traband, Polemic


RADKA

Akce, která se konala v poslední den školy, slibovala dost dobré obsazení. Největším tahákem byli určitě slovenský Polemic, na které přišla zřejmě většina přítomných a ti, kteří je ještě neznali (ale myslím že takových nemůže být zase tak moc) si je určitě oblíbili. Ale od začátku...
Akce, jednalo se vlastně o mini fesťáček, byla koncipovaná jako oslava konce školního roku a začátku prázdnin, což se odrazilo např. i v tom, že děti do dvanácti let měli vstup zadarmo. Do týhle věkový kategorie už bohužel nespadám, takže jsem si musela zaplatit plný vstupný, který činilo 220 korun, což sice pro ubohou studentskou peněženku je trochu záhul, nicméně vzhledem k už vyjmenovaným účinkujícím skupinám jsem byla ochotná tuhle sumu do zábavy vrazit. Trochu mě pak samotřejmě zprudili lidi, který se pokoušeli - a úspěšně - dostat do areálu Střeleckýho ostrova, kde se akce konala, přes poměrně chatrný zátarasy, který nebyly nikým hlídaný. No ale to je ostatně chyba pořadatelů, že si teritorium líp neohlídali.
Tak ale k hudbě... koncert začal už ve tři hodiny a to vystoupením kapely Kamil Jasmín Band. Jelikož já jsem dorazila až tak o hodinku a půl pozdějc, nemůžu o týhle záležitosti poreferovat. Akorát, podle toho, co jsem slyšela jejich skladbu s videoklipem a to někdy před čtyřma rokama :o) můžu říct, že se jedná o kapelku spíš najazzlýho ražení, s dechovou sekcí. Nicméně, jak hrajou v současnosti nemůžu fakt posoudit. Snad někdy jindy.
Celej fesťáček se jinak táhnul v duchu ska & reggae rytmů a taky balkánských a příbuzných melodií. Zhruba od čtyř hráli svoje pohodový reggečko Švihadlo. Jejich set byl určitě povedený, ale byli asi moc pohodový, což se projevilo na taneční aktivitě lidí, který během jejich vystoupení - až na pár vyjímek - zůstávali poměrně líně sedět na zadcích.
To se ovšem rázem změnilo, když nastoupila další hvězda, která už česká podia vymetá pěknou řádku let, a to Sto zvířat. Jejich svižný melodie brzo zaútočily na lidi, který zpočátku sice nesměle, ale pak s čím dál větší razancí začali pařit pod podiem. No, jak to asi na takových akcích bývá, svůj vliv mělo u některých jistě i vypitý pivko nejmenovaný značky z Budějovic, který bylo ale fakt dobrý a v letním počasí fakt bodne. Brzy se plac zaplnil, myslím si, že Sto zvířat mají poměrně velkou fanouškovskou základnu, hrajou ostatně už dost dlouho. Jejich styl bývá často řazen do škatulky ska, ale já bych s tím byla dost opatrná. Samozřejmě, skáčko je hlavním motorem jejich hudby, ale lze vypozorovat i jiný vlivy, no a na mě pořád působí hlavně jako novovlnná kapela (i když pod tímto termínem je asi možný představit si dost širokou škálu výrazů), což je ovlivněný i jejich textama, mnohý z nich jsou fakt ulítlý až podivný což nemyslím vůbec zle. Každopádně od “klasický” textový náplně mnoha ska kapel se značně liší.Lidi je ale určitě berou a to je fajn. Jediným ale zato podstatným problémem byla kvalita “tanečního parketu”. Ten totiž tvořila úžasná směs písku, prachu a nějakýho smetí, kterážto se při sebemenším pohybu začala vířit, takže si asi každej dovede představit jak se v tom pařilo a hlavně jak tančící lidi po týhle akci mohli vypadat. Soudě podle sebe, tak asi dost nevábně. Pořadatelé se sice při dalších kapelách pokoušeli zem pokropit vodou, ale ono to nějak moc nefungovalo a prach lítal dál...
A to platí i pro vystoupení Trabandů. Tahle kapela rozhodně není ska, což ale vůbec neznamená že je zlá! Ostatně sem tam i to skáčko se v jejich reperotáru objeví. Traband je hlavně MIX. A to všeho. Jsou ovlivněný jak balkánskými rytmy, cikánskými, jamajskými a já nevim jakými ještě. Hodně je tam cejtit taky vliv hospodskýho stylu. To se projevuje ostatně i v textech. To teda neznamená, že by jejich písně byly o chlastu jako takovým jak to ostatně známe od jiných ( a často úplně debilních alko-kapel), jejich texty jsou vyloženě příběhy o lidech, hodně z podsvětí, zlodějích, závislácích, taky různejch námořnících a já nevim co ještě. Je to fakt pestrá paleta témat a vlivů, takže rozhodně doporučuju k poslechu. I když nevím jak by ortodoxní ska-fanoušci Traband mohli přijmout. Každopádně je to hudba svižná a taneční a bacha - dáse na ni i pogovat, což dokázal hlouček, který se brzy vytvořil okolo velkýho punkáče (podle ohlasů fanouška Trabandů) pod podiem.
Největší hvězda večera nastoupila kolem půl devátý. Polemic. Dali na sebe sice chvilku čekat, zvukovka se trošku protáhla (i když možná se mi to jen zdálo, protože na tuhle kapelu jsem se fakt těšila - a nebyla jsem jistě sama). No ale když začali hrát, stálo to samozřejmě za to! No musím říct, že za ty dva roky, co jsem absolvovala koncerty Polemiku ami jeden nebyl špatnej, a nechci bejt vyloženě nekritická, no ale žádnej z nich nebyl snad ani průměrnej. A to platilo i pro teď. Zkrátka koncert opět na jedničku! To se ostatně projevilo i pod podiem, kde se pařilo jak o život. Polemic se svým svižný ska prostě jsou hvězdy a dovedou komunikovat s lidma. Nevím fakt, co bych měla vytknout. . Dobrý je i to, že prokládají rychlý skáčkový skladby s pohodovým reggae (který je hlavně na jejich poslední desce Nelám si s tým hlavu), takže lidi maj trochu možnost se uklidnit a vydechnout. Fakt super. Polemici hráli až do desíti, to znamená, že odehráli klasickej koncertní set, takže vydanejch 220 kč jsem už vůbec nelitovala.
Jak to zhodnotit? Myslim, že se jednalo o fakt povedenou akci, kde si našli to svoje nejrůznější lidi - to se ostatně projevilo na skladbě lidí na týhle akci - od dětí školou povinných, přes hipízáky, dredaře a “rastamany” až po pár pankáčů a taky nějaký rudeboye a skinheady. Vše proběhlo v pohodě a ač si někteří pořadatelé stěžovali na nízkou účast (což se mi moc nezdá - Střeleckej ostrov se zdál být zaplneněj, ale neptejte se mě na číslo, nejsem schopná odhadů), myslím, že všeho bylo akorát.


21.6. 2003 - UNITE FEST - Veltrusy u Kralup nad Vltavou
Stage Bottles, Skampararas, Analogs, Better Way, Začiatok Konca, Green Smatroll, 2v1, Bulbulators a další...


IVANA

S nástupem léta vzrůstají nejen teploty, ale také počet hudebních akcí. Tentokrát jsme zamířili na Unite Fest do Kralup, fesťáček, který se pořádal díky zásluze Bad Oi! Agency a Tiger Heroes...
Na místo, do pěkného prostředí letního kina, jsme dorazili něco málo po druhé odpolední. Začátek byl plánován na 13:00, ale začínalo se kolem 14:30. V tuto dobu tam moc lidí nebylo, během následujících hodin se publikum jakž takž rozrostlo, i když kdovíjak vysoká návštěvnost to kupodivu nebyla. Jak jsem předem očekávala, převažovali především ti méně vlasatější hudební fanouškové, tedy skinheads :) Odhadovala bych to tak na 70% z celkové účasti. Zaujala mě, no spíš šokovala, plocha, která byla předurčena na plácek, kde se mělo pařit. Nejen že se na ni muselo vystoupat, tj. zdolat jeden docela velký schod, ale navíc byl povrch vytvořen z nějakého kluzkého materiálu. Co se zpočátku zdálo jako pěkná blbost, se nakonec zase tak velkou překážkou nestalo, protože zanedlouho byla celá tahle plocha politá pivem, takže už to neklouzalo, nýbrž lepilo :) Velkým plusem byl park s letním kinem, kde se celá tato akce konala, se spoustou laviček na sezení, paráda. Ale už k samotným kapelám.
Jako první hrála pražská ska banda Green Smatroll, kterou jsem měla možnost slyšet a vidět poprvé v květnu v Praze. Můj názor na ně se nezměnil, pořád si myslím, že tato mladá a talentovaná šestice má budoucnost. Musí se ale vydržet!!! Jelikož hráli jako první, moc lidí do varu nedostali, i když se zdálo, že se lidem líbí. Je to škoda, kdyby hráli později, určitě by se dočkali většího (zaslouženějšího) potlesku.
Po Green Smatroll přišla na řadu kapela, která se ale bohužel nepředstavila, rozpis vystoupení jednotlivých kapel jsem taky nikde neviděla a tipování není moje silná stránka :) Snad jen můžu říct, že hráli nějaký druh hc, zpěvákův hlas mi trochu připomínal hlas zpěváka Better Way a tak celkově hráli něco podobného, i když mě zase tak nezaujali.
Jak se mi zpočátku rockabilly nelíbilo, tak se mi teď začalo líbit :) Další na řadu přišla kapela Gang Nails, kterou jsem už jednou živě zažila a to na na únorovém Big Fire Hat Festu, kde mě nijak extra nezaujali, ale možná to bylo i tím, že jsem je ani moc nevnímala. Teď to bylo jiné a určitě jsem si to víc užila. Největší zvláštností této kapely byl kontrabas, který hudbě dodával zajímavý zvuk. Mezi oblíbence kapely patří určitě i newyorská partička Ramones, protože od této kapely hráli minimálně dva songy, jestli ne víc. Místy jejich vystoupení znělo hodně rock'n'rollově a v případě jedné písničky dokonce zazněla ska music! Takhle na koncertě se mi Gang Nails líbí, nedokážu odhadnout, jaké by to bylo při poslechu doma.
Soudě dle vzhledu frontmana (= dlouhé vlasy a celkově hodně nepunkový vzhled) další kapely jsem čekala hudbu ve stylu nějaké staré rockové kapely, ale už při úvodním proslovu zpěváka jsem zjistila, že se jedná o hc kapelu z Českých Budějovic - Better Way, od které jsem už pár songů slyšela, ale nic víc. I když hc poslouchám opravdu vyjímečně, tohle se mi dost líbilo, ale opět musím říct, stejně jako u Gang Nails, nevím, jak bych to snesla doma. Na koncertě je to vždycky něco jiného, tam na vás dýchne ta atmosféra a jste jakoby v tranzu :)
Mimo původní plán vystoupili pražští skapunkeři 2v1, které jsem doposud znala jenom z několika mp3 a na nich se mi zdáli dost "utopení". Opět se ukázalo, že koncert je jedna věc a nahrávka druhá. Ačkoliv zpěvák už předem 'varoval', že dneska budou hrát spíše punkově, protože jim chybí saxofonista (nevím jestli dočasně nebo natrvalo???), myslím, že jsme se jeho 'hrozby' nedočkali. Mělo to odpich, i když místy se mi to zdálo dosti monotónní a ke konci trošku nudilo, možná to bylo i tím, že zpěv byl v angličtině a tomu já u českých kapel příliš neholduju, teda až na pár výjimek, třeba u hc mi to moc nevadí, ale to je asi i tím, že tam jsou často ty texty přeřvané ostřejším podáním hudby :)
Další na řadu přišla nějaká kralupská punkovo-něco kapela s mužsko-ženským zpěvem. Škoda, že si nepamatuju název, ale že by mě nějak nadchli...to se říct nedá. Hlavně texty se mi zdály dost laciné, pamatuju si některé názvy písniček: Bravo, Diskotéka, Volby, potom nějaký song o policii (skoro celou písničku omýlání jedné jediné věty o tom, jak hodně nemají rádi policii, něco ve smyslu 'zkurvená policie', mě zrovna dvakrát nebere). Další výtku mám k hlasovému projevu zpěváka, chápu že v punku nejde o to "být co nejvíc podobný Gottovi", ale jeho zpěv mi přišel...no nevím, jak to říct...řekněme nepříjemný. I když bych nechtěla tuto kapelu odsuzovat, zlepšovat se nebo alespoň se o to pokoušet, může každý.
Jako sedmá přišla další hc smršť v podání chrudimské kapely Pavilon 9. Vzhledem k tomu, že hc zase tak nemusím a navíc mi to přišlo hodně podobné té druhé vystoupivští hc kapele, šli jsme se radši podívat do okolí. Zajímavostí je, že Pavilon 9 mají dva hlavní zpěváky, oba s dobrými pěveckými výkony. Ze tří hc kapel, které na Unite festu vystoupily, vyšla vítězně (alespoň z mého pohledu) kapela Better Way.
Když jsme se vraceli z procházky, slyšeli jsme celkem hlučné skandování, tak jsem si pomyslela, že se asi chystá nějaká z hlavních hvězd večera a taky že jo. Došlo na polskou street punkovou kapelu Analogs. Tuhle kapelku mám ráda, ale narozdíl od mnoha kapel, ji mám radši studiově než živě. Hráli i nějaké kousky z nového alba Trucizna, stejně jako starší hity, kde je mým jasným favoritem song "Dzieciaki atakujace policje".
Poté hráli, s ještě větším ohlasem než předchozí kapela, slovenští oi! punkeři Začiatok Konca. Naživo jsem je viděla poprvé, což je asi ostuda a žádné album taky  nemám, takže jsem od nich, až asi na 2-3 songy z kompilaček, nic neslyšela. Ihned se mi ale zalíbila, protože mám ráda melodiku a tohle bylo HODNĚ-melodické, spousta sborů atd. Prostě si musím sehnat jejich album a basta :)
Po slovenských bratrech se schylovalo k velké události, něco už předznamenalo objevení se malého distra s věcmi od Stage Bottles. Ano, nastal čas hlavních hvězd večera, veleslavná skinheadská antifašistická kapela z Německa, která do své muziky velmi často používá saxík, který vytváří naprosto geniální spojení s jejich oi/streetpunkovou muzikou, Prostě úžasné, ačkoliv jsem už byla tak nějak společensky unavená, Stage Bottles dokázali, že by i mrtvého přinutili vstát z mrtvých :) A když ještě přidali Hity s velkým H jako třeba "Too young too die" nebo "Sometimes antisocial, always antifascist", určitě byli všichni, včetně mě, navrcholu blaha. Koupila jsem si tam jejich prvotinu "Corruption & Murder" a je to prostě paráda.
Další nastoupivší kapela měla těžký úkol: zahrát a hlavně zaujmout publikum po vystoupení hlavní hvězdy. Polští Skampararas se toho ale zhostili s naprostou bravurností. Jak by ne, když hrají veselé, mega-melodické ska! Dokázali, že nic není nemožné a přes nepříliš vysoké teploty zahřáli všechny přítomné na maximum! Ti na ně pařili snad ještě více než na Stage Bottles, až se zdálo, že někteří přijeli spíše na ně než na německé stars. Od této super kapelky mám dvě alba, znám je velmi dobře, protože je poslouchám opravdu často, takže bylo těžké vybrat, které songy bych si nejvíce přála slyšet. Prostě každý song = HIT!
Po našich polských sousedech přišli jejich krajani Bulbulators se svým pojetím '77 punku ve stylu kapel Damned, Lurkers...Hráli melodicky a to já mám ráda, i když jsem je poslouchala spíš jen tak napůl ucha, přeci jen už bylo celkem pozdě a na mě se projevovala značná únava. Celkově na ně moc lidí nepařilo, ale myslím, že kdyby hráli v nějaký lepší čas, vypadalo by to jinak.
Poté jsem si ještě vyslechla asi 2 skladby od slovenské kapely DPH, která hraje melodický punk-rock, hodně ovlivněný Zónou A. Taky, jak jsem měla možnost slyšet ve stanu, kde jsem uléhala k spánku, pár songů od této kapely hráli.
V polospánku jsem ještě zaslechla jeden song od jablonecké street punkové Provokace a upadla do 'těžkého kómatu', ze kterého jsem se probudila až ráno, kdy nás čekal odjezd domů.
Když nad tím tak přemýšlím, žádné zápory na této akci nenacházím, snad jen strašná kosa kolem čtvrté ráno, ale za to samozřejmě nikdo nemůže :) Ti, kteří jste se nezúčastnili, litujte, protože za 300 Kč jste mohli strávit skvělý víkend! S touto akcí jsem naprosto spokojená a je fajn, že se ještě najdou lidé, kteří mají chuť něco takového pořádat. Jen tak dál.

FOTKY (7)


9.5. 2003 - UNITE NIGHT II.
Praha (Mlejn)
Provokace, Green Smatroll, All No Stars


IVANA

Zhruba po týdnu od akce v Libunci jsem vyrazila na Unite Night II. v pražském klubu Mlejn. Nebylo zcela jasné, jaké kapely tam vlastně budou hrát, někde se psalo, že Provokace, All No Stars, Fast Food, jinde 2v1, All No Stars, Fast Food. Nakonec "role účinkujících" padla na jabloneckou Provokaci a pražské ska kapely All No Stars a Green Smatroll. Začátek byl stanoven na osmou, ale jak už to u takovýchto akcí bývá, vždycky se začíná později. U vchodu už bylo docela hodně lidí, takže jsem předpokládala velkou účast a nemýlila jsem se. Díky Přemkovi z All No Stars jsem měla vstup zadarmo, proto mu touto cestou znovu děkuju!
Kolem deváté nastoupila street punková Provokace. Zvuk byl bohužel docela špatný, textům nebylo příliš rozumět. Pro skalní fanoušky této kapely to nejspíš problém nebyl, texty znají jistě nazpaměť, ale pro ostatní návštěvníky to určitě jistá nevýhoda byla. Sice mám od Provokace album Freestyle punk, ale podařilo se mi ho získat teprve před nedávnem, takže ho ještě nemám pořádně naposlouchané. Přesto musím říct, že se mi jejich vystoupení celkem líbilo,ale lidi na ně nepařili. Pravděpodobně - stejně jako já - přišli na veselou ska music. Snad jen převzatá skladba "Daj sa do boja" od slovenské Zóny A lidi jakž takž rozhýbala.
Nejvíc jsem byla zvědavá na novou ska kapelu Green Smatroll a jejich chvíle nastala právě po Provokaci. V ČR nastal opravdový skaboom a nových kapel hrajících tento pohodový žánr je stále víc a to je jedině dobře. Je lepší mít širší výběr než chodit neustále jen na ty 'provařené' (i když výborné!) kapely typu Fidel Castro a Fast Food. Tato mladá, 7-členná kapela s baskytaristkou, hrála melodické ska, sem tam s prvky punku a jedna písnička byla trošku do hc. Sympatické byly texty - proti rasismu, fašismu, o jednotě mezi skins a punx, o životě nebo jen tak o pohodě.
Jako poslední hráli All No Stars, od kterých jsem bohužel slyšela jenom asi čtyři písničky, protože jsme museli po jedenácté odejít, abychom stihli poslední metro. Mlejn je od Malešic, kde mám přechodné útočiště, celkem daleko. Co k nim říct...další mladá kapela hrající klasické 2tone ska. Oproti Green Smatroll je zpěv v angličtině, což vidím jako malé mínus, mám radši, když české kapely zpívají ve svém rodném jazyce, aby jim porozumělo co nejvíc lidí. Hráli 2 covery - předělávku od hc kapely Minor Threat a song od kanadské ska kapely Planet Smashers, který se jim fakt povedl. Škoda, že jsem si je nevyslechla do konce, ale určitě se brzy naskytne další příležitost, ska akcí je v Praze hodně...


30.4. 2003 - ČARODĚJNICE - Libunec u Jičína
?, Houba, Feher Fekete Kerek, Inkogruence


IVANA

Po dlouhé době si zde můžete přečíst další recenzi. Takže vzhůru do toho...
O této akci jsem se dozvěděla už asi 2 měsíce předem od mé kámošky, sice se jednalo o čistě soukromou akci, pořádanou jako oslavu "Dne čarodějnic",ale jelikož ji pořádal Michal - přítel již zmíněné kamarádky, měla jsem rázem pozvánku v kapse :) Předem už bylo jasné, že vystoupí kapela Houba, jednalo se i o Tass, kteří ale nakonec nepřijeli.
Vše se odehrávalo na louce poblíž Michalova sídla, byl zde provizorně postaven vojenský stan - jakožto pódium pro pozvané kapely. Na místo činu jsme dorazili kolem 20:30 a zatím žádná kapela nehrála. Překvapila mě vysoká návštěvnost, lidí tam bylo (čistě dle soukromého odhadu) kolem 100!!, tedy možná i víc než na některém jiném koncertě pořádaném pro veřejnost.
Název první kapely si bohužel nepamatuju, ale myslím, že byli odněkud z Turnova. Hráli takovou směsici všeho možného, já osobně bych to označila jako alternativu. Ve své hudbě míchali prvky rocku, funky, ska, prostě všechno možné. Zpestřením byla holka hrající na housle, hmm zajímavé...
Poté se dlouhou dobu nic nedělo, sice se na 'pódiu' objevovali týpci z ústecké punk-rockové Houby, ale strašně dlouho trvalo než začali hrát. Na to, že zvučili skoro 1,5 hodiny (!!!), zvuk stál celkem za h...., především textům nebylo téměř rozumět. Naštěstí je docela znám. Houba moc dlouho nehrála, jak sami páni muzikanti říkali, na řadě byly další kapely. Nicméně mě potěšilo, že hráli mé oblíbené houbařské songy Na měsíc a především ska song Pádlo z nového (a velmi chváleného) alba Ať von zacvrč!.
Další kapelou byli Feher Fekete Kerek. O této kapele jsem doposud věděla jen to, že existuje a že má něco společného se ska/reggae scénou. Musím uznat, že mě velice mile překvapili. Opravdu hráli ska/reggae,ale nejen to, místy i trochu víc do tanečna a i když taneční hudbu nesleduju a ani ji moc v lásce nemám, v kombinaci se ska/reggae music to vyznívalo skvěle. Zajímavé bylo, že v jejich hudbě bylo možno vypozorovat i balkánské prvky. Shrnuto a podtrženo výborné vystoupení výborné kapely. Pokud mají nějakou nahrávku, musím ji mít :))
Jako poslední vystoupili poděbradští Inkogruence s holkou u mikrofonu! Soudě dle vzhledu frontmanky jsem čekala nějakou odrůdu punku, možná ve stylu nějakých tvrdších kapel, ale tohle mě vyrazilo dech - nářez jako prase....crust core. Nevím, ke které z kapel bych to měla přirovnat, neboť se o tento druhu hudby nezajímám a nijak extra mě to nenadchlo. Když si doma poslouchám třeba Casualties, tak si říkám, že je to super nářez, ale při poslechu této kapely jsem si uvědomila, že Casualties je taková příjemná muzika vhodná k relaxaci :)) Tuto kapelku jsme si ale celou nevyslechli, v půl třetí ráno jsme to zabalili a šli domů, naštěstí nás čekaly pouhé 2 kilometry...Myslím si, že to byla povedená akcička a pokud se bude zase příští rok pořádat, nesmím tam chybět...


22.2. 2003 - BIG FIRE HAT 3
Praha (Abaton, Libeň)
Totální nasazení, Jaksi Taksi, Zóna A, Fidel Castro, Fast Food, Volant, Skampararas, N.V.Ú., Tleskač a další.


IVANA

Když jsem se dozvěděla o tomto festiválku, řekla jsem si, že tam nesmím chybět. Program zajišťoval opravdu dobrou zábavu, i když se mi moc nepozdával nápad rozdělit punkovou a ska scénu. Ti ne-skapříznivci to jistě uvítali, ale co ti ostatní, kteří chtěli vidět obojí?! Když jsem se dozvěděla, že na poslední chvíli dorazí polská ska kapela Skampararas, jen jsem zajásala...
Těšila jsem se nejen na hudební zážitek, ale i na známé, kteří tam měli být v hojném počtu. Tady je průběh celé této akce:

Vyrážíme asi kolem půl třetí (začátek měl být ve tři hodiny), s úsměvem na tváři přicházíme k místu, kde se měla tato akce konat, tovární komplex Abaton v Libni. Nejprve se k nám řítí Grovík, divím se, že nás v takovém počtu lidí poznává, asi jsme holt nepřehlédnutelní :)) Takže se zdravíme, kecáme a najednou se poprvé pořádně rozhlédnu po okolí a vidím, že fronta je pěkně dlouhá!!! Říkám si, že se to zvládne a brzo se dostaneme dovnitř, ale ouha, to jsem ještě nevěděla, že tam budeme stát přes 1,5 h, namačkaný na sobě jako sardinky. Málem jsem z toho měla újmu na zdraví, protože během té dlouhé doby jsem měla ruku zaraženou v kapse a i přes mé snahy dostat ji z kapes, se mi nepodařilo tento stav změnit :) Ještě stíhám zaregistrovat Radku s Pavlem, kteří se ukazují jako ti šikovnější, neboť se dovntiř dostávají dřív než my, i když jsme byli na stejném výchozím místě :) Nechápu, proč pánové organizátoři neotevřeli těch dveří víc nebo alespoň ty jediný dveře, kterýma se vstupovalo, neotevřeli dokořán. No, to je už jedno, i přes tuhle nepříjemnost návštěvy této akce nelituju. Naštěstí uvnitř už je to v pohodě, platíme vstupný na obě scény a jdeme na punk. Tam zrovna nikdo nehrál, akorát jsme se dozvěděli, že je to celý ňák posunutý. Potkávám známý - Džima a jeho bandu, později Dušana. Jelikož se na punkový scéně nic zajímavýho neděje, jdeme na ska - haha tam hraje pravý nefalšovaný ska jako z Jamajky - Volant :)) Ačkoliv má tahle banda do ska hodně daleko, považuju Volanty za suprovou kapelu, hrajou výborně a ačkoliv tam na nich moc lidí není, uměj to pořádně rozjet. Po nich hrají Fidel Castro, výborná pražská kapela, poslední dobou je mám radši než jejich “konkurenci” Fast Food. Jejich první a zároveň jediné album poslouchám do zbláznění, už aby chlapci a slečna vydali něco nového nebo budu muset tuto kazetu vyhodit v důsledku opotřebenosti :) Jestli je neznáte, což je téměř vyloučeno, hrajou skočné ska/reggae. Osobně mám radši, když zpívají česky, podle mého mají české kapely zpívat česky, jsou tu přece po české lidi a ne všichni jsou obdaření schopností jejich anglickým textům porozumět! Poté jdeme dolů na punk a vida, Jaksi Taksi, tak na ně zůstáváme, stejně jako na Zónu A s Koňýkem ozdobeným supr buřinkou. Obě kapelky dobrý, i když Jaksi Taksi hrajou styl hudby, na který se moc pařit nedá (alespoň mně se to nikdy nedaří :) Ale to už se těším na Totální nasazení - moji nejoblíbenější kapelu!!! Hity jako Protidavová a Žalozpěv odvedence se mi nikdy nepřestanou líbit. Překvápkem bylo, že TN posílili o nového kytaristu, chlapíka z Belgie. Po Totáčích šup nahoru do ska scény, kde k mé smůle zrovna dohrávají Polemic, stále úžasná kapela ze SlovenSKA. Přesto, že už jsem je hodněkrát viděla, stejně mě mrzelo, že jsem je propásla, stihla jsem akorát tak přídavky. Po Polemic hrají jakési divné rockabilly kapely, které mě moc neberou, tenhle styl zkrátka není nic pro mě, nicméně na ska & rockabilly scéně už zůstáváme. Bohužel se na mě projevuje značná únava, den předtím jsem toho taky moc nenaspala, takže usínám a usínám a spím a spím. Probouzí mě až klepání na rameno, tak se neochotně probouzím, ale když zjišťuju, že je to můj krajan - Jičíňák Rudeboy Péťa a jeho kámoši, které jsem tam do té doby vůbec nepotkala, tak jsem rázem vzhůru :) Za chvíli začínají Skampararas, hrají výborně, ale bohužel už nemám moc sil (bylo po druhé hodině ranní) a tak se jen pozvolna pohupuju. Zdá se mi, že hrají hodně dlouho (to je samozřejmě zasloužené), to už se ale domlouváme, že to nejspíš zabalíme a půjdeme. To bylo asi tak půl čtvrtý. Mrzí mě, že propásnu plzeňskou ska kapelu Tleskač, ale vzhledem k tomu, že jsem je už dvakrát naživo viděla, tak to vzdávám a opravdu odcházíme. Jsem sice hodně unavená, ale dřímá ve mě takový ten dobrý pocit z vydařené akce. Naštěstí se nemusím trmácet zpátky do Libuně (pro neznalé, mé bydliště, kousek od Jičína), ale mám zajištěný azyl v Praze, takže pohůdka :) A konec už není zase tak zajímavý, do postele se dostávám asi tak v pět hodin ráno. Vstávání ve 14:00 a po 16. hodině odjezd domů.
Zkrátka bezva víkend. Tak zase někdy příště, adios amigos!

FOTKY od Petra - ska scéna (11)