CO SE V KOŽEŠNICTVÍ NEDOZVÍTE

Na celém světě je ročně zabito asi sto milionů zvířat, která dostala visačku "kožešinová". Jejich život končí velkou bolestí a smrt často přichází po životě plném utrpení a krutostí ze strany lidí. Proč? Protože mezi námi stále ještě žijí lidé, kteří se nejčastěji z důvodů "společenské prestiže" či pro potěchu paní módy oblékají do kožešin těchto zvířat. Tento jejich odvěv pak nese jméno kožich.
Je zřejmé, že příroda obdařila veškeré živočichy takovými schopnostmi a vlastnostmi, které jim umožňují spokojený život v oblastech jejich výskytu. Během vývoje byl člověk nucen se změnou podnebí změnit i svůj životní styl. a tak se z člověka-sběrače stává člověk-lovec. Z ulovených zvířat využívá takřka vše, tedy i kožešinu. Je proto přirozené, že se např. Eskymáci oblékají do kožešin. Jinak je tomu ale v dnešní době a v našem podnebném pásmu. Kožich tu je už jen symbolem krutosti člověka vůči zvířatům. Skutečná cena kožichu se nedá vyjádřit penězi, ale pouze zmařenými životy.

LOV

Lov zvířat je nejstarší metodou získávání kožišin. S vynálezem různých ok a pastí však tento způsob nabyl na krutosti. Nejpoužívanější a zároveň nejdrastičtější je lovení zvěře do čelisťových pastí. Jen co zvíře vstoupí na jazýček mezi čelistmi, ostré zuby pasti zaklapnou a zvíře je chyceno za nohu, krk či hřbet. Není mrtvé hned, ale umírá pomalu, často celé dny či týdny, dokud nezemře bolestí, ztrátou krve, hlady či v důsledku infekce. Používání těchto pastí již bylo zakázáno ve více než 65 zemích světa. Jako "alternativa" se však začala používat oka, jež mají uškrtit, ale v mnoha případech (zvláště když se chytí větší zvířata) nepřichází smrt ihned, ale až po několika dnech marného zápasu o život. Zvířata chycená do nástrah pod vodou (jako např. bobři) umírají utopením.
Do pastí se však chytají i zvířata, o která lovci nemají zájem, a proto je označují slovem odpad. Jsou to například psi, kočky, ptáci, laně a často i chráněné druhy jiných zvířat. Počet těchto "bezcenných úlovků" číní někdy až 2/3 z celkového počtu ulovených zvířat.
Jsou známy i případy úrazů dětí hrajících si v lese či výletníků způsobené právě pastmi.
Jednou z nejotřesnějších metod získávání kožešin je lov tuleních mláďat. Jelikož tuleni nepovažují člověka za nepřítele, jdou mu vstříc a pro lovce je pak snadné vrazit tuleni do hlavy klín tak, aby pronikl do jeho mozku. Lovec stáhne ze zvířete kožešinu a krvavé tělo odhodí jako odpad.
Vinou lovu zvířat z volné přírody došlo k drastickému snížení počtu či k úplnému vyhubení některých druhů zvířat. Naprosto "vyloven" byl například mořský norek, bobra zachránila před vyhubením jen změna módního trendu a sněžného leoparda, jehož kožešina byla populární kolem roku 1960, můžeme najít už jen v Himalájích v počtu asi 500 kusů.
Používání čelisťových pastí je v ČR zákonem zakázáno, není však nijak omezen dovoz kožešin ze zemí, kde lov pomocí čelisťových pastí je naprosto běžnou a nijak neomezovanou metodou. Mezi tyto země patří i Kanada, USA a Rusko, největší dodavatelé kožešin na světový trh. Při nákupu kožichu u nás tedy v žádném případě nelze vyloučit, že nepochází ze zvířat, která trpěla v čelisťové pasti.

CHOV

Zajetí
Druhou metodou získávání kožešin je klecový chov. Začal se rozvíjet zhruba před sto lety, kdy lovem zdecimované stavy zvířat již nestačily pokrýt poptávku po kožešinách. V současnosti jsou takto v zajetí chovány především lišky a norci.
Zvířata žijící původně ve volné přírodě na teritoriích o rozloze několika km2 jsou natěsnána do klecí na plochu 40 x 40 cm, pro lišky 1,5 x 1 m. Klece jsou zhotovovány z tenkého drátu, který se jim zařezává do tlapek a nutí je stále přešlapovat. Nutrie chované v klecích s betonovou dlážkou nemohou zůstat delší dobu na jednom místě, jinak by jim jemná plovací blanka na chodidlech přimrzala k podlaze. Zvířata namačkaná v malých klecích žijí v neustálém stresu. Snaží se proto nahradit přirozené zvyky z přírody, jako je běh, plavání, hrabání apod., a tak běhají stále dokola po stěnách klece. Tento způsob života vede často ke vzniku psychických chorob, které se projevují apatií, stereotypním chováním, ale i výbuchy agresivity, kanibalismem, sebezmrzačením či požíráním vlastních mláďat. Navíc jsou tito dravci s dobře vyvinutým čichem nuceni vdechovat výpary vlastních výkalů, hromadících se pod jejich klecí.
Život těmto chovným "kožešinovým" zvířatům však člověk ztrpčuje i jinak. V důsledku umělého oplodňování a křížení za účelem dosažení co "nejatraktivnější" barvy srsti se projevují u těchto zvířat různé genetické defekty. Zvířata se rodí hluchá, slepá, zmrzačená či sterilní.
V některých zemích (Hessensko, Švýcarsko) je klecový chov norků zakázán přímo zákonem, neboť zde mají statut divokých divokých zvířat.
I přes svou proklamovanou "přírodnost" patří kožešinový průmysl ke znečišťovatelům životního prostředí. V důsledku nedostatečných opatření na odtok a likvidaci odpadů z kožešinových farem dochází často ke znečištění podzemních i povrchových vod. Navíc při úpravě (činění) kožešin se používá velkého množství chemikálií (kyselina sírová, formaldehyd, amoniak, sírany), které jsou trvalým nebezpečím pro bezprostřední okolí takovýchto provozů.

SMRT

Po několikaměsíčním chovu jsou zvířata, vhodná pro získání kožešiny, usmrcována řadou brutálních metod. Jediná zásada majitelů farem zní: "jen aby nebyl poškozen kožich." Zvířata jsou chycena kleštěmi a nesena na drastickou smrt. Zabití elektrickým proudem, úderem do hlavy, udušením výfukovými plyny, zlomení vazu, uškrcením, otrávením chloroforem či vpíchnutím jedu jsou nejpoužívanějšími metody v období tzv. sklizně. Např. zabíjení elektrickým proudem probíhá tak, že do tlamičky zvířete je vložena jedna elektroda, druhá se mu zasune do konečníku. Krátký elektrický puls pak přináší zvířeti smrt. Při použití metod, při kterých má být zvíře udušeno, nebývají výjimkou ani případy, když je zvíře mrtvé jen zdánlivě a probere se až při stahování kožešiny.

ALTERNATIVY

Jak již bylo uvedeno na samém začátku, zvlášť v našem mírném pásmu nejsou kožichy nutností, ale pouze luxusem za cenu smrti. Za jejich nejvhodnější náhradu považujeme oblečení z přírodních rostlinných materiálů, jako je bavlna a len.
V západní Evropě i v USA je obchod s kožešinami na ústupu. Díky silnému tlaku hnutí ochránců práv zvířat klesl počet prodejen s kožešinami např. v Holandsku z 300 na 30, a to za pouhých 5 let. Ve Švýcarsku a Velké Británii se snížil obchod s kožešinami o 75%, a tak by se dalo ve výčtu pokračovat. Nyní se však kožešnické firmy snaží proniknout se svými výrobky, které nesou nesmazatelné stopy krve, na náš, po luxusu a přepychu hladový trh.
Nepodporujte obchodníky s kožešinami. Vyjádřeme jasně svůj názor na zbytečné zabíjení. Životy milionů zvířat jsou v našich rukou. Řekněme NE! zabíjení pro módu. Řekněme NE! týrání zvířat.

Pokud Vás informace zaujaly natolik, že byste se chtěli dozvědět více, popřípadě aktivně pomoci při ochraně práv zvířat či životního prostředí, rádi se s Vámi setkáme. Najdete nás na adrese:
Nezávislé sociálně ekologické hnutí (NESEHNUTÍ)
Pellicova ul. 19, 602 00 Brno

Ekologické problémy mají svoje sociální příčiny a také sociální důsledky. To nás vede k přesvědčení, že problémy lidí a přírody se nedají řešit odděleně. Vlády, politické strany a velké finanční a průmyslové instituce vinou centralizace společnosti často nemohou být volány k zodpovědnosti za dopady svých rozhodnutí.
Částečné řešení vidíme v decentralizaci - přiblížení rozhodovacího procesu těm, jichž se rozhodnutí bezprostředně dotýká. Pokud má být efektivní, musí jít o ruku v ruce s dobrovolnou proměnou hodnot - přesunem důrazu na kvalitní životní prostředí a dobré mezilidské vztahy.
Naší snahou je této změně napomoci:
- ekologickou výchovou (pořádáním přednášek, besed, výstav, seminářů, mítinků)
- organizováním kampaní (na ochranu lidských práv, za práva zvířat, k lokálním ekologickým problémům)
- vytvářením širšího hnutí a podporou občanských občanských iniciativ

Příložitostně pořádáme akce, jejichž smyslem je vyjádřit podporu ochráncům přírody a lidských práv u nás i v zahraničí (za osvobození Tibetu, za práva původních obyvatel mexického Chiapasu, proti aktivitám firmy Shell v Nigérii). Veškerou naši činnost vyvíjíme nezávisle na stranických a ekonomických zájmech a výhradně nenásilnými prostředky. Mezi sebou rádi uvítáme každého, komu jsou blízká naše východiska.