MAD PROFESSOR

(Šílený profesor: já a můj partner)

Jamajský dub vznikl původně preparováním nahrávek reggae tak, aby jejich okleštěný zvuk se zdůrazněnými bicími a baskytarou mohl sloužit jako hudební podklad pro vokální ekvilibristiku místních diskžokejů. Vynálezcem této producentské techniky je legendární King Tubby. V sedmdesátých letech se pak mistrem v oboru stala další legenda Lee Scratch Perry. Vzhledem k tomu, že v Anglii, kolébce beatu a všelijakých pop, rock a dance novinek, existuje silná komunita přistěhovalců z karibské oblasti, nepřekvapí, že se v reggae a dubu zadařilo i v nové domovině. Snad nejvýznamnějším představitelem dub-reggae britské provenience je Neil Fraser, známý téměř výhradně pod svou přezdívkou Mad Professor.

Neil Fraser se narodil na Guayaně. Když mu bylo devět let, sestavil si z elektronického odpadu svou první krystalku. Přezdívka Šílený profesor pochází právě z této doby. V třinácti letech opustil rodinu a odstěhoval se do Londýna za svým otcem. Neil se brzy začal zajímat o to, jak navázat na zvukové čarodějství jamajských dubových principálů. V 70. letech studoval nahrávky Kinga Tubbyho i dalších jamajských hvězd, vysílaných britskou stanicí Channel One. Záhy si pořídil vlastní, zpočátku čtyřstopé, studio. V roce 1982 pak vydává na vlastní značce Ariwa (v africkém jazyce Yoruba to značí "komunikaci") legendární album Dub Me Crazy.  Dnes čítá jenom katalog Ariwy přes 130 (!) položek a za těch devatenáct let studiem prošla řada významných tvůrců reggae i dubu a mnoho dalších si právě tady udělalo jméno.

Na tradici jamajských pojízdných sound systémů navazuje Mad Professor koncerty se svou studiovou skupinou Robotiks. Tak jsme jej počátkem letošního května mohli zažít i v pražském Roxy. Koncert mohl být pro ty, kdo Mad Professora znají z alba remixů Massive Attack No Protection či dubově experimentálních nahrávek s Leem Perrym či Jah Shakou, poměrně překvapivý. Za prvé: přes všechno hemžení na pódiu byl hlavní muž večera po celou dobu ukryt ve tmě za mixážním pultem uprostřed tančícího davu. A za druhé: Robotiks v čele s politizujícím toasterem Mackou B a příjemnou zpěvačkou Sister Audreyovou hráli to nejklasičtější dancehall reggae, jež si lze představit. Což o to, tancuje se na to příjemně a byla to opravdu klasika, ale, koneckonců, zdi ještě rezonovaly nedávným koncertováním japonských Audio Active, a šikmooký dub, to byla přece jen jiná, o dost kosmičtější písnička. U Mad Professora roste výkon se sparingpartnerem. Massive Attack z něj vykřesali filigránskou jemnost a psychedelické zvukové jeskyňářství, pološílený Lee Perry se s ním honil za ufouny ozvěnami vesmírů. My jsme tu naopak slyšeli přes všechno "točení knoflíky" mixážního pultu jen a pouze klasické reggae. Ale ani to vlastně vůbec není málo.