MILLY SCHÄR-MANZOLI - HOLOCAUST

(Pokusy na zvířatech ve Švýcarsku: 150 protokolů ze 60 laboratoří podepsaných badateli, obchod s pokusnými zvířaty a jejich chov, lobby)

- vydáno u AG STG -ATRA (Nadace Spisovatelé za práva zvířat)

(pokud tuto knížku nemáte a alespoň trochu se zajímáte o práva zvířat, doporučuji si ji sehnat)

Předmluva

Milý čtenáři,

máte v ruce knihu, která je jistě unikátem v česky psané literatuře. Věnuje se totiž tématu, kterému by se mnozí lidé raději vyhnuli. Je to palčivá otázka pokusů na zvířatech. Autorka knihy paní Milly-Manzoli nás zavádí přímo do středu děje - do výzkumných laboratoří, kde se odehrávají otřesné věci, normálnímu smrtelníkovi utajené. To, že se tak dozvídáme o situace ve Švýcarsku a ne v České republice je důsledkem přetrvávajícího zatajování informací a nezralosti českých odpůrců pokusů na zvířatech. Zákon na ochranu zvířat ve Švýcarsku byl přijat již v roce 1981 a aktivity ochranářských organisací tam dosahují úrovně, o které se nám ještě bude dlouho zdát. I kontrolní systém je v tomto ohledu ve Švýcarsku relativně účinný. A přes tato positiva bylo zapotřebí kus osobní odvahy a mravenčí práce ke shromáždění všech potřebných podkladů. Líčení osudů pokusných zvířat v laboratořích je autentické - podle protokolů, které sepsali a podepsali sami pokusníci. Navzdory tomu, že není možno úplně souhlasit s některými úvahami a vývody autorky, je hlavní přínos této knihy v tom, že nemilosrdně odhaluje všechny praktiky dnes už průmyslového odvětví, založeného na pokusech s bezbrannými tvory - zvířaty. Každý člověk by totiž měl vědět, kolik utrpení stojí bezohledná honba lidí za "zdravím, pohodlím a fysickou krásou", za zdravím, proti kterému se dnes a denně těžce prohřešují. Domnívat se, že si je krutými obětmi zvířat vykoupí, je nejen amorální, ale také naivní. Měli bychom si už konečně uvědomit, že lidé nejsou pány tvorstva, ale pouze a jen jeho částí a že právo na život náleží také zvířatům.

Dr. V. Teplý

Slovo autorky

Milí čeští přátelé,

     z celého srdce děkuji Nadaci Spisovatelé Za práva zvířat a panu MUDr. Vladislavu Teplému za překlad této knihy do češtiny. Bestseler "Holocaust", vydaný dosud v sedmi jazycích (italsky, německy, francouzsky, anglicky, portugalsky, španělsky a česky), je důležitý proto, že odhaluje na základě autentických dokumentů hrůzy vivisekčních laboratoří a dokazuje, že tyto krutosti nemají vůbec žádnou vědeckou hodnotu.
     Široká veřejnost nezná neslýchaná utrpení zvířat v pokusných laboratořích. Vivisekce je totiž všude dělána potají a je obklopena zdí absolutní mlčenlivosti a přísné censury. Kdyby lidé věděli, co se skrývá za zavřenými dveřmi pokusnických laboratoří, pozvedli by v každé zemi svůj hlas k obraně bezprávných, utrpení vnímajících tvorů, kterým jsou způsobovány bolesti a pak obětováni v nezodpovědných experimentech.
     Jedině tehdy, když budou tyto hrůzy zcela odhaleny, může být vivisekce konečně odstraněna. Aby se to mohlo splnit, musí veřejnost vědět, co je to vivisekce a za ní stojící lobby: je to stát ve státě, který již dávno usměrňuje a ovládá veřejné mínění.
     V knize uváděné příklady ze Švýcarska platí také pro kteroukoliv jinou zemi. Můj spolupracovník Max Keller tajně kopíroval dokumenty o pokusech na zvířatech v mé vlasti, a když mi je předal k sepsání této knihy, byla jsem doslova zděšena při odhalování tolika utrpení a hrůz.
     Přála bych si, aby se Holocaust rozšířili po celém světě, neboť si myslím, že je účinnou zbraní všech lidí dobré vůle v každé zemi. Co se odehrává ve Švýcarsku, je také všude tam, kde jsou laboratoře pro pokusy na zvířatech.
     Je naléhavě nutné, aby se sjednotili všichni lidé, kteří ctí život všech bytostí a jsou proti jejich znásilňování, tak aby jejich hlas byl slyšet stále silněji: boj proti pokusům na zvířatech - antivivisekce - je mezinárodní, hranice překračující hnutí, článkem v řetězu celosvětového úsilí k utváření lepšího světa. Milí čeští přátelé, uskutečnění takového světa závisí na nás všech.

Milly Schär-Manzoli

Předehra ke zločinu

     Pokusné zvíře - kočka - je pomocí zvláštního přístroje zbavena jakékoliv možnosti pohybu. Je jí oholena hlavy, jodovou tinkturou je naznačen kruh na lebce. Elektrickou pilkou je odstraněna horní část lebeční kosti a odhalen mozek. To je začátek dlouhé řady pokusů, v jejichž průběhu je poškozován mozek různými způsoby, odnímány oči zvířete a prováděny zásahy na míše.
     Vivisekce z latinského vivus (živý) a sectio (řez) znamená "řezání zaživa". Slova, která nemají experimentátoři - vivisektoři rádi, zajisté proto, že jasně vyjadřují, co se v pokusných laboratořích děje. Z toho důvodu dávají vivisektoři přednost výrazu "pokusy na zvířatech". Nebudeme se přít o pojmenování, nejsou důležitá slova, ale to, co se v laboratořích skutečně děje a to chceme důkladně poznat.
     Aby lépe obhájily "pokusy na zvířatech", tvrdí, že zvířata při pokusech netrpí, že se vždy používá znecitlivění, že pokusy se provádějí pro blaho lidstva, že jsou omezeny jen na to nejnutnější, že všechny pokusy jsou co nejpřísněji kontrolovány, že jsou zákonem omezeny a že jsou z etického hlediska přijatelné. Budeme se tomuto tématu věnovat se zvláštním zřetelem na Švýcarsko.
     Proč Švýcarsko? Protože, to co se děje v této zemi v oblasti pokusů na zvířatech, se může stát příkladem pro ostatní svět. A také proto, že v této zemi jsou všichni velice zdrženliví. Vivisekce? Ale co se tím vlastně míní? Jsou věci, které se staly před sto lety, před mnoha staletími, zneužití zvířat v zahraničí, ale pokusy na zvířatech zde ve Švýcarsku? Ano, ale jenom několik málo, my však zacházíme se zvířaty s největším respektem: jen malé zásahy, skoro bezbolestné. Zacházení je stejné jako s lidským pacientem, dokonce snad lepší. Mám přísné zákony a dbáme etických pravidel...
     V této knize nechceme dokumentovat, co se stalo před sto lety za časů Claude Bernarda, ani to, co se dělo ve starém Římě v době Galů. Kdybychom se tím zabývali, naši vivisektoři by to jen přivítali.
     Chceme ukázat, co se děje ve švýcarských laboratořích dnes a budeme proto jen výhradně citovat ze zpráv a protokolů, které vivisektoři sami vlastnoručně podepsali a ze zpráv oficiálních míst. Chceme tím rozbít domeček z karet postavených na lži a pokrytectví.

Neurochirurgická klinika v Curychu

     Prof. M.G. Yasargil, vedoucí této kliniky, je zarytým zastáncem pokusů na zvířatech. Zde několik případů:
     Kraniotomie (otevření lebky) a cévní anastomosy (různá spojování cév) na 31 psech. Preparace vertebrální cévy a následující angiografie (rtg zobrazení cév pomocí kontrastní látky) na 15 psech, různé zásahy do mozku na 6 kočkách, transplantace kolenních kloubů na 7 kočkách, retroorbitální manipulace s arteria cerebri media na 7 kočkách. (Podle zprávy podepsané prof. Yasargilem a dr. Y. Yonekawou, 3. srpen 1976.)
     11. srpna 1978 informují prof. Yasargil a dr. Zumstein o 29 psech a 8 kočkách, na kterých byly podniknuty hrůzné experimenty: u 29 psů byla odstraněna kůže z pravé části hlavy, dále pak svalové a kostní partie. Poté byly sejmuty tvrdé obaly mozku. To vše proto, aby mohly být provedeny zásahy na mozkových cévách. Osmi kočkám byly odejmuty určité cévy na končetině a pak proveden tzv. by-pass.
     Dále: tzv. mikroanastomosa na 10 psech, tepenné a žilní spojky na 42 psech, podvazování cév na předních končetinách na 15 kočkách, anastomosy krční tepny na 220 kočkách. (Zpráva podepsaná prof. Yasargilem a prof. Zumsteinem dne 23. února 1979).
     A dále: kraniotomie (otevření lebky) a zásahy na mozkových cévách u čtyř psů, kraniotomie a provedení by-passu u 10 psů a 41 krys, kraniotomie a podvázání jistých cév u osmi psů, položení by-passů na tepnách u 26 koček a 35 krys. (Podepsán prof. Yasargil a dr. Imhof - 19. března 1980).
     A dále: cévní anastomosy u 26 psů, by-passy na arteriích u 14 koček, zavedení elektrod do míchy u 8 koček, pdovázání cév u 213 krys, odstranění hypofysy a implantace nádorových buněk u 29 krys (Zpráva prof. Yasargila a dr. Imhofa 3. září 1980).
     O šest dní později, tj. 9. září, podepsali prof. Yasargil a dr. Imhof ještě jednu zprávu, která se týkala použití 350 zvířat, mj. 30 psů a 9 koček. U psů byla otevřena lebka. Poté co byla odstraněna lebeční klenba, nahradila ji plastiková replika. K pozorování mozkového krevního oběhu byla provedena embolisace cév. Embolisace v tomto případě znamená zavedení cizorodých látek (pevných, tekutných nebo plynných) do cév. Tak se dosahuje jejich zúžení nebo uzavření.
     Laminektomie (odstranění obloukové části obratlů) byla provedena devíti kočkám, byla obnažena mícha a zavedeny elektrody. Na šesti kočkách provedeny by-passy za účelem studia transplantace cév. Ostatním zvířatům této skupiny - krysám - byla implantována hypofysární tkáň a provedeny cévní anastomosy.
     Léta, desetiletí byly pokusy financovány z daní občanů. Peníze na ně byly velkomyslně poskytnuty spolkovými a kantonálními úřady.

Experimentální chirurgie v Padově

      Během inspekce provedené skupinou OIPA za přítomnosti policie - Padova (I) - v roce 1987 byla v universitním Centro di Chirurgia Sperimentale otevřena mrazící skříň. Snad to byla náhoda nebo rutina: nebyla tam žádná mrtvola pokusného zvířete. Pravděpodobně někdo z místních lidí dostal "echo", že přijde inspekce. Policie však musela prohlédnout vše, tak stanoví předpisy.
     Před užaslými zraky policistů otevřeli dr. Ghezzo a prof. Antonio Rizzoli (známý neurolog a psychiatr, člen ILÄAT, který se připojil k inspekční skupině) jeden po druhém tři plastikové pytle potřísněné krví. Každý pytel obsahoval strašně zmrzačené tělo jednoho psa:
     - irskému setru (fena) prostřední velikosti byly odňaty všechny hrudní orgány. V hrudníku byl ještě obvazový materiál, rány nebyly uzavřeny, kyčelní kloub vlevo byl vyklouben
     - fenka střední velikosti, neurčitelné rasy, také s otevřeným hrudníkem bez orgánů. Bránice byla svázána jakousi šňůrou. Plastikový pytel byl plný krve, což svádí k domněnce, že zvíře bylo dáno do pytle ještě živoucí
     - černobílý setr, kterému byly odstraněny některé kosti. Řez v oblasti páteře. Okolí bylo oholeno a rána sešita.
     Tyto a jiné detaily byly uvedeny v policejním protokolu. Během inspekce byly ofotografovány také registry pokusů dokumentující muka psů a vepřů v pokusech: transplantace pankreatu - 6. února 1987 byly jednomu psu odebrány pánevní kosti. Operace trvala 7 hodin. Pes přežil tuto hrůzu až do 7. května. Operovaní psi byli hned po operaci odesláni do Abano Terme (chov Fasolato), kde se zotavovali a znovu se hned vraceli do universitní laboratoře. Během inspekce byla položena otázka na smysl těchto transportů. Odpověď: naříkání zvířat ruší okolí!
     Z písemných podkladů vyplývá, že od 12. ledna do 22. července 1987 bylo operováno 59 vepřů a 11 psů. Mezi zodpovědnými za tyto experimenty byl prof. Paolo Vassanelli, který rád transplantoval pankreas. Jeho vivisekce ustaly v létě 1987, kdy ironií osudu zemřel právě na rakovinu pankreatu.
  

PROČ JE NUTNÉ ZRUŠIT POKUSY NA ZVÍŘATECH

     Mezinárodní liga Lékaři pro zákaz pokusů na zvířatech - ILÄAT je vědeckou skupinou Akčního sdružení švýcarských odpůrců pokusů na zvířatech, založeného v roce 1987 v Curychu. Členy ILÄAT jsou lékaři, vědci, výzkumníci, biologové, lékárníci. Mezi nimi jsou důležité osobnosti vědy mezinárodního významu. Cílem ILÄAT je zrušení pokusů na zvířatech. Sídlo má ve švýcarském Arbedu, kde je sekretariát z pověření Akčního sdružení odpůrců.

Zde jsou důvody, které přiměly mnoho lékařů, aby se postavili proti vivisekci:

     VĚDECKÉ DŮVODY - poznatky z pokusů na zvířatech jsou zavádějící, chaotické, nespolehlivé a nepřenosné na člověka, a dokonce i na zvíře. Neboť:
     a) choroby v laboratoři vyvolané jsou utopické modely a nejsou identické s těmi ve skutečnosti.
     b) rozličné zvířecí druhy reagují různě mezi sebou a také ve vztahu k člověku. Každý jedinec reaguje individuálně a ne stejně, jako ostatní.
     c) stres, úzkost a strach, kterým jsou laboratorní zvířata vystavena, mění reakce a odpovědi, a to i časově u stejného individua.

     PRÁVNICKÉ DŮVODY - pokusy na zvířatech žádným způsobem nezaručují bezpečnost ani pacientovi, ani spotřebiteli. Neměly by být proto legalisovány, jsou totiž velkým risikem pro člověka a pro celou populaci. Jejich legalisaci naopak vyžadují ti, kteří z pokusů profitují:
     a) výrobci, kteří si tímto způsobem opatřují legální alibi v případě katastrof a soudních procesů a mohou dále prodávat své zboží jednoduchým poukazem na provedené testy.
     b) výzkumníci, kteří dělají pokusy na zvířatech jen z důvodů zajištění příjmů a kariéry.
     c) chovatelé laboratorních zvířat a obchodníci s nimi, výrobci fixačních aparátů atd.
     S ohledem na škody způsobené na národním zdraví produkty, jejichž údajná neškodnost je garantována pokusy na zvířatech, znamená legalisace také legalisaci šíření škodlivých a jedovatých substancí, které mohou usmrtit kohokoliv v kterémkoliv čase. To se rovná genocidě.

     SOCIÁLNÍ DŮVODY - velká část veřejnosti požaduje stále humánnější lékařství, zdravotnický systém poskytující nemocným účinnou a neškodnou léčbu a skutečnou prevenci. Spotřebitel požaduje bezpečné zboží, ocení neškodné výrobky sloužící dobře účelu, pro které byly koupeny.
     Většina zdravotních pojišťoven vynakládá obrovské částky na služby a produkty vzešlé z pokusů na zvířatech, zatímco značná suma z daní občanů finacuje výzkum na zvířatech.To vše je v rozporu se zájmy pacientů a daňových poplatníků. Máme tak před sebou gigantický, ale neefektivní zdravotnický systém, užívající problematické prostředky: léky s nepředvídatelnými účinky, očkovací látky s pochybnou spolehlivostí, rafinovanou, drahou, ale neúčinnou léčebnou péči, zkrátka obrovskou sbírku léčiv, ze kterých 90% předepsaných a doporučených je neúčinných, paliativních a škodlivých.

     ETICKÉ DŮVODY - to, co bylo shora řečeno (vědecká selhání, legální zneužívání a asociální fakta), nás vede nezbytně k etickým úvahám. Člověk musí být z etických důvodů chráněn v souladu s jeho potřebami zdravotními, zákonnými a sociálními, lékařskou vědou založenou na seriosním výzkumu, účinném souboru zákonů a přiměřeném sociálním zabezpečením. Prakticky to znamená systém chránící život jednotlivce, ke kterému náleží, tedy "přátelský" a ne "nepřátelský" - užívající prostředků, které pomáhají a nezabíjejí.
     Jestliže je podle statistik a nezvratných údajů dokázáno, že se v průběhu 50 let ve Švýcarsku počet úmrtí na rakovinu zvýšil o více než 300%, přičemž ve stejném období se obyvatelstvo ani nezdvojnásobilo, pak se jedná o důkaz vědeckého selhání výzkumu na zvířatech. A to je jen jeden příklad z tisíců.
     Etika se rovněž týká zvířat. Jsou také živými bytostmi, trpí, rozumějí a citlivě vnímají. Ve světě, který se chce nazývat civilisovaným a pokrokovým, není místo pro mučení jakéhokoliv druhu, tím méně pro taková, jež jsme popsali výše. Úcta k životu je universální a zahrnuje také zvířata.
     Je užitečné na tomto místě připomenout otázku, kterou se pokoušejí zastánci vivisekce zmást neinformované lidi: dojímá vás oběť jednoho psa, nebo smrt dítěte?  Toto pokrytectví je součástí prolhané mašinerie, vymyšlené všemi zainteresovanými dohromady: oběť psa nebo jakéhokoliv zvířete v laboratoři nikdy nikomu život nezazachránila. Naopak, tyto oběti přispěly ke smrti velkého počtu lidí účinkem produktů a technik z pokusů na zvířatech.
     Další demagogický argument pokusnické lobby: "Když nebudeme dělat pokusy na zvířatech, na kom je máme dělat? Na lidech?" Kromě pokrytectví se uvedená věta vyznačuje neskutečnou ignorancí. Z vědeckého hlediska neexistuje přece žádná bytost, na které by bylo možno experimentovat ve prospěch jiného života, jak se to snaží v obráceném smyslu dokázat zastánci vivisekce - každá bytost se od jiné liší. To budiž zdůrazněno kromě etické úvahy a skutečnosti, že chemický průmysl také uvažuje o pokusech na lidech.
     Obecně vzato není problém vivisekce tak odlišný od jiných. Je jen výrazem věčného protikladu postojů lidí, konfliktu dvou různých názorů, volby mezi dvěma možnostmi - mezi dvěma různými koncepty existence.
     Jsou však takoví lidé, kteří se pro svoje zájmy a z egoismu, nekompetentnosti, povrchnosti a sobectví neostýchají dělat jakékoliv hanebnosti, jen aby své zájmy všemi způsoby obhájili. Tak se stalo přímo zákonem násilí a utlačování spolu s krutostí a mučením. V celé historii lidstava se vyskytovali a vyskytují lidé, kteří za účelem získání moci a peněz a jejich zabepečení, kariéry nebo místa na slunci, popírajíc očividné skutečnosti. Nechtějí vidět, slyšet, ani rozumět tomu, že pracují se lží a pokrytectvím, aby zaseli zmatek, aby zakryli svoje zločiny, aby vyvolai falešné domněnky, že i ty nejhorší skutky vedou vlastně k dobru. K ospravedlnění viny, deliktů a masakrů se dovolávají práva, náboženské víry, veřejné morálky a tisíců na první pohled chvályhodných věcí. Avšak to není nic jiného než zástěrka, za kterou se skrývá vlivná oligarchie, chránící své zájmy. A to je právě aktuální otázka pokusů na zvířatech, nezměrného vědeckého omylu, etického zločinu, právní ostudě, sociální zaostalosti, zločinu proti lidem, zvířatům a přírodě.
     Z historie známe i nekrvavé revoluce, hnutí lidí, která dala rozhodující podněty k vývoji institucím lpějícím na starých koncepcích a zaostalých názorech, jež si udržují špatným svědomím, zabředlých do překonaných schémat. Nyní je zde celosvětové hnutí proti vivisekci, které už nechce dále čekat. Máme vědecké argumenty a použijeme je právě tak jako argumenty etické, sociální a ekonomické. I kdybychom ale všechny ty argumenty ponechali stranou, stejně bychom museli odhalovat vivisekci takovou, jaká je, její pravou tvář a odsoudit všechny činy, které byly v jejím jménu spáchány. Činy, které jsou nejhorším zločinem, jaký je možno spáchat na bezbranných tvorech, jak řekl Maháthmá Gándhí.
     A zde je kořen celého zla: mentalita smrti a zničeni v protikladu k životu. Jestliže jednoho dne skončíme s pohrdáním životy zvířat, získáme opět jejich důvěru v nás lidi a naši důvěru v sebe sama.