N.V.Ú. - Čáry máry fuck

Třetí album N.V.Ú. je v historii téhle novobydžovské kapely její zřejmě nejpunkovější nahrávkou vůbec (dřív totiž hodně koketovala i s hard corem a odkazem na někdejší nové vlny). A to i stran ideového poselství, nabitého typickým vzdorem, odmítáním autorit, 'shora' vnucovaných názorů atp. Tohle možná projedem, přesto se chcem rvát/přijmout vaše myšlenky - to tak akorát/Všechny vaše hodnoty, přetvářka a lež/postavte si blázni znova Babylonskou věž, divoce nasupeným hlasem zpívá frontman Štěpán Málek hned na úvod desky v písni Tohle možná projedem a definitivně postoj kapely deklaruje v následující Hej vy!: Vaše sračky předžvejkaný přestaňte už do mě lejt/žijeme na stejný kouli, naše světy jsou však jiný/společnou řeč nenajdeme, není to jen z mojí viny/váš svět je zlej, prolhanej, shnilej/můj boj je v tom, že chci bejt jinej/Hej! Nejsem jako vy, na tohle já nehraju, fuck of! Naivní? Možná - ale upřímné. N.V.Ú. se ve svých názorech nemění. Ale naštěstí se pořád jen nemračí a nevztekají, věcí i co je to humor, a když už jim přijde jejich tvůrčí zásobárna vybrakovaná, sáhnou do dílny Christiana Morgensterna (Kamennej vůl - po F.P.B. a Visacím zámku jej tedy uchopili už třetí punkýši). N.V.Ú. hrají rychle, přímočaře a útočně (Magor nebo Tutáč už jsou jednoznačně hardcoreové nálety), avšak sem tam i s notnou dávkou chytlavosti (Tak dost) a v rámci dosažení určité žádoucí vícebarevnosti se nebojí ani výletů do jiných hudebních oblastí (např. irský lidovkový konec už zmíněné Tak dost, nečekaně melodické 'skoropopíky' Out time a Kamennej vůl part 2, z tradičního rock'n'rollu vycházející ulítlý popěvek Nebuď smutná). Kromě toho všeho si ještě vypůjčili od The Vibrators nezapomenutelnou pecku Baby, baby, baby (jasně - tu, co kdysi hráli i Garáž) a přidali také 'autocoververzi' vlastní dávné hitovky Anarchistická lidová stvořené na motivy ruského tradicionálu a spojené zběsilou ultratrashcoreovou vložkou. Podle některých názorů N.V.Ú. svůj debu "14 dní" (1994) už nikdy nepřekonali. Troufám si tvrdit opak. Čáry máry fuck je punk jako řemen a soubor jeho prostřednictvím jen stvrdil svoje postavení v popředí tuzemské scény nonkonformního rocku, vydobyté mj. poměrně specifickým přístupem ke zvolenému hudebnímu žánru.

Petr Korál