POŽÁR MLÝNA - Kruté krůty vs. nezkrocení krocani (Prd sebezáchovy)

Že se plzeňský Požár mlýna jeví být značně ulítlým tělesem, má stejnou platnost jako tvrzení, že den střídá noc a naopak. Nejinak je tomu tudíž i na novém albu skupiny. Emil, Prasopes a spol. jsou víc než veselé kopy a jejich abnormálně vyvinutý (nebo spíš vyšinutý?) smysl pro absurditu, humor potrhlý i vysloveně megaztřeštěný jim můžete buď baštit, nebo se jím nechat znechutit - těžko něco mezi tím. Hlavně je hloupost hledat v rozverných popěvcích PM nějaké umně skryté hyperintelektuální spodní proudy. A pokud máte rádi tzv. vtipy-kameňáky nebo bláznivé komedie, zkrátka skutečnou crazy legraci (v duchu, například, toho nejpotrhlejšího z odkazu někdejší české nové vlny, kterou ovšem Požár místy ještě překonává), budete se při poslechu tohoto disku nejspíš náramně dobře bavit. Předchozí řádky nicméně neměly naznačit, že muzika stojí u téhle kapely jaksi na vedlejší koleji, respektive ve stínu obsahu. Na to je řízný, kytarově nesmírně ostrý (tentokrát chvílemi až speedmetalový), zároveň však veselý a hravý punkový bigbít souboru až příliš chytlavý a v dobrém slova smyslu melodicky neodbytný. Už teď je jasné, že z písní Rumba mezi kapkami rumu(nských žen), Starý báby, Major Zeman:Případ zmizelé dívky, U báru stál a dalších, nemluvě o Muším terroru neboli odpíchnuté medley provařených fláků Boney M, se stanou nové tutovky koncertního programu PM. Protikladem ryčné kytary a neméně dravě uhánějící rytmiky je Prasopsův tónově 'rozvolněný' saxofon, do některých skladeb je znamenitě varanžována celá dechová sekce a nad tím vším povlávají charakteristicky neotesané, zákonitosti intonace a frázování mnohdy hrubě porušující hlasy obou hlavních protagonistů (několikrát je opět podpořila i bývalá členka Šamšula, svou roztomilou falešností překonávající téměř veškeré představy o - záměrně?- neumělém zpěvu). Je to všechno tak strašně upřímné, že vás jen stěží může napadat cosi o křečovitosti a nepřirozenosti. A řeči o případných instrumentálních prohřešcích? Ale o ně jde u téhle formace vážně až na poslední místě! Ačkoliv si např. recenzent Big Bengu myslí něco úplně jiného, PM natočil svoji dosud nejbarevnější a prakticky po všech stránkách nejlepší desku. Inu, jak se říká nejen v Plzni: Požár mlýna, to je hlína!

Petr Korál