RANCID - Rancid

Necelých čtyřicet albových minut, během nichž skupina stačí vysázet plných dvaadvacet skladeb. Na svých posledních deskách mířili Rancid ke větší zvukové barevnosti a zejména ta předešlá, Life won't wait, byla notně prorostlá jamajskými rytmy reggae a ska. Tato bezejmenná deska vůči ní představuje doslova antitezi. Sází na přímočarý, natlakovaný punk, za jaký by se nemuseli stydět snad ani Exploited, a vlastně obsahuje pouze dva typy skladeb - divoké a ještě divočejší. Písně jako Let me go, Poison, Not to regret nebo Reconciliation sice skrývají výrazný melodický motiv, ale dominantním prvkem stejně zůstává hlavně nespoutaná energie. Rancid zajisté nejsou kapelou, která by překotnými kvapíky pouze maskovala instrumentální a skladatelské nedostatky. Pánové se prostě rozhodli, že zase jednou pěkně zostra nakoupou celý svět do pozadí. I když jsou dnes nepřehlédnutelnými hvězdami, na rozdíl od mnoha punkových popařů působí stále velice důvěryhodně.

Jan Ernest