ŠANOV I - Anarchy in the CZ

(Petr Korál)

Moc dobře si vzpomínám, jak mi už někdy před deseti leti jistý kolega říkal: "Šanov I? To už je mrtvá kapela." A skutečnost v roce 2002? Šanov existuje, má stále dost písniček, které fungují i v současnosti, třebaže některé vznikly ještě za předchozího režimu. Ale hlavně: Šanov I má po sedmi letech nové řadové album "Acid Mouse". Album pro příznivce starší tvorby souboru poněkud překvapivé a možná nesnadno stravitelné, protože nejen díky dvěma baskytarám v obsazení se v souvislosti s dnešním Šanovem dá jen těžko hovořit o tradičním punku. Ve své podstatě ovšem Šanov I zůstává punk až na půdu. Cesta k novince nicméně nebyla zrovna snadná. V půli 90. let se kapela rozpadla a zpívající basák Radovan Šantrůček, v dnešní sestavě jediný pamětník nejslavnější éry Šanova, nastoupil k nakrátko obnoveným F.P.B. (s nyní opět v USA - mj. v souboru Chernobyl High Erna Šedivého - působícím druhým basistou Kamilem Krůtou), záhy přejmenovaným na Pseudo Pseudo a záhy zase uloženým k ledu..."Proč skončil starej Šanov? Protože jsem byl zaslepenej slávou a prachama. Pseudo Pseudo měli obrovský plány: velký peníze, cesta do Ameriky...jenže z toho bylo úplný hovno."

Šanov I začal znovu hrát až v roce 1999, o rok později se dalo dohromady stávající složení, v němž momentálně v Praze žijícího Šantrůčka doplňují tři Chomutováci: kytarista Martin Kredba, basista Miroslav Vosička a bubeník Vlastimil Fridrich. Odklon od klasického punkrockového zvuku Šantrůček považuje za přirozený vývoj. "Člověk se vyvíjí. Jako pionýr jsem si musel čistit zuby, protože mě vychovatelka kontrolovala. Dneska si je čistím proto, aby se mi nezkazily...A stejný to je s muzikou. Řekneš si, že teď budeš hrát tohleto, protože to je vono, to pravý, co jde z tebe." Jak sám připouští, nesporně se na tom podepsaly i zkušenosti s hraním v alternativně pojatých Pseudo Pseudo. "Mít dvě basy, na to jsem vyloženě nemocnej. Mám hrozně rád jejich souznění, i holkám to dělá dobře," usmívá se potutelně. Pokud má někdo se zdvojeným baskytarovým postem problém, jsou to, jak už to tak bývá, zvukaři na koncertech. Členové kapely s tím, aby si účelně rozdělili role obou 'tlustostruníků', žádné nesnáze nemají. Aranžérsky to je koncipováno tak, že pouze jeden vytváří tradiční rytmický spodek, zatímco druhý posiluje melodické linky.

Co si Šantrůček, coby nositel pomyslného Řádu za punkové zásluhy, myslí o probíhající renesanci punkové hudby v Čechách? Také ji samozřejmě zaregistroval. "Můžeme za to poděkovat kapelám typu Offspring, Green Day a podobně. I když je to všechno sračka, právě tyhle skupiny nacpaly většině lidí punk do hlavy." A že se vytvořila zcela nová generace punkových posluchačů velice nízkého věkového průměru, to Šantrůčkovi, jednomu z nejcharismatičtějších a v pravém slova smyslu nejpunkovějších vokalistů a textařů u nás, rozhodně nevadí. "Ani trochu! Naopak, dělá mě to ještě mladším než jsem. Třicet let byl děsnej přelom - ale v pohodě jsem se s tím vyrovnal," vtipkuje a rozkrývá další příčiny punkového obrození: "Určitě v tom je i nějakej protest a vzdor. Třeba proti globalizaci. Všichni chtěj' všechno děsně smrštit a ono to nejde. To samý je Evropská unie. Nikdy nepůjde udělat 'novou Ameriku', protože každej evropskej národ má svoji mentalitu. Můžu na to všechno říct jen jedno: všechno, co je organizovaný, je fašismus. My se neorganizujeme, my hrajeme. Nechci nic organizovanýho! Anarchie je pro mne bordel, absolutní svoboda." A pak že nerostou, vlastně pardon - a pak že anarchisti z přesvědčení, kteří nepotřebují být součástí nějakých podzemních skupin či pouličních bojůvek, na české punkrockové scéně nikdy nebyli a nejsou...