UKRUTNÉ ŠÍLENSTVÍ - VIVISEKCE

Vivisekce - za tímto slovem se skrývají nepředstavitelně hrozná tajemství, která se více anebo méně odehrávají v řadě laboratoří. Jsou míněny pokusy na zvířatech často plné krajního utrpení, o kterých se říká, že se provádí za účelem výzkumu pro blaho lidstva. Až 14 miliónů (!) zvířat je ročně oficiálně "spotřebováno" pouze ve Spolkové republice Německa! V celém světě je to dokonce více než-li 400 000 denně! Skutečný počet nemůže nikdo pro nekorektní údaje odhadnout. Stejně jako si nikdo nedokáže představit nevýslovné utrpení každého zvířete, jež je k pokusům zneužito. V článku "Nemohou už ani křičet" (Ausburger Allgemeine Zeitung z  6.6. 1983) nalezneme malý výčet strašlivých činů, kterých se na zvířatech dopouštíme: "Bezbranná zvířata jsou podle libosti vědecky otrávena, rozmačkána, ožehnuta, opařena, podchlazena, uměle nakažena, infikována zhoubnými nádory, ozářena, zbavena mozku, po měsíce v přístrojích spoutána v bezvědomí, nebo podrobena proudovým šokům, jsou nucena bez přestání inhalovat cigaretový kouř, polykat alkohol, chemikálie a drogy, ponechána o žízni, hladu, vysokou rychlostí jsou metána na sáňkách proti betonovým zdem, stříkají se jim do očí chemické látky, rozděluje se jim mícha, jsou operována při plném vědomí a uvazují se jim čumáky, aby nemohla křičet."

I. Němé prosby volající k nebi

Nesčetné němé prosby zubožovaných zvířat nás chtějí upozornit na svá utrpení. Vyslyšme ty prosby, které nám pronikají ze zkušebních laboratoří! Pohleďme na pět oblastí naší společnosti, ve kterých se vivisekce provádí.

1) Smrt pro krásu - pokusy na zvířatech v kosmetickém průmyslu

Jsme si vědomi, že velký počet mastí, krémů a kosmetických prostředků, které denně používáme, jsou zaplacené strašnými mukami zvířat? Téměř každý zkrášlovací prostředek pro domácnost a tělo, stejně jako hodně pracích prostředků, bylo zkoušeno na zvířatech, zkoušeno hroznou cestou, tisíce zvířecích tragedií ulpívá na kelímcích pro krásu. Kdybychom těm mukám museli přihlížet, za kterých tyto prostředky vznikaly a byly testovány, většina z nás by se zhrozila a bránila by se tyto věci kupovat.

2) Od vraždy zvířete k vraždě člověka - zkoušky na zvířatech ve zbrojním průmyslu

Jinou oblastí, ve které se rovněž zvířata surově mučí a vraždí, je zbrojní průmysl. Zde jsou jaderné, chemické a biologické zbraně důkladně zkoušeny na zvířatech (na vývojově vyšších druzích). Bilanz (3/83) píše: "Výroba nástrojů ničení a smrti a zdokonalování jejich účinnosti na zvířatech, dříve než-li pro 'blaho' lidí nalezne použití na lidech, je výrazem závažné duchovní perverze.  Tak se ozařují - pod kontrolou videokamery - opice tak dlouho radioaktivním zářením, až zvracejí, trhají sebou, ztrácí dech, tvoří se jim vředy a nakonec po týdnech zajdou ve svých bunkrech. Tak se zkouší tzv. Mini-Pigsem brisance granátů, přičemž vepři - ke sledování účinků nesmějí být ošetřeni - křičí po dny a noci. Tak se spařují zvířata ve studiu spálenin, zazdívají se opice od hlavy k patě do sádrových forem (NASA) se sondami a elektrodami v mozku a zkoumá se tím let v kosmu." Je také uváděno, že v laboratořích německého Bundeswehru jsou zvířata trávena chemickými bojovými látkami, vystavována radioaktivnímu záření, střílena pro vyzkoušení účinku nové munice, a že jsou vystavována hřmění palby, aby se vidělo, jak dlouho trvá, než-li se ušní bubínky, nervy a sluchové orgány na cáry neroztrhají.

3) Sadistická zábava - zkoušky na zvířatech v biologii

Rovněž při biologickém výzkumu je prováděno mnoho pokusů na zvířatech. Poslyšme jednu výpověď, která mluví sama za sebe: "Já Michael Briere, nemohu mluvit o vivisekci mnoho ve srovnání s tím, co je již známo. Abych vám přesto na vaše otázky odpověděl se vší otevřeností, řeknu vám všechno, co jsem schopen vylíčit. Pracoval jsem přes 20 let jako inženýr pro fyziku a elektroniku v biologickém centru jaderného výzkumu Saclay. Moje práce spočívala ve stavbě různých elektronických a mechanicko elektronických přístrojů, které potřebovali biologové ke svým pokusům...Pokusy záležely převážně na tom, že se zvířatům podávaly stravou, nebo injekcemi různé radioaktivní látky, aby se zjistilo, v jakých poměrech budou v různých jejich orgánech nalezeny. Někdy zvířata byla uspána, ale jen aby experiment nerušila svým zmítáním, v žádném případě z důvodů, aby byla ušetřena trápení. V některých případech umírala zvířata ihned po pokusu a jejich těla byla házena do odpadového sudu. V jiných případech byla zaživa rozřezána, aby se odebraly určité orgány pro pozdější analýzy. Častěji jsem mohl vidět následující:
- otevření břicha živého králíka, nebo živé krysy nůžkami nebo skalpelem (hledané orgány: střeva, játra, ledviny atd.) bez nejmenšího povšimnutí smrtelných výkřiků zvířete, které bylo krájeno zaživa
- zničení očí živého zvířete jehlou, nebo skleněnou trubičkou k odběru krve nebo oční kapaliny
- rozřezání živého zvířete pilou nebo frézou - jako řezník krají šunku
- drcení živých kuřat ve mlýnku na maso - a ještě další věci.
Mohu dosvědčit, že obecně biologům tyto úkony nejen nebyly proti mysli, ale naopak se zdálo, že svou čest zakládají na tom, činit tak bez nejmenšího soucitu. Ve shodě s duchem korporace by byla každá sensibilita z jejich strany hodnocena jako známka duševní podřízenosti nebo profesionální neschopnosti...Vzpomínám si na určitého pána, vynikajícího profesora mezinárodní úrovně, pro kterého nebyla utrpení zkušebních zvířat nejen pozorováníhodná, ale kterému se nadto rafinované mučení zdálo být sadistickou zábavou. Obecně se bioložky jevily bezcitnější, svou chladnou krutostí předčily své mužské kolegy. Když jsem pozoroval jejich ženské ručky a jejich ledový, lhostejný smích vůči tomuto strašlivému utrpení, které způsobovaly, řekl jsem si, že bych za nic na světě nechtěl být ženat s žádnou z nich." Podepsáno Michaelem Breierem (důchodce), bývalým inženýrem v centru jaderného výzkumu, Saclay, Francie, 15.11. 79.

4) Ne-léčivé prostředky - zkoušky na zvířatech ve farmaceutickém průmyslu

Za větší částí zkoušek na zvířatech se skrývá farmaceutický průmysl. Tak umírá až 100 000 zvířat - po tom, co musí ve většině případů prodělat strašlivá utrpení - pro ověření a výrobu každého jednotlivého léku. Ročně je světový trh obohacován o 200 nových chemických produktů. Počet léků, které je možno z celosvětového pohledu obdržet, je odhadován světovou zdravotnickou organizací (WHO) na asi 150 000 druhů ze kterých je sto pokládáno za nezbytné. Počet zvířat, které k tomu byly "spotřebeny", stoupá k nedohlednu. Má však tento příliv medikamentů skutečně pozitivní vliv na zdraví? Stále rostoucí počet tzv. civilizačních chorob vzbuzuje značné pochybnosti. Daleko spíše je to tak, že stále více onemocnění je nutno připisovat léčení medikamenty. Schválenými léčivy umírá za rok dokonce 30 000 osob. Podle zápisu z Kongresu internistů 1977 ve Wiesbadenu je 6% všech nemocí s úmrtím, 25% všech organických onemocnění, 61% všech novotvarů a 88% všech mrtvě narozených dětí zapříčiněno medikamenty testovanými na zvířatech. Většina zkoušek na zvířatech je již předem zbytečná. Když například v jedné německé laboratoři muselo s utrpením zemřít 1000 zvířat pro "nový" lék, který byl již dávno v Americe prodáván bez receptu, tak již musí každého napadnout - vždyť tento nesmysl konec konců všichni spolufinancujeme jako daňoví poplatníci, a i rizika škody neseme my všichni.
Proč jsou vlastně zkoušky na zvířatech prováděny? O jejich nebezpečnosti budeme ještě mluvit.
Odpověď: Zastávají funkci alibi. Výzkumník a výrobce se chtějí pojistit pro případ, že se medikament může ukázat jako nebezpečný: "My jsme to přece testovali" - touto výmluvou má být svědomí uklidněno. A co se za tím skrývá? Velké hospodářské zájmy. Bez skrupulí se přihlíží statisícům ukrutně umučených tvorů pod pláštíkem, že slouží lidstvu, ve skutečnost jde jen o zisk a uspokojování vlastní ješitnosti....
Kdy bude tomuto skandálu, jež je podporován politiky, kteří vydávají nedůsledné zákony a úřednictvem, které velkomyslně nevyužívá ani platných předpisů, konečně udělán konec?
V této souvislosti je nutno uvést jednu velmi smutnou kapitolu: Test LD-50. LD znamená letal dosis, tedy smrtelnou dávku, 50 znamená 50%, tedy polovinu. Zvířatům jsou při něm medikamenty nebo chemikálie vstřikovány injekcemi, podávány s jídlem nebo přiváděny dýchacími cestami, až z nich polovina zemře. Hodiny - dokonce po celé dny bojují pokusná zvířata se smrtí. Svíjí se v křečích, třesou se bolestmi, trpí trvající nevolností, horečkou, zimnicí, ochrnutím, dokud nezajdou, nebo nepřežijí.

5) Věda bez svědomí - pokusy na zvířatech v medicíně

Také na univerzitách je smrt doma. Ve výuce na vysokých školách je obvyklé předvádět bolestivé a trýznivé účinky na zvířatech. Tyto experimenty se rok po roce opakují pro znázornění psychologických a biologických pochodů, jako potvrzení dávno známých faktů. Použití videofilmů je většinou odmítáno. Další skutečností je, že stále ještě každá třetí doktorská práce v oblasti medicíny v Německu je založena na pokusech na zvířatech, ačkoliv vědecká hodnota takové práce je rovna nule, práce se ukládají někde v univerzitním archívu - mrtvá zvířata do odpadu. Ve velkých množstvích se vrší disertace nacpané těmito pokusy v odborných knihovnách, nikdo je již nečte, umožnily však získat ctěný titul doktora.
Z tisíců druhů pokusů jsou vybrány jen některé: dráždění obnažených nervových míst v mozku chemikáliemi a elektrickým proudem na neuspaných zvířatech, sešívání dvou nebo více zvířat, které se nakonec jen zmrzačí radioaktivním ozářením, naroubování orgánů a částí těl jiných zvířat na zkušební zvířata, stahování kůže, opaření, popálení, otrávení, utopení, udušení, otrávení plynem atd. Z tohoto pohledu je zcela pochopitelné, že prof. Laurent (Paříž) označil vivisekci jako "školu sadismu".
A tito lidé, kteří jsou bez svědomí a tak lhostejní vůči lidskému utrpení, jsou pak zahaleni ve svých jakoby posvátných bílých pláštích, vypuštěni na lidi hledající pomoc. Jaký div, že většině školních mediků chybí vnitřní cit pro pravé příčiny nemocí, neboť každá má svou vnitřní příčinu. Jen když se poznají pravé příčiny, lze podporovat léčbu.
Může teda věda bez svědomí léčit? - "Věda bez svědomí je ničení duše", potvrzuje francouzský lékař. F. Rabelais (1494-1553).
Prof. Dr. med. C.G. Jung říká: "...musí se v psychologických ústavech, kde se záměrně oslabuje schopnost úsudku  studentů škodlivými, barbarskými experimenty, ukrutným, každou lidskost zahanbujícím mučením zvířat, říkám, že se musí učit, že není pravda to, co bylo nalezeno nemravnou cestou, tomu že schází morální oprávnění existence."

II. Nesmyslnost a nebezpečnost pokusů na zvířatech

Kdo má z pokusů na zvířatech užitek?
Velký počet těchto odstrašujících pokusů slouží pouze dotyčným experimentátorům, kteří chtějí - převážně na náklady daňových poplatníků - na nich velmi dobře vydělat a získat různé speciální pocty. Nesčetná povýšení ve vědecké hierarchii jsou vykoupena krví a utrpením spousty zkušebních zvířat.
Komerční pokusy ve farmaceutickém průmyslu se pro jejich provozovatele staly kvetoucím obchodem, na kterém lze vydělat nesmírné sumy. Na základě strašného utrpení a vraždění zvířat byl vybudován celý průmysl.
Pokusy na zvířatech mají, jak již bylo řečeno, funkci alibi a mají učinit dojem relativní bezpečnosti. Prof. Reyder (Oxford, Anglie) shrnuje tyto motivy následnovně: "Zvědavost, komerční zisk a ctižádostivost jsou jedinými důvody pro velkou většinu pokusů na zvířatech."
Že toto strašné mučení zvířat je od základu nesmyslné, dokazuje další fakt: výsledky těchto pokusů nelze přenášet na lidi. K tomu existuje spousta důkazů - katastrofa s Cortenganem je dosud nejotřesnějším příkladem. Podle pokusů s krysami by musel být označen Contergan jako neškodný - přestože zavinil na 10 000 znetvořených dětí. Na druhé straně by musel být aspirin zakázan, kdyby byl testován na zvířatech. Vezměme si např. opice a morčata snáší strychnin ve velkých množstvích, slepice dokonce desetinásobně vyšší dávku, než jaká je pro člověka smrtelná!!! Nebo opium: pro psa nebo slepici není i ve velkých dávkách nebezpečné. Nebo si vezměte alkohol (metylalkohol): my lidé z něj oslepneme - pro zvířata je neškodný. A vražedný jed Arson ovce skvěle snášejí. Naproti tomu by penicilin nikdy nepřišel do obchodu kdyby - jak je dnes obvyklé - byl testován na králících a morčatech: na oba tyto druhy působí temto lék smrtelně.
Dr. L. Goldberg (Karolinska - Institut, Stockholm) říká: "Skutečně neexistují žádné logické důvody pro přenášení výsledků pokusů se zvířaty na lidi."
Nositel Nobelovy ceny Dr. R. Koch to potvrzuje: "Pokus na zvířeti nikdy nedá spolehlivou indikaci pro stejný pokus na člověku."
Jasná je rovněž výpověď Prof. M. Röhrse (Vysoká veterinární škola, Hanover): "Žádný opravdový vědec nebude popírat, že údaje o zvířatech nejsou bez dalšího přenesitelné na lidi."
"V procesu s Conterganem byla mezi jiným prokázána absolutní neužitelnost experimentů se zvířaty i velmi početnými lékaři a vynikajícími psychology", řekl Prof. E. B. Chain (Nositel Nobelovy ceny za medicínu, 1945).
Přesto se neprokázala nepřenositelnost a selhání pokusů na zvířatech tak zřetelně, jako při výzkumu rakoviny: "Dnešní výzkum rakoviny je nejostudnější a nejsmrtelnější kapitolou století - experimentovalo se už z více než 300 000 látkami. 6 000 prostředků proti rakovině bylo na zvířatech úspěšně vyzkoušeno - u lidí všechny selhaly," prohlásil Dr. med. H. Stiller (specialista na psychiatrii a psychoterapii, Hanover).
Něco podobného můžeme očekávat i u AIDS. Už dnes je málo šimpanzů, jejich odbyt na pokusy je tak značný. Přes skutečnost, že zvířecí organismus reaguje jinak než-li lidský, přicházejí na trh stále nové medikamenty, které jsou z větší části předem zbytečné, a jejichž škodlivé účinky se ukáží teprve na lidech. Jaký nezodpovědný a nesmyslný přístup! Nedbá se - z ješitnosti a žízni po zisku - nejen miliónů krůtě umučených zvířat, ale ani lidských životů.

(výtah ze zkráceného překladu Ing. Aloise Topolánka, CSc.)