V.T. MARVIN

(Ondřej Váša)

Stačilo, aby se po revoluci přehoupl rok zase o jednu číslovku dopředu, a na jaře 1990, kdy se ještě všichni smáli a protírali si oči hledící někam směrem za velkou vodu, rašily nejen květiny, ale začaly horempádem vznikat nové české rockové kapely, mezi nimi i punkové kvarteto V.T. Marvin. Po šesti demokazetách, množství koncertů a prvním oficiálním albu "DSPSN" se vitální čtveřice veselých pankáčů připomněla novou deskou "Namaluj čerta na zeď", a v duchu let minulých osvěžuje svým 'nenasraným' přístupem příznačně zakaboněnou punkovou obec. Nápad zrozený už na základce realizovali později na střední škole bubeník P.B.M., basák Čedok a kytarista Eda společně se zpěvákem Brownem a dalším kytaristou Matym. Během následujících dvou let se přemístili z tělocvičny střední školy na Petynku, jejich příští domovský klub, kde Marvini nabírali publikum, praktikovali soustředění (tzn. během týdne nebo čtrnácti dní nedělali nic jiného, než pili, a krom toho nahrávali, vymýšleli, hráli...) a točili první dema (1991, "Problitá noc 200891"). Někdy kolem roku 1992 se kapela dostala do krize, jejímž výsledkem byl odchod zpěváka Browna a kytaristy Matyho. Okleštěná trojice se začala poohlížet po náhradním vokalistovi a alespoň provizorní záplatu nalezla ve zpěvačce Vladěně, jejíž hlásek zpestřuje také posmutnělé demo "Jesus Fool I Am". O jak dočasný záskok se jednalo, svědčí po všech stránkách nepovedená kazeta sama o sobě. U Marvinů se Vladěna dlouho neohřála a na další, vcelku úspěšné nahrávce "Vysrat takovýdle akce" doplnil prořídlou kapelu v pořadí třetí kytarista Kulich.

Zásadní obrat znamenalo v létě 1993 zlanaření vokalisty a později i vrchního textaře Kuláče (známého z Akutní otravy) a zredukování obsazení do čtyřčlenné podoby s jedinou kytarou. Kuláč se zpěvu chopil s vervou a ostatní se mohli v klidu a pokoji věnovat instrumentální podobě skladeb. V dodnes platné sestavě si V.T. Marvin střihnul ve čtyřiadevadesátém demo "Nonstop" a srandakazetu "Vesele, vesele, aneb co umíme z rádia", zaplněnou nejrůznějšími překopávkami provařených i podivně vyhlížejících hitů od 'Zeleného údolí' z populárního televizního seriálu až po punkovou klasiku 'Anarchy in U.K.'. Obě dema už pomohl vydat Marvinův nový domovský klub Mlejn, který poskytoval kapele jak čas a prostor na soustředění, tak i potřebnou podporu v natáčení demosnímků. Mlejn také financoval a pomohl vydat v létě '95 první oficiální nosič kapely nazvaný jednoduše podle dětské říkanky "DSPSN".

Minulý rok v listopadu došlo znovu na lámání chleba a kapela se rozhodla svoji převážně novou tvorbu zhmotnit na blýskavém nosiči. Nové album, natočené a vydané opět na vlastní náklady za přispění už ne tak rockového klubu Mlejn a distribuované v síti Indies Records, je poeticky pojmenované "Namaluj čerta na zeď" a obsahuje jedenáct písní včetně bonusu. Deska, nahrávaná v zahradě hostivařského studia Zdeňka Šikýře za asistence rodinného a 'toho nejlepšího zvukaře' pana Borovky, je opět výsledkem několikatýdenního soustředění na Mlejně, při kterém se kapela jednak dostává do formy, vylaďuje svůj arzenál a dohání dluhy (nápaditá a humorně laděná písnička 'Alžběta 112' se textu dočkala až na poslední chvíli), jednak sem tam složí i zbrusu novou skladbu. Z Mlejna se 'ještě horký' V.T. Marvin stěhuje právě do studia a do blízké hospody Na Hrádku, kde kvůli poranění ruky (za vydatné pomoci zdejšího hospodského) kytaristy Edy realizace alba málem nešťastně skončila. Poznámka pro podobné kapely: v době nahrávání raději abstinujte.

A jak že vlastně čerti na zeď malují? Repertoár klasicky marvinovsky laděný nevybočuje z nasazeného standardu punkového kvarteta, kapela však přistupuje k jednotlivým písním poučeněji a instrumentálně zdařileji. Pokud se usadíte doma v křesle (nebo padnete v tom či onom klubu na zem) a budete se chtít zaposlouchat do Kuláčových textů, pak vězte, že punková formace nemusí zpívat jen o tom, co je to za lidi, co sklízejí cizí políčka, o problémech opilce v důchodovém věku nebo o frustracích beznadějného měšťáka. Kuláč na této desce poněkud zvážněl a kromě byrokratické obludy si bere na paškál vyjma klasických témat jako policie i vykradače zatopených domácností na Moravě v době povodní ('Hyena song') nebo mánii rádoby vojáčků, co tak rádi chodí s revolverem pod bundou ('Petr má pistoli').

Punkových trvalek už moc nepřežívá - těch pár si spočtete na prstech. Je dobře, že to V.T. Marvin ještě 'nezalomili' a naopak posunuli o krůček dál. Punk's not dead, hurá, sláva...